Když se začne hovořit o objektu s rozlohou 28 metrů čtverečních, obvykle nás nenapadne, že by mohla být řeč o hotelu. A z našeho pomýlení bychom se neodchýlili ani při dalším popisu. Objekt se totiž nachází mezi bažinami, na malé výspě souše, obklopené rákosem. Suchou nohou se do něj nedostanete, na pokoj musíte cestovat loďkou. Jsou tu ale pozitiva: další hosté vás tu rušit nebudou. V apartmánu, který je vlastně jedinou místností celého hotelu, budete sami. Tedy, ne úplně. Společnost vám tu bude dělat pohádkově podmanivá mokřadní krajina severu Estonska. A to jsou hlavní atributy, kterými je projekt obytné dřevěné kapsle charakteristický.
Projekt, který sedí k místu
Autorka tohoto projektu, Mari Hunt (jinak k vidění ve studiu B210), zakázku nerealizovala s výhledem na to, že by se měl dobrat evropské nominace na za současnou architekturu. K projektu přistoupila tak, jako vždycky. Prakticky, věcně, s chytrými nápady. Může se to zdát samozřejmostí, ale mezi nominacemi bychom nejspíš odhalili řadu projektů, které hrály cíleně na efekt. Hotel, tedy spíše ona dřevěná buňka Maidla, ztracená kdesi v bažinách stejnojmenné přírodní rezervace, nic takového ve své DNA nemá. Je naprosto autentická. A v tom je její síla. Nechce ohromovat, jen zprostředkovávat opravdu těsný kontakt s tamní přírodou. Dělá to perfektně.
Foto: Tõnu Tunnel, Priidu Saar
Navíc dost originálně pracuje s prostorem. Šlo tu přitom o každý milimetr, protože místa souše tu opravdu nebylo nazbyt, a současně bylo zapotřebí nechat tolik volného/nezastavěného prostoru, aby nevznikl dojem překotné nahloučenosti. Trefit míru je přitom větší kumšt, než by se mohlo zdát. Dispozice totiž byly ovlivněny diktátem (nebo smířlivěji, byly spoluvytvářeny) okolní přírodou. Zástin stromů, převládající směr proudění větru, pohyb slunce na obloze a v odrazu vodní hladiny, to vše se vepsalo do projektu, který není velký rozlohou, ale svým pojetím. I tím, že do území vstoupil, aniž by jej negativně ovlivnil.
Maidla se zrodila z poptávky správců přírodní rezervace, kteří chtěli návštěvníkům nabídnout trvalejší dojem, než jen rozhledy a odpočívadla u rákosin (které tu, v jiných partiích, jsou rovněž). Primárně cílili na to, že lidem z Tallinnu zprostředkují divočinu v krystalicky čisté podobě. S trochou nezbytného komfortu. Realizace podle projektu Huntové byla hotova v polovině roku 2020, a od té doby je tento jednopokojový hotel kontinuálně před-objednaný, bez ohledu na roční období. Pořád má totiž co nabídnout. Hodí se přitom zmínit, že to není poprvé, co se architektka „potýká“ s přírodou.
Foto: Tõnu Tunnel, Priidu Saar
Tvůrkyně s reputací
Není to zase tak dávno, co realizovala projekt plovoucí sauny v Soomaa. A stojí za lesními rohy-megafony v Pähni. Správci rezervace tedy věděli, na koho se obrací, a investice vložené důvěry se jim bohatě vrátila. Místo je neodolatelné samo o sobě, ale čím déle tu pobýváte, tím intenzivněji na vás působí. Jednoduchá a účelná architektura stavby tu funguje jako zvětšovací sklo, které násobí vjem. A to, že tu dávají losi a lišky dobrou noc, jen dokresluje ducha lokality. Součástí nepřímého marketingu je i fakt, že 75 % obyvatel světa nyní žije ve městech, kde je příroda stále větší vzácností. Udělat z ní „luxusní“ komoditu, dokreslenou mikro-hotelem, má jistě do budoucna komerční potenciál. Ten by se ale brzy vyčerpal, kdyby stavba své prostředí invazivně narušila. A proto je tu všechno na svém místě, pochozí terasa obkružuje rostlé stromy.
Malý projekt. Velké překvapení
Maidla stojí na 7 metrů dlouhé vyvýšenině, ostrůvku souše, která přechází do nestabilního podloží bažiny. K zemi je fixována vyvýšeným kotvením patek. Obklopena je terasou, která se nachází „o metr“ níže, než vlastní stavba. V sezóně záplav tedy mohou být můstky a terasy zaplaveny, aniž by byla ohrožena vlastní stavba. Jinak nenápadné stavbě geometrických dimenzí dominují velká okna, kterými se otvírá výhled do krajiny vody, ptáků a obojživelníků. Svou atmosférou je exkluzivní.
Foto: Tõnu Tunnel, Priidu Saar
Privátní prostor pro jednoho až dva obyvatele, kteří sem dorazí na veslici, se vůči okolí vymezuje jen tmavě vedenou konturou jasanové fasády. Ta je ale prakticky neznatelná, objektu totiž dominuje trojúhelníkovitý výběžek prosklených stěn. Polovinou zabírají pásmo březových hájů, druhou pak vodní hladinu a bažinaté rákosiny. Obě tyto části díky superpozici stavby snímají odlišně osvětlená prostředí, a zrcadlí je v interiéru. Šero střídá odlesk v průběhu dne i noci, se vzácným momentem barevné harmonie, při sjednocení světelných odstínů během západu slunce.
Vrátí se příroda do velké architektury?
„Velké veřejné objekty, které reprezentují známé tváře architektury, patří mezi ty, se kterými se v nominacích na cenu za Evropskou architekturu setkáváme nejčastěji,“ říká Huntová. „Věřím, že Maidla byla vybrána proto, že zachycuje něco, co je v dnešní Evropě kriticky důležité. Přírodu, její křehkost. A prostor, kde mohou lidé navázat s přírodou spojení a uvědomit si hodnotu těchto vzácných, mizejících míst.“
Foto: Tõnu Tunnel, Priidu Saar
| Název projektu: | Maidla Nature Villa |
| Typ projektu: | mikro-hotel v přírodě |
| Architektonické studio: | b210 architects |
| Lokalizace: | přírodní rezervace Maidla, Talinn, Estonsko |
| Vedoucí projektu: | Mari Hunt |
| Projektový tým: | Aet Ader, Karin Tõugu, Kadri Klementi |
| Dodavatel stavby: | Otto Ehitab |
| Dodavatelé materiálu: | Grohe, Thermory, Cinderella, Romotop, Schuco |
| Klient: | Správa rezervace Maidla |
| Rok dokončení (finalizace): | 2020 |
| Rozloha: | 28 m2 |
| Počet podlaží: | 1 |
Sdílet / hodnotit tento článek