Zahrada je tu na prvním místě. Její konkrétní dispozice sice neznáme, majitel je ale popisuje slovy jako rozlehlá a fantastická. Vzhledem k tomu, že ji z jedné strany obkružuje malebný říční kanál a malá vodní nádrž je součástí kompozice, rádi tomu věříme. V jednotlivých úsecích je růst stromů ponechán volně a bez zásahů, v dalších je pak v trendu pravidelnost a geometrická úprava chodníčků. Prostě spousta práce i radosti na jednom místě. Majitel by si obou rád užíval celé léto, ale k tomu je zapotřebí nějaké minimální obytné zázemí. Místo, kde by mohl relaxovat poté, co odloží motyčku, a kochat se výsledky svého díla. Současně ale nechtěl stavbou narušovat styl zahrady. Chtěl, aby jeho letní domek byl co nejmenší.
Rozděleni prostorem, spojení myšlenkou
Na týmu architektů ze studia i29, který vedl Chris Collaris, pak spočíval nesnadný úkol. Dokázat, že ani minimalistické pojetí stavby nemusí být v protikladu otevřenému prostoru a autentického, uvolněného vyznění obytného objektu, který akcentuje okolní přírodu. Základní myšlenkou, od které se projekt Tiny Holiday Home odvíjel, byla představa propojených místností dělené boxové stavby. Jinými slovy, postavit uprostřed zahrady obytnou „krabici“, byť by zabrala jen 55 metrů čtverečních, by prostě bylo příliš. V rozvolněné kompozici zeleně, rákosin, keřů a vody by to byla estetická rána přímo na komoru. Jenže co se stane, když se zmíněný box rozdělí na čtyři menší objekty, z nich každý bude odpovídat dispozicím jedné místnosti?
Čtyři jsou méně než jedna
Matematikové by s námi jistě nesouhlasili, ale v tomto pojetí jsou čtyři méně než jedna. A byť se i s propojujícím prahem zpevněného chodníku/terasy zvýšila zastavěná plocha na 75 metrů, vizuálně stavba obydlí se zahradou splývá. Rozmělnit objem na několik menších částí by samozřejmě nefungovalo, kdyby pro fasády nebyl užit přiměřený materiál. V tomto případě se jím stala tmavá borovice, která se na pozadí zeleně ztrácí a rozrušuje kontury stavby. „Větší prostě neznamená vždycky lepší, a výraznější také nemusí být pokaždé správnou volbou,“ komentuje užitý styl Collaris. Pečlivě rozvržený plán umožňuje využít každý centimetr zastavěné plochy, a přitom zachovat dojem až luxusní volnosti.
Když vás ráno budí kvetoucí záhony
Každá místnost se totiž otevírá do různých částí zahrady, odlišným panoramatickým výhledům, a s ostatními komunikuje přes společné malé patio, na kterou vedou posuvné dveře. Majitel a jeho hosté tak tráví svůj čas v interiéru i zahradě současně, sami rozhodují o tom, jak bude interiér otevřený nebo přístupný vlahému povětří a vůním zahrady. Obývací pokoj, kuchyně, dvě ložnice, pracovna, dvě toalety. Zdá se až neuvěřitelné, jak se to sem všechno mohlo poskládat. Místnosti přitom nezápasí s šerem nebo přesvícením: jejich okna jsou uzpůsobena optimální orientaci, tak aby získala z místa co největší potenciál. Rozmanitost vychází i z různých výšek stropů, kostky nejsou stejně vysoké.
Pocta inteligentnímu designu
Pocitové volnosti v jednotlivých místnostech bylo dosaženo vypilovaným designem: zakázkový nábytek a vestavěné skříně totiž neubírají prostor k životu. Slouží ke grafickému podtržení kvalit stavby. Pracovalo se tu přitom s jednoduchými materiály. Světlá dubová ostění, černé desky pracovních povrchů, hlazená betonová podlaha. „V každém detailu jsme se zaměřili na řešení, které je efektivní pro využívaný prostor,“ vysvětluje Collaris. „Každý aspekt designu je pojmenován, abychom vytvořili čistý a jednotný zážitek, který v každém zanechá silný dojem.“ A přesně takový Tiny Holiday House je. Konzistentní v každém detailu, upravený. Ale přitom velmi osobní a nestrojený. Prostě jako dobře udržovaná zahrada, která vám přináší radost.
Sdílet / hodnotit tento článek