„Hranice vkusu a citu pro umění a řemesla se výrazně posunula. Vítězí rychlá a jednoduchá řešení, která nemají ambice na stálost či nadčasovost. Žijeme v éře spotřebního zboží globální konzumní společnosti, “ sděluje v úvodu svého článku Markus Bader v časopise Architektur & Wohnen a vzpomíná na věhlasnou německou školu Bauhaus, která v loňském roce oslavila sté výročí.
Trocha historie
Přestože zmíněný časopis hojně podporovaný inzerenty sleduje převážně moderní bytový design, umění a architekturu, často si všímá také prvotních principů tvorby a posouvá běžné masové spotřební zboží do „roviny více individuální.“ Umělecká škola Bauhaus je zde pro většinu prezentovaných architektů a designérů stále inspirativní, je základem pro další tvorbu: „Škola oslavila před rokem sté výročí a na díla se dá stále dívat. Připomíná dobu, kdy se o výrobcích neuvažovalo jako o jednorázovém spotřebním zboží na jednu sezonu, ale jako o trvalé součásti nějakého širšího celku,“ podotýká rezolutně architekt Hermann Tilke a připomíná, že spojením německých uměleckých škol se Bauhaus stal nejvýznamnějším evropským centrem rozvoje řemesel, umění, designu a architektury a jeho věhlas stále trvá.
Diskuse o designu
V diskusi k článku se na internetových stránkách takřka ihned objevila paralela s obchodními řetězci Bauhaus a kritika současného konzumního světa. Diskutující připomínají myšlenky původního manifestu (1919), které jsou v přímém protikladu k elitářskému a konzumnímu pojetí designu, výtvarného umění a architektury. Poukazují na řadu prototypů, které mají dodnes statut ikony; na díla, která přežila staletí a jsou svým konceptem i provedením stále fascinující a inovátorská. Připomínají ovšem také, že dobu a prostředí bychom si neměli v žádném případě idealizovat.
Velký důraz na prodej je permanentně přítomen v jakékoli době. Dnes máme navíc daleko více možností prezentace, svět je bohatší a rozmanitější. Důležitý je spíše důraz na pokračování tradic, na hledání odkazu v díle mistrů, na význam inspirace pro současné umění a řemesla. Důležité je také připomenout, že celá řada současných výrobců, umělců, designérů, architektů a dalších profesí úspěšně vychází z estetiky elementárních geometrických tvarů, kde výtvarnou kompozici návrhů tvoří čtverec, obdélník, kruh či trojúhelník a ze základních barev – červené, modré, žluté, černé, bílé a šedé tak, jak jej objevovala výše uvedená škola. Princip bývá většinou označován jako styl Bauhaus a výrobky jsou vysoce žádané a značka je velmi úspěšná (vyrábí je například společnost Steeldomus).
„Inspirace osobnostmi a jejich dílem zřejmě nikdy z našeho života úplně nevymizí, důležité je ovšem kvalitu a osobnost rozpoznat. A to současný globální liberálně-relativistický svět moc neumí. Předáme i my našim potomkům nějaké výrazné osobnosti, na něž by bylo možné navázat?“ ptá se na závěr své úvahy Markus Bader v časopise Architektur & Wohnen a vyzývá čtenáře, aby přidali k osobnostem Bauhausu významné osoby současnosti, které by byly schopny pokračovat v tradici velké mezinárodní školy designu, umění, architektury a řemesel.
Osobnosti školy designu
Po úspěšném projektu promyšleného programu industrializace stavebnictví a oceněné realizaci moderní stavby Faguswerk v Alfeldu nedaleko Hannoveru navrhl architekt a vizionář Walter Gropius ve Výmaru zcela unikátní školní komplex, který slučoval umění, řemesla a techniku, zvaný Bauhaus. Zahrnoval design, architekturu a urbanismus, patřil sem ale i tanec, choreografie, výstavnictví, móda, grafický design a další obory s prvotním cílem připravovat umělce pro průmyslovou výrobu spojením Akademie krásného umění a Školy užitých umění.
Po pěti letech působení se musela sjednocená škola po nátlaku politiků přestěhovat z Výmaru do Desavy. Staví se zde nové školní budovy a domy zcela v duchu funkcionalismu. Pro svoji myšlenku nadchne Walter Gropius celou řadu významných osobností a výuka se plně rozvíjí. Jeho věrní následovníci pak výrazně posilují zejména výuku architektury a designu (především Mies van der Rohe).
Období rozkvětu trvá až do roku 1933, kdy je Bauhaus po nátlaku NSDAP uzavřen a Mies van der Rohe jej otevírá jako soukromý institut v Berlíně, který však existuje pouze několik měsíců. V době rozkvětu vyučovaly v Bauhausu desítky významných evropských výtvarných umělců – malířů, designérů, architektů (například Vasilij Kandinski, Marcel Breuer, László Moholy-Nagy, Paul Klee, Oskar Schlemmer a další). Myšlenky německé školy inspirovaly i mnohé příslušníky české umělecké avantgardy třicátých let. Výstav se účastnili architekti Josef Chochol, Jaroslav Fragner, Jaromír Krejcar, Jan Koula či Vít Obrtel. Přednášel zde i český teoretik umění Karel Teige.
Bauhaus v kostce
- Založen 1919 ve Výmaru architektem a vizionářem Walterem Gropiusem
- Připravuje umělce pro průmyslovou výrobu spojením Akademie krásného umění a Školy užitých umění.
- Program Bauhausu a manifest (1919) hlavní body:
- ustanovit architekturu jako rozhodující fórum designu
- povznést roli řemeslných dovedností na úroveň krásného umění
- zdokonalit průmyslové výrobky pomocí spojeného úsilí umělců, pracovníků v průmyslu a řemeslníků
- 1924 po nátlaku politiků se musel přestěhovat z Výmaru do Desavy.
- 1933 po nátlaku NSDAP uzavřen a otevírá se jako soukromý institut v Berlíně, který však existuje pouze několik měsíců.
Sdílet / hodnotit tento článek