"Objem stavební produkce v Česku loni meziročně rostl v kontextu EU mírně podprůměrným tempem. Šlo o relativně citelné zvolnění tempa růstu stavebnictví, jelikož za celý předloňský rok rostlo v porovnání s unijním průměrem výrazně nadprůměrným tempem," sdělil analytik Czech Found Lukáš Kovanda.
Nejvíce, o 27,2 procenta, se loni zvýšila stavební výroba v Rumunsku. O více než deset procent stavebnictví meziročně vzrostlo také v Maďarsku (o 22 procent), na Maltě (o 17,6 procenta) a Kypru (o 12,3 procenta). Naopak v Řecku kleslo stavebnictví o 4,5 procenta, na Slovensku o 3,3 procenta, ve Španělsku o 2,4 procenta a ve Finsku o 0,1 procenta.
"Porovnání s Rumunskem a Maďarskem dobře ilustruje problém našeho trhu. Za poslední tři roky rostly ceny bytů v Česku a Maďarsku podobně. Rozdíl byl v tom, že Maďarsko nemá tak zablokované stavební úřady jako my. Proto tam rostoucí ceny logicky mohly zvýšit stavební výrobu. A proto tam ceny mohly začít v posledních dvou kvartálech klesat," doplnil analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Jak dále uvedl, zatímco Maďarsko je v pokročilé fázi stavebního boomu, rumunský je na začátku.
Kovanda upozornil, že nemovitostní trh v chudších zemích EU, právě typu Rumunska, je mnohem nasycen mnohem méně, než nemovitostní trh v bohatších zemích, například i v Česku. Rumunsko tak roste z nižší základny, což expanzi jeho stavební produkce usnadňuje.
"V České republice panuje obrovský rozpor mezi slovy a skutečnými činy. Data Eurostatu jasně ukazují, že kde je vůle, je i cesta. Země jako Rumunsko či Maďarsko, které se potřebují modernizovat, dokážou během roku navýšit stavební výrobu o více než čtvrtinu, respektive pětinu. V naší zemi však skutečná vůle chybí," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Loni si české stavebnictví podle výkonu mezi zeměmi EU sice pohoršilo, podle analytika ČSOB Petra Dufka se však v součtu za poslední tři roky Česko pohybuje v první polovině. "Z údajů za posední rok je ale vidět, že řada středoevropských a východoevropských zemí se rozhodla významnou část peněz z evropských fondů masívně prostavět a vedle toho třeba restartovala bytovou výstavbu," uvedl dále Dufek.
Výsledky podle něj potvrzují, že české stavebnictví v posledních letech podporovaly jak veřejné, tak soukromé zakázky a dostalo se dokonce na hranice svých stávajících možností. "Největší překážkou se stal nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců a občas i materiálu," dodal Dufek.
Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v roce 2019:
| Země | Index (v procentech) |
| Rumunsko | 27,2 |
| Maďarsko | 22,0 |
| Malta | 17,6 |
| Kypr | 12,3 |
| Irsko | 9,9 |
| Litva | 8,3 |
| Chorvatsko | 8,2 |
| Rakousko | 5,4 |
| Švédsko | 5,2 |
| Nizozemsko | 4,4 |
| Bulharsko | 4,0 |
| Polsko | 3,7 |
| Německo | 3,6 |
| Slovinsko | 3,3 |
| Estonsko | 3,2 |
| Dánsko | 2,9 |
| Lotyšsko | 2,9 |
| Portugalsko | 2,6 |
| Česko | 2,6 |
| Velká Británie | 2,3 |
| Itálie | 2,0 |
| Francie | 0,7 |
| Lucembursko | 0,7 |
| Belgie | 0 |
| Finsko | -0,1 |
| Španělsko | -2,4 |
| Slovensko | -3,3 |
| Řecko | -4,5 |
| Průměr EU | 2,8 |
Zdroj: Eurostat
Sdílet / hodnotit tento článek