REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Před 55 lety začala výstavba metra. Původní projekt byla podzemní tramvaj

Úvahy o vybudování podzemní dráhy v Praze se objevily už na konci 19. století a konkrétnější plány pak na sklonku první republiky, stavět se ale začalo teprve koncem 60. let minulého století. Za oficiální zahájení výstavby je považován 7. leden 1966, kdy se v Opletalově ulici zanořilo do země pneumatické kladivo v rukou dělníka Josefa Bartoše. Tehdy se ovšem rozjelo budování linky podpovrchové tramvaje, v plnohodnotné metro se projekt změnil až později. Jak šel čas s pražskou podzemkou, jedinou v naší republice?
Pražské metro - foto: Jiří Zilvar

Pražská MHD po roce 1960 už nestačila potřebám rostoucího města. Tramvajové linky byly přetížené a například na Václavském náměstí přes den jedna souprava střídala druhou. Věcí se zabývala i vláda, která v červnu 1965 rozhodla o převedení tramvají v centru pod zem, plánovalo se 14 kilometrů tunelů. "V tunelech bude jezdit moderní tramvaj typu T3 a první úsek povede ze spodního patra Nuselského mostu pod ulicí Legerovou před Hlavní nádraží," psalo už na jaře 1965 Rudé právo.

Kdo se stane krtkem? Tramvaj vs. metro

Plány podpovrchové tramvaje měly několik výhod - například přímé napojení na koleje vedoucí na periferii nebo možnost použít moderní vozy T3, ale i mnohé nevýhody. Například počítaly s rozsáhlejším bouráním v centru a obavy panovaly také z malé kapacity. "Navrhovaný systém... nemá prakticky žádnou kapacitní rezervu. Stanovený maximální zátěžový proud - ve špičkové hodině 12.600 cestujících v jednom směru - perspektivně pro Prahu nestačí," uváděla sovětská studie z roku 1967.

V té době už se ale rozběhly práce na podpovrchové tramvaji, kterou média prezentovala jako úsvit lepší éry MHD. "Začíná výstavba podpovrchové tramvaje. Dnes ve 14 hodin se slavnostním výkopem v Opletalově ulici začalo s výstavbou podpovrchových tras pro pražské tramvaje. Plány a projekty se tedy začínají měnit ve skutečnost," radovala se například v lednu 1966 Večerní Praha. Nakonec ale zvítězilo pojetí plnohodnotného metra, o jehož stavbě vláda rozhodla v srpnu 1967.

Do něj byly zapojeny i rozestavěné úseky, které původně vznikaly původně pro podpovrchovou tramvaj - a na jejich podobě je to dodnes znát. Nejznámějším příkladem je stanice Hlavní nádraží, budovaná od března 1967. Rozestavěná stanice se ale už nepředělávala, a proto je na Hlavním nádraží pro pražské metro netypické boční uspořádání nástupišť. Důvod je jednoduchý: vozy podpovrchové tramvaje měly mít dveře na pravé straně stejně jako ty běžné, zatímco u metra lze vystupovat na obě strany.

U druhé podobně řešené stanice na prvním úseku metra - Vyšehradu, někdejší Gottwaldově - bylo důvodem pro použití bočních nástupišť umístění na hraně mostu přes Nuselské údolí. Stopy po původních plánech nese i druhá stanice, která se začala rodit ještě před změnou kurzu, Muzeum na dnešní trase C. Ta je neobvykle prostorná, projektanti totiž navrhli, že na Muzeu vzniknou čtyři koleje pro dvě trasy, mezi kterými se mělo přestupovat přes vyvýšené patro.

Nuselský most se musel zpevnit

Změna z podpovrchové tramvaje na metro se výrazně dotkla i navenek nejviditelnější součásti prvního úseku pražského metra, Nuselského mostu. Jeho projektanti totiž počítali s provozem poměrně lehkých tramvajových vozů - a potíže by neměly ani lehké vozy R1 vyvíjené pro metro v pražském ČKD, které ale nedostaly dál než do fáze prototypu, nakonec pořízené sovětské soupravy ale byly podstatně těžší. Do již prakticky hotového mostu se tak musel nainstalovat masivní ocelový rošt.

Budování prvního úseku metra v Praze, který spojil Kačerov se Sokolovskou (dnešní Florenc), trvalo přes osm let. Poslední z tunelů byl hotov v srpnu 1972, ještě přes rok ale trvalo, než se na koleje pod pražskými ulicemi vydal první zkušební vůz - stalo se tak 22. prosince 1973 mezi Kačerovem a Pražského povstání. Na konci prosince 1973 se do tunelů vypravila první dvouvozová souprava. Začátkem ledna byl zahájen zkušební provoz a v květnu 1974 se metro otevřelo cestujícím.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dopravní stavby

Dálnice, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia

Část dálnice D1 na Benešovsku se bude kvůli špatnému betonu znovu opravovat

Dálnici D1 čeká oprava už zrekonstruovaného úseku. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl dnes novinářům řekl, že provoz na D1 se omezí pravděpodobně příští pátek 17. září zhruba na dva týdny, a to v 600 až 800 metrů dlouhém úseku mezi 65. a 66. kilometrem ve směru na Prahu. Opraví se zde nekvalitní beton.…

Zdroj: Michiel van der Kleij

V Holandsku staví most 3D tiskárna. Nemožné ihned, zázraky do tří dnů

Projektů, které dokazují šíři využitelnosti 3D tisku ve stavebnictví, se vrší jeden na druhý. Jen málokterý alternativní tvůrce se ale zatím odhodlal vstoupit na „mokrý“ terén. Prázdný prostor mezi dvěma břehy teď ale dost originálním způsobem vyplnil nizozemský architekt a designér Michiel van der Kley.

Železnice-ilustrační obrázek, fotolia

Architekti v soutěži navrhnou podobu terminálu rychlodráhy v Roudnici nad Labem

Správa železnic chystá další architektonickou soutěž na podobu terminálu vysokorychlostní železnice, a to v Roudnici nad Labem. Terminál bude na připravované trase z Prahy do Drážďan. Informovala o tom Správa železnic v tiskové zprávě. Organizace už dříve uskutečnila architektonickou soutěž také pro terminál…

Ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia

Metru D hrozí zpoždění, ministerstvo zrušilo odmítnutí podjatosti magistrátu

Stavbě pražského metra D hrozí zpoždění zahájení výstavby. Ministerstvo dopravy (MDČR) totiž zrušilo v pátek vlastní rozhodnutí z loňského září, kterým odmítlo podjatost magistrátu při rozhodování o stavbě. Rozhodnutí odkládá vydání stavebního povolení na neurčito. Případ tak musí MD projednat znovu. Řekl to náměstek…

REKLAMA