REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Kam se poděly Vánoce? Hledat je můžete v kouzelném Šeptajícím lese

Hravé pojetí technicky nenáročné a přitom vizuálně poutavé instalace, obohatilo v roce 2018 vánoční trhy v severoitalském Neumarktu. Návštěvníkům, hlavně těm dětským ale i hravým dospělým, zprostředkovalo zajímavý zážitek, plný koled a překvapení. A o tom přeci Vánoce jsou, ne?

Německým znějícím názvem města Neumarkt se nenechte zmást, tady, na jiho-tyrolských hranicích to není nic podivného. Italové mu zrovna tak říkají Egna, a na jeho historickém náměstí už po staletí před svátky drží velké zimní trhy. Protože i tady se pochopitelně slaví Vánoce. Jenže co to vlastně jsou Vánoce? Zadefinovat si je můžeme datem v kalendáři, ale blíže vykreslit jejich podstatu si musí každý sám. Pro každého totiž představují něco trochu jiného. A právě z takových úvah se rodila projekt instalace portugalského studia Moradavaga.

Nedívat se na svět jako dospělý

Podle nich jsou – alespoň viděno dětskýma očima – Vánoce časem očekávání a překvapení. Milé rodinné atmosféry, poskytující hřejivé teplo v mrazivý čas. Okamžiky plné barevných světýlek, štěstí. Možná nějakých dobrot, vůní. A k tomu tiše vpovzdálí hrají koledy… Zní to krásně. Ale dá se vůbec tahle směs smyslových vjemů a atmosféry nějak vyvolat, podpořit prací architektů? Architekti Manfred Eccli, rodák z Bolzana, a Pedro Cavaco Leitão, pocházející z portugalského Porta, věřili, že to zvládnou.

Foto: Arno Ebner

Do svého technicky/materiálově nenáročného projektu začlenili vše zmíněné. Jak? Vytvořili „konceptuálně-energetické propojení proudů energie“. S pomocí průhledných plastových vlnitých trubek – krkavic, spousty LED světel a trochy barevného dřeva. Protože velká atmosféra vzniká z maličkostí, které jsou včas na tom správném místě. V tomto případě se všechny stavební prvky sbíhají v jedné dřevěné boudě, stylově vyvedeném domku, usazeném mezi stánky na náměstí v Egna.

Kdepak asi jsou?

Právě do ní mohou návštěvníci z řad dětí i dospělých zavítat, aby si stejně jako autoři projektu položili otázku „Co to jsou Vánoce?“. A k této palčivé otázce brzy přibude další. Ona ústřední dřevostavba, nazvaná Kami, je totiž interaktivní audio-stanicí. Proto se v ní brzy po příchodu lidí ozve vábivě šeptavý hlas: „Kam se poděly Vánoce?“. Ten hlas, zprostředkovaný audionahrávakou a spuštěný čidlem pohybu osob, vychází z jedné z „rour“, vedoucích sem stylizovaným dřevěným komínem.

Foto: Arno Ebner

Děti, vábené otázkou, musí vykouknout ven. A uvidí, že z komína vede spleť hned několika rozzářených tepen, rozbíhajících se do celého města. Kterou budou sledovat, po jaké stopě za Vánoci se vydají? To už je jen na nich. Nebudeme si to kazit tím, že ony rozzářené linie, které se jako svítiví dým vinou z komína, jsou obyčejné PVC trubky s LED-osvícením uvnitř. Momentálně je to působivé značení cesty za ztracenými Vánoci.

Cesta vnímaná všemi smysly

Instalované potrubí se kroutí, zatáčí a sbíhá, rozdvojuje. Vine se mezi stánky a obchůdky, vede kolem zamrzlé kašny, podél stromů na okraji parku, podloubím. Komplikovanými křivkami tak obkružuje celé náměstí. V místech, kde se nachází několik výstupů nasvíceného potrubí, je obvykle přítomen nějaký efekt: z jedné roury tak vychází intenzivní vůně rozinek, povidel a skořice (protože je trubka na druhém konci instalována nad stánkem místní cukrárny).

Foto: Arno Ebner

Z jiné se ozývá veselý smích a hlasy (protože trubka tu funguje jako sluchovod do dalšího podloubí, a zrovna u něj stojí další děti hledající Vánoce), a z další, značící cestu, hrají tiše koledy. Ty nazpíval místní dětský sbor, pod vedením Manuela Oberkalmsteinera, a je doplněn i starými nahrávkami koled a vánočních písní z archivu. Audiostanic s nahrávkami je po celé trase rozmístěno 12, a připomínají malé červené ptačí budky.

Nezmizí, dokud je chceme najít

Děti tak postupně prochází nasvíceným městem, míjí stánky na tržnici, jednotlivá zastavení mezi historickými budovami. Oslňuje je záplava osvětlení, svítících girland, střídaných s šerými zákoutími, kde to voní jehličím. A pak vánoční ozdoby, nazdobený stromek na náměstí. Vůně a pachy, melodie, veselí a radost. Důležitý tu není cíl, ale cesta. Právě ta dává odpověď na to, kam se poděly Vánoce. Tohle všechno jsou totiž ony, ty jednotlivé střípky malých mimořádností. A ty nezmizí, pokud je budeme chtít hledat.

Foto: Arno Ebner

Instalace je hravou ukázkou přístupu „spojení a komunikace“, ukázkou nenáročných prvků, které navzdory své umělé povaze neberou původnost oslav. Plastové trubky jako součást vánoční výzdoby? Ano, to zní odpudivě. Ale efekt, jakého bylo dosaženo tady, je neopakovatelný. Pracuje s dětskou fantazií a hravostí, s touhou hledat a objevovat, zažívat dobrodružství.

Instalace Kami – Šeptající les, také sesbírala v posledních dvou letech více než 15 ocenění na mezinárodní scéně.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: zhuruiphoto

Svítící žížaly na náměstí rozveselily lidi po lockdownu

Umění pro umění, jednorázové expoziční řešení, konceptuální moderna. Jinými slovy nahodilé prvky, jež tu a tam krášlí náměstí každého města, a přitom se pojí s otázkami kolemjdoucích, co takové dílo nejspíš nakonec znamená a kdo to vlastně financuje. Sky Castle od australské umělkyně Lyndal Hallové a kreativců ze…

REKLAMA