Kontext existujícího národního parku a novostavby pochopitelně zavdává příčinu k určitým pochybnostem, ale protentokrát si polští architekti skutečně dali záležet na tom, aby kritériím ochrany přírody vyhověli. Jako jedni z mála. Ostatně, oba sousedící objekty se nachází na okraji menšího města, a byť autoři projektu explicitně jeho název nezmiňují, podotýkají, že „kvalita okolostojících objektů byla po formální stránce spíše únavná“. Na doporučení místní majitelé místních staveb spíše rezignovali, a tak by nejspíš bylo snadné zopakovat to, co projde.
Neděláme to stejně, ale lépe
O to ale lidé z Maka.Studio nestáli. Nehodlali propagovat zažitý stavební průměr, ale chtěli vytvořit inspirativní příklad pro ostatní. Ukázat, že to jde jinak a lépe. A uspěli. Dvojice jimi navržených domů si uchovává ráz autentické architektury, která nenapodobuje a nepřebírá vzory. Je originální a jde si svou vlastní cestou. „Chtěli jsme vytvořit s přírodním okolím ladící projekt, který by vzdával jezerům hold. Současně jsme usilovali o jednoduché uspořádání interiéru, s mírnou ale stále dobře uchopitelnou funkční estetikou,“ prozrazuje Wiktor Kurc, šéfarchitekt.
Foto: Jakub Nanowski – perspektywa
I tady, na prostorné parcele, bychom narazili na určitou tvůrčí zápletku. Pozemkem totiž probíhá svah, oddělující ulici od širšího pásma roviny, směřující k vodě. Vystavět domy přímo v úrovni silnice nebylo kvůli nedostatku místa možné, a zrovna tak nebylo proveditelné nasunout oba domy k pobřežní čáře. A ani realizovat stavby uprostřed parcel, protože tím by ztratily kontakt s ulicí i přírodou. Takže? Výzvu jižního svahu vyřešili architekti nasunutím staveb na svah, a jejich mírným přesahem. Dotek s ulicí tak zůstal zachován, byť na jejich úrovni mají oba domy minimální proporce.
Nečekaná změna v programu
Jejich váha spíše vyrovnává svah, a otevírá více prostoru ve sníženém přízemí. Žádalo si to ale komplikovanější projekční práce. A taky akceptovat to, že je to trochu „z deště pod okap“. Proto navazující odpovědí na tento design bylo poněkud atypické přesunutí uspořádání domácností. Denní obytnou zónu přesunuli do horního patra (0), a noční obytnou zónu zasunuli pod ni (-1). Výsledek je ale maximálně potěšující, protože obyvatelé tak získávají maximum z toho, co výhledy na jezero nabízí po celý den. To, že se už nekochají scenérií za tmy, když schází do ložnice ve sníženém přízemí, nevadí.
Foto: Jakub Nanowski – perspektywa
Skutečnost je navíc ještě o něco sympatičtější, protože ložnice v (-1 úrovni) tak získává mnohem více soukromí, než kdyby byla situována v úrovni ulice, a zrovna tak i ze strany od vody. Z obou domů je přitom na úrovni ulice zachováno jen průčelí domu, to vše podstatné se nachází za širokými terasami a pod svahem. Například zahrady, vedoucí až k vodě. V ložnici se tak probouzíte sluncem, odráženým vodní hladinou, vlahým vzduchem provoněným květinami ze záhonků. A tenhle pozitivní dojem ve vás zůstane, když vystoupáte do (0) patra, abyste posnídali s výhledem na jezero.
Výhled po celý den je k nezaplacení
K tomu se oba domy, každý s originálním plánem, natáčí a směřují. Zeleň zahrady jim ve výhledu nebrání, nachází se nad ní. Domy „vyvažuje“ ve svahu prostorný obývací pokoj, navazující na terasy. V létě se život domácností přesouvá na ně, stávají se venkovní jídelnou i obývacím pokojem. Harmonii utužuje i to, že provedení fasády i interiéru do značné míry vychází z jednoduchých přírodních materiálů. Dřevo a kámen, doplněné cihlou, pomáhají stavbám splynout s okolím a vytváří se zahradou smysluplný celek.
Foto: Jakub Nanowski – perspektywa
A znovu, to, jak a kde si na zahradě děti hrají, přehlédnete z kuchyně, obývacího pokoje i pracovny. Je to praktické. Převrácený režim, to, že se ložnice nenachází v patře, problémy obyvatelům nečiní. A shledávají praktické, že se od garáže dostanou přímo do centra veškerého dění, do kuchyně. Která je, jako celý interiér, veden v moderním a nadčasovém stylu. Cihlové i betonové obklady mají tu vlastnost, že stárnou s domem pozvolna, a důstojně.
Stodola, ale naše!
Názorová shoda mezi klienty i architekty měla více rovin. Například se dokázali sjednotit v projektové fázi na tom, že si nepřejí, aby domy „vyskočily“ ze svahu a působily dojmem dominanty, překrývají ze strany od vody výhled na sídlo. „Domy neměly ovládnout svah a břeh,“ popisují architekti. Proto se, v zájmu zachování přirozeného měřítka, snažili podsunout stavby co nejvíce pod svah. Štíhlost pak vyzvedly ještě sedlové střechy, typické pro vesnici. „Ano, vypadá to trochu jako stodola, ale stodola s prvkem modernosti a individualismu.“
Foto: Jakub Nanowski – perspektywa
Výsledek? Oba rodinné domy mohly vypadat naprosto průměrně, jako všechny ostatní. Díky práci odborníků z Maka.Studio teď ale lidé chtějí, aby jejich domy vypadaly takhle.
Údaje o projektu
Název projektu: | Single Houses in Bory Tucholskie |
Typ projektu: | Dva rodinné domy |
Architektonické studio: | Maka.Studio |
Lokalizace: | Bory Tucholskie, Pomořské voj., Polsko |
Vedoucí projektu: | Wiktor Kurc |
Projektový tým: | Aleksandra Kurc, Paweł Pożoga, Beata Belka, Aneta Keller |
MEP, HVAC: | Andrzej Najdowski, Adam Linda |
Strukturální inženýring: | Sebastian Nitzki |
Krajinářský projekt: | Agniezska Durlik |
Klient: | soukromá osoba |
Rok dokončení (finalizace): | 2020-2021 |
Užitná plocha: | 420 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek