Pod stanovisko se v Brně podepsali zástupci přírodovědeckých a ekologických fakult Masarykovy, Palackého, Karlovy a Jihočeské univerzity. Svůj podpis pod něj připojili i zástupci České společnosti pro ekologii, Koalice pro řeky, sdružující deset neziskových organizací nebo České limnologické společnosti (limnologie se zabývá výzkumem kontinentálních vod).
"Ty dopady, které by stavba měla, by byly nedozírné," řekl Martin Rulík, předseda výboru České limnologické společnosti. Na březích kanálu a toků, které by měl spojit, by se mohly nekontrolovaně začít šířit nepůvodní a invazivní druhy rostlin - například křídlatky a netýkavky. Kanál by se stal patrně nepřekročitelnou překážkou pro migrující živočichy.
Podle vědců by bylo značným problémem kanál naplnit vodou. Vedlo by to k odvodnění a vysoušení řek a krajiny, uvádí jejich prohlášení. Vědci odmítají názor, že by stavba kanálu byla významným protipovodňovým opatřením. Odborníci upozorňují i na to, že ČR je zavázána mezinárodními smlouvami přírodu chránit, přičemž stavba kanálu by pro ni znamenala nešetrný zásah.
Jejich dnešní stanovisko je totožné s prohlášením komise Akademie věd ČR pro životní prostředí z letošního února. Podle něj nemá stavba nyní ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění. Prezident se naopak domnívá, že propojení řek kanálem by přineslo nastartování české ekonomiky, protože by v centru Evropy vznikl vodní koridor pro přepravu zboží.
Kanál Dunaj-Odra-Labe je projekt, který vznikl už před více než sto lety. Odborníci upozorňují na to, že by přišel na stovky milionů korun. Vědci o něm jednali v Brně v diskusi na téma Hydrobiologické a ekologické důsledky plánované výstavby koridoru Dunaj - Odra - Labe. Pořádal ji Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Sdílet / hodnotit tento článek