Neznáme dne ani hodiny, kdy do našeho života vpadne bomba, a přeryje ničivou explozí vše, co se zdálo být běžné a neměnné. Třeba historické stavení venkovské farmy Batelease nedaleko Wembworthy (v devonském kraji) spokojeně fungovalo po opravdu dlouhé generace. Nejstarší části domu s připojenou stodolou holandského typu bychom mohli datovat až do středověku, respektive do 15. století. Pravda, největšího stavebního rozvoje se dočkala o tři století později, v dobách pro starou dobrou Anglii neméně neklidných. Tady ale čas plynul jiným tempem, a turbulentní politické změny v britském Parlamentu, trůnu nebo na bojištích napoleonské Evropy sem tolik nedoléhaly. A zdálo se, že na poklidu tohoto místa se už nic nemůže změnit. Jenže pak přišel rok 1942, a prolétající německý bombardér tu odhodil svůj smrtonosný náklad. V jediný moment pak to, co přečkávalo dlouhé věky, zmizelo. Výbuch rozmetal dům, původní spojnici mezi stodolou a obytnou částí, podpálil střechu, strhl část stropních přepážek. A exploze se také postaral o to, že si celý teď již staticky narušený objekt „sedl“ asi o 20 čísel hlouběji. Ještě štěstí, že v Devonu bývalo zvykem stavět bytelně, a po nezbytné komplexní rekonstrukci tu s ohromným štěstím nezranění obyvatelé mohli znovu nalézt přístřeší.
Idylka na venkově?
Když si kolem roku 2010 venkovský statek vyhlédli manželé Alan a Anette Moodyovi, viděli v něm splnění svého snu. Hodlali zde nalézt klid a pohodu, dalekou ruchu velkoměsta. Vcelku se smířili s tím, že veškeré stavební úpravy a modernizace domu, na který se již vztahovala památková ochrana, budou muset podřídit původnímu charakteru sídla. Ale na druhé straně, za bydlením na venkov přeci neodcházíte proto, abyste si městský komfort brali s sebou, ne? Když tedy manželé řešili podobu rekonstrukce, opírali se s architekty o dobové snímky z předválečných let, a cíleně usilovali o to domu navrátit kus ztracené krásy. Chtěli rozšířením původního profilu stavby vytvořit dvouúrovňovou zemědělskou farmu, a zázemí pro chov koz a ovcí, zpracování mléka a stříhání vlny. Jenže ne vždy bomby do našich životů padají z prolétávajících bombardérů, a neštěstí na Batelease přišlo znovu. Majitelka Anette utrpěla po pádu zavážené poranění páteře a ochrnula. Hýbat může jen hlavou a částečně pravou rukou. V jeden moment byl se sny konec. Nebo ne?
Co bylo, je pryč…
Samozřejmě, že idea nějakého hospodářského stavení a celý původní projekt rekonstrukce vzal okamžitě zasvé. Majitelka nejprve podstoupila dvouletou osudovou bitvu na lůžku, aby vůbec mohla řešit podružnosti na stavebním poli. Dosavadní projekt, který už procházel schvalovacím řízením u Mid Devon Council, a který pomáhal ladit místní památkář, Paul Dadson, se stal po všech stránkách nadbytečný. Jenže paní majitelka Anette ukázala nejen na rehabilitacích, že je bojovnice. Svůj sen se rozhodla neopustit, jen pod vlivem proměněné situace pozměnit. Oslovila šéfarchitekta studia NBD (New British Design), pana Bena Hugginse, aby původní stavební záměr poupravil a zbavil bariér. Což pro něj byla samozřejmě profesní výzva. Nikdo nechce zklamat klientku, která ve svém hendikepu musí spoléhat na chytrá a absolutně funkční řešení. Navíc se pořád pohybujeme se stavbě, která podléhá částečné památkové ochraně. Takže veškeré rázné úpravy musí být provedeny v souladu s přísnou legislativou.
Přes překážky ke hvězdám
Jaké jsou prognózy? Pro klientu velmi pravděpodobně celoživotní pobyt na vozíku, který jí znemožňuje přístup do prvního patra objektu. Ke snížené mobilitě se váže veškeré rozvržení šířky chodeb, systémů otevírání dveří, výšky nábytku, oken. Nutnost pečovatelského zázemí a uskladnění pokročilejší zdravotnicko-rehabilitační techniky. To vše v objektu, který silou (šířkou) svých kamenných stěn odolává nejen bombám, ale i komplexní rekonstrukci. Po stránce exteriéru pak byla nezbytností úprava příjezdových ploch, nájezdových ramp, úprava terénu v okolí domu. Prostě celá dost obsáhlá sada omezení. Za nejoptimálnější stavební řešení se tedy jevilo vytvořit na profilu bývalé stodoly nové stavení, do kterého by bylo možné bez obtíží umístit výtah, a tím elegantně zpřístupnit patro obytné části. Úpravy uvnitř a prosvětlení objektu možné bylo, ale nesmělo expandovat do vnější části domu. Veškeré úpravy a návrhy designu procházely složitým schvalovacím řízením, které běželo jak po stránce stavební proveditelnosti, tak z hlediska pohodlí a dostupnosti pro klientku.
Spojit staré s novým
Jak prozrazuje architekt Huggins, klíčovou úlohu po všech stránkách přebrala ona přístupová věž s výtahem, která poskytla masivní část řešení. Vynesením této zásadní obslužné části mimo hlavní objekt totiž padla většina původních omezení. „Zajistila rovný, snadný a chcete-li férový přístup do obydlí, výhled do okolí,“ prozrazuje Ben Huggins. „Jakmile jsme otevřeli starý statek, rozvržení nového schématu zpřístupnilo jádro staré budovy v místě linhayské haly, což řešilo akutní potřeby klientů.“ Zachována zůstala i vize vzhledu stavení coby farmy, protože přístavba přístupové věže na sebe vzala původní podobu oné holandské stodoly. Projekt byl přepracován, ale mohl vycházet z původní typologie, jak si klientka přála.
Užitý materiál? Paleta pálených cihel, které korespondovaly se zemitým venkovským laděním domu. Lámaný kámen (dokonce z původní lokality, jako před staletími). Bytelné modřínové trámy z nedalekého lesa, plus upravené modřínové fošny na obklady, zinkové desky, které mají styl, ale jsou současně v kontextu stavby nenápadné. Bylo zapotřebí spojit staré a nové, vytvořit mezi objekty a jejich přídavky dialog s pozitivní energií. Zvolená forma je vizuálně velmi lehká, navíc doplněná o sympatické průhledy a portály. Dům je plný detailů tesařské a truhlářské práce, často se tu pracovalo se dřevem kaštanu. Anette Moodyová osobně procházela každý detail v dokumentaci, cokoliv od profilu dveří po příhradové nosníky s integrovanými zvedáky podléhalo jejímu rozhodnutí. Tak, aby úprava opravdu v maximální možné míře vyhovovala jejím potřebám. „Klíčovým aspektem celé práce bylo zlepšení kvality života klientky, a rozhodně to není prázdná proklamace,“ dodává architekt Huggins.
Víc, než se dalo doufat
A výsledek? V lednu 2019 o tom klientka napsala: „Minulý týden jsem „vystoupila“ ze svého auta. Poprvé od roku 2013 jsem mohla zase „chodit“ po svém domě, poprvé od roku 2013. Vůbec poprvé jsem se mohla projet po zahradě okolo svého domu. Tolik času bylo věnováno každému detailu, že už jsem ani nevěřila. Ale tenhle projekt změnil znovu můj život.“
„Dřív jsem horká léta musela trávit venku, a zimy zavřená vevnitř, odkázána na cizí pomoc. Teď se mohu po celém domě i jeho blízkém okolí pohybovat sama. Rozhlédnu se po domě a vidím, jak se části domu z 15. a 18. století plynule prolínají se stoletím jednadvacátým. Dokážu se pohybovat všude, bez bariér, komplikací, problémů. Je to stavba, která se teď skutečně stala mým domovem. Je to pro mě společenský prostor, ne vězení. Je to všechno, co jsem chtěla a ještě mnohem více.“
Údaje o projektu
| Název projektu: | Batelease Farm |
| Typ projektu: | Bezbariérová rekonstrukce |
| Architektonické studio: | New British Design |
| Lokalizace: | Wembworthy, Devon, Velká Británie |
| Vedoucí projektu: | Ben Huggins |
| Památkářská konzultace: | Mid Devon Council |
| Dodavatel stavby: | Jon Garrity |
| Stavební dozor: | Ken Mclaren, JHAI |
| Strukturální inženýring: | Rob Adcock/ Simon Bastone Associates |
| Dodavatel materiálu: | Trimble |
| Truhlářské práce: | Toby Sharp |
| Úprava zahrady: | Sean Hayes / Broomsmead |
| Klient: | Annette Moody/Alan Rudkin |
| Využitelná plocha: | 145 m2 |
| Počet pater: | 1+1 |
| Pořízení nemovitosti: | 2013 |
| Zahájení projektové fáze: | 2015 |
| Zahájení stavební činnosti: | leden 2017 |
| Rok dokončení: | prosinec 2018 |
| Cena rekonstrukce: | 348,000 £ |
| Cena konstrukce na m2 | 2400 £ |
Sdílet / hodnotit tento článek