Známe to i z Čech: bydlet v Moravskoslezském kraji, i když už tu komíny sléváren mají dávno odsířeno, není předzvěstí dobrého zdraví. Astmatiků a lidí s nejrůznějšími obtížemi horních cest dýchacích je tu prostě nenáhodně mnoho. Vyšší nemocnost se podepíše na vašem zdraví i celkové délce života. Podobně pak tušíme, že bydlet hned vedle rušné magistrály určitě není výhrou. Zvlášť, když chcete dýchat čerstvý vzduch.
Přírodní Havaj, ale i rušný New York
Aktuální americká studie z CDC je nová hlavně tím, že poprvé mapuje nám dobře známý jev za oceánem. Činí tak s mnohem přesnějšími daty a na násobně větší ploše. A navzdory celonárodnímu měřítku studie jde do extrémně velkého rozlišení. V podstatě na úrovni poštovních směrovacích čísel, které ve velkých městech odlišují jednotlivé čtvrtě. Rozdíly mezi nimi jsou přitom až propastné.
Nejprve pár obecných dat: průměrná délka života ve Státech dnes činí 78,8 let. To, že se tu ženy dožívají vyššího věku než muži, stále platí. Ale průměr je vypočítán pro obě pohlaví. Z celonárodního průměru pak vyčnívá několik geografických odchylek. Kaliforňané, obyvatelé tropické Havaje nebo státu New York dosáhnou i na 80 let. Jak to?
Můžeme spekulovat o tom, že Kalifornie i New York budou mít kvalitní lékařskou péči, zatímco Havaj nabídne klid, přírodu a čisté ovzduší. Horší je to už na obou březích řeky Mississippi: pokud se tu narodíte, nemáte valné šance, že někdy oslavíte vlastní pětasedmdesátiny. Zase to bude o kvalitě životního prostředí a znečištěném ovzduší. Jenže rozdíly mohou mít mnohem více lokální podobu.
Průměr je zkreslující, odchylky činí desítky let
Bydlet v luxusní čtvrti Friendship Heights ve městě Washington vás statisticky předurčuje k věku 96,1 let. Přitom jen o 15 kilometrů dál, na adrese Barry Farms, činí průměr 63,2 let. To je skok, viďte? Rozdíl třiatřicet let života na patnácti kilometrech, to je skutečně fenomén. Ve Státech přitom narazíte na lokality, kde se zmíněný skok od průměru projevuje rozdílem 41,2 let. Něco takového nemůžeme pozorovat ani na Mostecku nebo Ostravsku.
Lidé z CDC předpokládali, že hlavním vysvětlením rozdílné délky bude „rasová nevyváženost a nerovnost“, kterou se dnes ve Státech vysvětluje kde co. Zase tak jednoduché to ale nebude. Ukázalo se sice, že směrovací čísla osídlená převážně černošským obyvatelstvem stojí pod průměrem, ale jen zhruba o 5 let. Hispánci osídlená předměstí naopak vynikala nadprůměrně vysokou délkou života, a komunity Asiatů držely průměr.
Sociální nerovnost nebude správnou odpovědí
Největší nevysvětlené „černé díry“ v mapě průměrné délky života se nacházely v převážně bělochy střední pracující třídy osídlených čtvrtích. Důvody pro to jsou spíše spekulativní, ale zdá se, že by tu roli mohla hrát velmi nízká obslužnost a technická vybavenost. Tedy malé množství obchodů, lékáren, potravin. Obyvatelé takových čtvrtích pak musí trávit více času za volantem, než by bylo zdravé. A stres pak udělá své.
Co si z toho můžeme vzít? Až budete plánovat, kam se budete chtít nastěhovat, nedržte se pouze cenové nabídky realitních kanceláří. Podívejte se i na očekávanou průměrnou délku života v regionu. Tenhle údaj je výstupem dlouhé řady nenápadných faktorů s dalekosáhlým dopadem. Z údaje o délce života vztažené k poštovnímu směrovacímu číslu kouká kvalita dopravní infrastruktury, obslužnost, výskyt zeleně i kvalita ovzduší.
Sdílet / hodnotit tento článek