REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Katedrála sv. Víta byla pro veřejnost otevřena před 90 lety. Na své dokončení čekala 600 let

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak se oficiálně jmenuje od roku 1997, je víc než religiózním místem a sídelním kostelem pražského arcibiskupa. Už při své dostavbě ve druhé polovině 19. století se zdála být završením české národní emancipace a její otevření v roce 1929 bylo přímo spojeno s českou a československou státností. Stala se jejím symbolem. Katedrála na Pražském hradě byla vysvěcena 12. května 1929 a pro veřejnost pak byla oficiálně otevřena 28. září 1929.

Rozměry památky jsou úctyhodné: délka 124 metrů, šířka 60 metrů, hlavní věž měří 96,6 metru, přední věže měří 82 metrů a klenba 33 metrů. Jižní věž katedrály je s třetí nejvyšší kostelní věží v Česku po věžích v plzeňské katedrále svatého Bartoloměje (102 metrů) a v olomoucké katedrále svatého Václava (100,6 metru).

V katedrále je největší český zvon Zikmund, který váží 13,5 tuny a má průměr 2,56 metru. Z příkazu císaře Ferdinanda I. ho ulil v roce 1549 Tomáš Jaroš z Brna jako náhradu za starší zvon téhož jména z roku 1477.

Historický vývoj od rotundy po katedrálu

Katedrála je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, kde byly později uloženy jeho ostatky. Rotunda byla po roce 1060 přestavěna na trojlodní baziliku se dvěma věžemi.

Zdroj: AdobeStock-bits-and-splits

Základní kámen katedrály byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a také jeho syna Karla, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. V témže roce Karel IV. vydal bulu, v níž majitelem chrámu určil kostel sv. Víta, který tak dostal právní subjektivitu. Později pak práva a povinnosti majitele vykonávala metropolitní kapitula.

V roce 1997 tehdejší pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk obnovil zasvěcení hlavního chrámu Hradu na katedrální kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mučedníkům Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi byla zasvěcena již původní románská bazilika z roku 1074.

O rozvoj katedrály se významně zasloužil Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř, který se projevil jako odvážný reformátor gotického slohu. Svým myšlením v mnohém předběhl dobu užitím prvků typických pro pozdně gotické stavitelství (visutý svorník, síťová a hvězdicová klenba, velké množství vnějších opěrných oblouků a pilířů a další). Za jeho života (zemřel v roce 1399) bylo dokončeno kněžiště s věncem pravoúhlých kaplí, severní sakristie, jižní předsíň, kaple sv. Václava a částečně jižní věž.

Zdroj: AdobeStock-pyty

V roce 1419 byla stavba na více než 400 let přerušena přerušena, v červnu 1421 pak byla vyrabována husity a v roce 1541 vyhořel kostel do základů. V roce 1757, při pruském obléhání Prahy, dal Bedřich Veliký katedrálu ostřelovat děly.

Až v roce 1844 vznikla z iniciativy vlastence a buditele Václava Michala Pešiny z Čechorodu Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta. Jeho dokončením byl pověřen architekt Josef Mocker, který mu dal nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí.

V první etapě dostavby v letech 1861-1873 byl původní gotický chrám důkladně restaurován a v roce 1873 byl položen základní kámen k jeho nové části. Západní část lodi a průčelí se dvěma více než osmdesátimetrovými věžemi byla přistavěna v letech 1873-1929. Po Mockerově smrti v roce 1899 převzal vedení Kamil Hilbert.

V roce 1925 byla původní gotická část katedrály spojena s novogotickou částí v jediný organický celek, chrámový vnitřek byl vybaven barokním a renesančním inventářem, který doplnily novodobé umělecké práce s citlivým zřetelem ke gotickému slohu.

Zdroj: AdobeStock-mari79

Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia.

Hlavní dostavba byla ukončena v září 1938, dokončovací práce v interiéru přerušila německá okupace. Po válce rekonstrukce pokračovala. V roce 1954 byla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na prezidentskou kancelář.

V květnu 2010 po 18 letech sporů ve věci vlastnictví katedrály podepsali pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus prohlášení o úpravě vztahů při péči o katedrálu.

Svědek slavných chvil našeho státu

Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem českého státu. Byla místem korunovace českých králů, v její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů.

Jako první český panovník byl v chrámu v roce 1347 korunován Karel IV., který je zde také pohřben. První mše se tu konala už v roce 1369. Nejcennější částí katedrály je kaple sv. Václava na místě původní rotundy.

V prosinci 2011 se v katedrále konal státní pohřeb exprezidenta Václava Havla, první od roku 1875, kdy se konalo oficiální rozloučení s rakouským císařem a posledním korunovaným králem českým Ferdinandem I. Dobrotivým.

Katedrála je místem, kde jsou uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

A kdo byl svatý Vít?

Mučedník a světec Vít byl uctíván odedávna v celé křesťanské Evropě. Na jeho počest bylo ve světě zasvěceno množství chrámů, nejznámější je však právě svatyně na Pražském hradě. Vít byl jako mladý křesťan odsouzen k smrti, když odmítl zradit víru Kristovu. Podle legendy byl ponořen do kotle naplněného žhavou smolou a roztaveným olovem, ale vyšel nedotčen. Zemřel až po dalším týrání v jižní Itálii v roce 305.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Sakrální stavby

Foto: Roberto Conte

Zhmotnil stín a postavil dům, který neexistuje

Pokud fandíte umění pod širým nebem hraničící s architekturou, jistě se na vaší mapě neztrácí italské Arte Sella. Jedna z nejpůsobivějších galerií světa. Exponáty vytvořené dílem z přírody a instalované stoprocentně v přírodě zdobí údolí Val Sella už od roku 1986.

Nejsledovanější hvězda vánočního stromku? Ta Rockefellerova. Září už 88 let!

Nejsledovanější hvězda vánočního stromku? Ta Rockefellerova. Září už 88 let!

Žádný vánoční stromek se neobejde bez hvězdy, která září na jeho vrcholu. Je to symbol naděje, společné radosti. Hluboký význam má pro osoby věřící i nevěřící. Hvězda totiž přináší pozitivní poselství. A nejinak je tomu i u hvězdy na vánočním stromku v Rockefellerově centru, která je na jeho vrchol usazována už od ...

Zdroj: TZ Franek Architects

Kostel bude mít zelenou střechu a skleněnou křížovou cestu

Nový neratovický kostel bude mít kromě zelené střechy další unikát. Světoznámý výtvarník a sochař Rony Plesl pro něj vytvoří skleněnou křížovou cestu, kterou zasadí do stěny svatostánku. Designér, který se jako jeden z mála tuzemských uměleckých sklářů prosadil také v zahraničí, ztvární čtrnáct zastavení Kristova ...

Foto: Peter Bennetts

Moderní rodinný dům s historickým kostelem

Investoři zakoupili pozemek spolu s anglikánským kostelem svatého Ondřeje z roku 1903. Součástí je také altán z 80. let. Úkolem architektů bylo u této kompozice vystavět rodinné bydlení na míru. Z místa bydliště se tak stává centrální bod místní duchovně založené komunity, majitelé jsou ve středu zdejšího dění a nic ...

By Pavel Siuda [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)], via Wikimedia Commons

Spor hasičů a církve kvůli výstavbě dřevěného kostela v Gutech pokračuje

Spor moravskoslezských hasičů a církve kvůli protipožárnímu zabezpečení stavby repliky kostela v Třinci - Gutech pokračuje. Biskupství neustoupí požadavku hasičů, aby byl objekt napojen na jejich pult. Dál prosazuje napojení na privátní subjekt. Podle zástupců ostravsko-opavské diecéze je tato varianta desetkrát ...

REKLAMA