REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dálnice D1 je nejdůležitější součástí české silniční sítě. Jak šel čas...

Ťokův průsmyk, nejdelší parkoviště světa a další nelichotivé přezdívky jsou dávány nejdůležitější silniční dopravní tepně v České republice. Stavba trvá již od roku 1971 a stále není hotová. 12. prosince se otevře 14,3 kilometru dlouhý úsek Přerov - Lipník nad Bečvou. Pojďme si připomenout nejdůležitější události okolo naší D1.
Dálnice, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Dálnice D1 je nejen nejstarší a nejdelší českou dálnicí, ale i v některých úsecích nejvytíženější a nejnebezpečnější a nyní také vinou častých oprav a mnohaleté modernizace nejpomalejší. V současnosti dopravu na D1 totiž komplikuje rozsáhlá modernizace zhruba 160 kilometrů dlouhého úseku mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna, která začala již v roce 2013, dosud je hotovo 90 kilometrů. Opravy měly původně skončit v roce 2018, nyní se počítá s rokem 2021.

Nyní otevíraný úsek z Přerova do Lipníka nad Bečvou se začal stavět v létě 2015 a je předposlední částí dálnice D1. Poslední zhruba desetikilometrový úsek Říkovice - Přerov, po jehož dokončení bude celá dálnice měřit 376,5 kilometru, se ale ještě ani nezačal stavět, nyní se dokončuje žádost o stavební povolení. Podle současných plánů Ředitelství silnic a dálnic by stavbaři měli nastoupit v průběhu roku 2021 a motoristé mají mít celou dálnici k dispozici o tři roky později.

Chybějící úsek dálnice D1 nyní motoristé nejčastěji objíždějí přes Olomouc. Ve směru od Prahy odbočí u Vyškova odbočí na dálnici D46 a poté z hanácké metropole pokračují po D35 na Ostravu a u Lipníka nad Bečvou se napojí na existující část D1, ujedou tak zhruba 75 kilometrů. Až bude za pět let hotová i poslední část D1, zkrátí se cesta zhruba o pět kilometrů, hlavně by se ale cesta měla výrazně zrychlit tím, že se vyhne husté dopravě kolem Olomouce.

Plány s D1 měnila válka i rozpad federace

Plány na vybudování dálnice z Prahy do Brna (a dále na Slovensko a tehdejší československou Podkarpatskou Rus) jsou staré více než 80 let, stavba byla schválena 4. listopadu 1938. Budovat se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po osvobození byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena. A trvalo dalších 17 let, než se dělníci znovu vrátili, aby v září 1967 začali stavět "pražský" úsek Spořilov - Čestlice.

Podle původních plánů měla dálnice D1 za Brnem, kde se od ní odpojila D2 směřující k Bratislavě, pokračovat přes Starý Hrozenkov k Trenčínu. Po rozpadu federace byla ale její trasa odkloněna od Brna na Ostravu a končit měla u Lipníka nad Bečvou, kde měla na Ostravu a Polskou hranici pokračovat jako D47. Poslední důležitou změnou bylo v roce 2005 rozhodnutí, že se v D1 změní i budovaná D47, která spojila Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí.

V historii dálnice D1 lze najít několik důležitých milníků, zejména otevření prvního 21,3 kilometru dlouhého úseku Praha - Mirošovice v červenci 1971. O necelý rok později, v září 1972, byl dán do provozu také první úsek na západě Brna ke Kývalce, obě největší česká města pak dálnice definitivně propojila v listopadu 1980. Dosud poslední otevřený úsek, 6,1 kilometru za Bohumínem, pak 30. listopadu 2012 přivedl dálnici D1 až na hranici s Polskem.

Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1:

  • 12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha - Mirošovice (délka 21,3 km)
  • 6. září 1972 - Kývalka - Brno-západ (8,2 km)
  • 3. listopadu 1973 - Velká Bíteš - Kývalka (19,5 km)
  • Květen 1975 - Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km)
  • Prosinec 1975 - Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km)
  • 28. října 1976 - Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km)
  • Prosinec 1976 - Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km)
  • Červenec 1977 - Mirošovice - Hořice (54,1 km)
  • 30. září 1978 - Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km)
  • 28. listopadu 1978 - Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčí-východ (7,5 km)
  • 6. října 1979 - Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979
  • 22. listopadu 1979 - Pávov - Řehořov (15,3 km)
  • 7. listopadu 1980 - Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979
  • 8. listopadu 1980 - Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem
  • Prosinec 1982 - Brno-východ - Holubice (7,6 km)
  • 9. září 1983 - Brno-jih - Brno-východ (6,8 km)
  • 11. listopadu 1988 - Holubice - Tučapy (9,1 km)
  • 30. července 1992 - Tučapy - Vyškov (9,6 km)
  • 24. října 2005 - Vyškov - Mořice (17,5 km)
  • 1. prosince 2007 - Ostrav, Rudná - Bohumín (17, 2 km)
  • 6. května 2008 - Bílovec - Ostrava, Rudná (11, 7 km)
  • 23. října 2008 - Kojetín - Kroměříž (7 km)
  • 25. listopadu 2008 - Lipník nad Bečvou - Bělotín (15,4 km)
  • 17. září 2009 - Mořice - Kojetín (6,6 km)
  • 25. listopadu 2009 - Bělotín - Bílovec (29,8 km)
  • 3. prosince 2010 - Kroměříž - Hulín (4,8 km)
  • 11. července 2011 - Hulín - Říkovice (6,5 km)
  • 30. listopadu 2012 - Bohumín - hranice s Polskem (6,1 km)
  • 12. prosince 2019 - Přerov - Lipník nad Bečvou (14,3 km).

Zbývající úsek dálnice D1:

Předpoklad otevření 2024 - Říkovice - Přerov (10,1 km).

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Stavba, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Dva severní úseky Pražského okruhu budou mít jeden proces EIA

Plánované úseky Pražského okruhu mezi Suchdolem a Březiněvsí a mezi Suchdolem a Ruzyní budou mít společný posudek vlivů na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z databáze EIA. Jako první by se měl začít stavět prvně zmíněný úsek, označovaný 519, a to v roce 2024. O rok později by měla začít stavba části 518. Nejblíže…

REKLAMA