Vlastnosti vinylu v porovnání s dlažbou
Vinyl i dlažba vynikají svou tvrdostí. Pomyslnou jedničku je jednoznačně nutné přiznat keramické dlažbě. Výhoda vyšší tvrdosti je však pouze relativní, neboť při chůzi i delším stání třeba u kuchyňské linky člověk pod nohama ocení měkčí povrch. Optimální tvrdost přináší právě vinyl, který je příjemný i na boso, neklouže a díky pružnosti navíc šetří klouby. Další výraznou vlastností dlažby je křehkost, při pádu těžkého předmětu u ní hrozí prasknutí či odštípnutí. Vinyly jsou naopak dokonale pružné.
Zůstaneme-li ještě u pocitového působení při chůzi, dlažba je ve srovnání s vinylem podstatně chladnější. Tento handicap lze samozřejmě vyřešit podlahovým topným systémem, avšak rozdíl v teplotě mezi dlažbou a vinylem stejně pocítíte mimo topnou sezónu.
Přestože je vinyl velmi odolný materiál, není nepoškoditelný. Zatímco u vinylu je třeba dávat pozor na ostré předměty, keramickou dlažbu může poškodit spíše pád těžkého předmětu. K férovosti duelu ještě doplňme, že u vinylových podlah je důležité sledovat rozpínavost materiálu. Při výběru krytiny doporučujeme prohlížet technické listy a vybírat krytinu s co možná nejnižší roztažností. Třeba u vinylových krytin Wineo DESIGNline se rozměrová stálost pohybuje na vynikající úrovni 0,05 %. Výrobce u krytiny navyšuje stabilitu a odolnost vůči rozpínání příměsí skelných vláken a použitím kvalitní podkladní vrstvy. Vinyly jsou, dalo by se říci, náchylnější vůči extrémním klimatickým podmínkám. Vinylové dílce nesmějí přemrznout. Mráz narušuje molekulární skladbu, vinyl nenávratně křehne a ztrácí odolnost. Ani interiérové dlažbě však mráz nesvědčí a křehne. Extrémy nejsou u vinylů dobré ani v opačném případě, při 30°C teplotách krytinu nelze pokládat. Ideální teplota pro pokládku vinylů je výrobci stanovena obvykle v rozmezí 15 – 25 °C.
Sdílet / hodnotit tento článek