Odpadní potrubí na vnější zdi
Odvádění srážkové vody podokapními nebo nástřešními žlaby většinou nezpůsobuje ohrožení stavby. Ucpání odpadního potrubí nebo zanesení žlabu splaveninami se projeví přepadem vody přes okraj žlabu.
Do objektu voda nevnikne. V letním období musí majitel kontrolovat zanesení lapačů splavenin. Ucpání lapače může zavinit poškození odpadního potrubí zaplněním potrubí vodou velmi vysoko. Tlak vody ve spodní části odpadního potrubí může poničit plechové potrubí. V zimním období může problém způsobit sníh a rampouchy. Majitel objektu musí sledovat změny teplot a zajistit ochranu chodců před padajícím sněhem nebo ledem.
Zaatikový žlab
Při použití zaatikového žlabu vzniká problém s průchodem plechového žlabu atikou (obr. 1 a 2). Jednotlivé plechové části propojení žlabu se většinou spojují letováním. Teplota plechu při ozáření sluncem může dosáhnout i 90o C. Teplota stavební konstrukce je až o 60o C nižší. Tyto rozdíly teplot vyvolávají napětí ve spojích, které časem vede k porušení těsnosti průchodu konstrukcí.
V zimním období k tomuto namáhání přibývá kondenzace vody na styku plechu a stavební konstrukce. Voda může zmrznout a tím nadzvednout plech ze spodní strany plechu. Na obr. 10 je schematické znázornění průchodu plechových prvků atikou.
Odvádění vody odpadním potrubím vedeným po obvodových zdech bývá na svodné potrubí připojeno přes lapač splavenin. Lapač splavenin se musí čas od času vyčistit, jinak, zejména v zimě, hrozí poškození potrubí (obr. 5, 6). Zateplení fasády může zamezit přístup k nesprávně umístěnému lapači splavenin (obr. 11). Lapač má být umístěn tak, aby víko lapače bylo v úrovni terénu.
Expozice v mrazu znamená jeho promrznutí a ucpání ledem. Voda z tajícího sněhu ze střechy ozářené sluncem zamrzne a následně poškodí odpadní potrubí a stavební konstrukci (obr. 4 a 5).
V některých případech, kdy nehrozí splachování listí a jiných látek ze střechy, je pro uživatele výhodné osadit místo lapače splavenin do odpadního potrubí čisticí kus.
Původní předválečné předpisy vyžadovaly použití litinového odpadního potrubí do výšky min. 2 m nad úroveň terénu. V současné době se toto pravidlo opustilo. Plechové potrubí láká vandaly k předvedení své síly.
Pro odvádění srážkové vody ze střech zejména rodinných domů se začaly používat nové plastové materiály.
Někteří projektanti vytvořili nestandardní řešení. Voda z celé střechy je svedena žlabem do jednoho místa a padá přes výšku objektu na upravenou plochu, ve které je umístěna vpusť. Bývá to buď nádrž, nebo velkými kameny ochráněná betonová plocha. Pečlivě se musí navrhnout umístění a tvar balvanů tak, aby rozstřikující se voda neohrozila prostor kolem odvodnění. V zimě by to znamenalo vznik ledovky v okolí dopadu vody.
Jiné netradiční řešení je na obrázcích 8 a 9. Řešení je zřejmě převzato z Japonska. Voda ze žlabu stéká po řetězu nad vpust. V našich podmínkách je to netradiční řešení, které se hodí jen v omezeném počtu případů. Vyžaduje to samozřejmě velmi aktivní spolupráci architekta a řešitelem odvodnění objektu.
Řešení na obrázcích je ne příliš povedené odvodnění vchodové stříšky s ukotvením řetězu do dlažby a odtokem vody do silnice. Plocha stříšky je velmi malá, takto pojaté řešení by asi nebylo možné použít ve větším sídle.
Sdílet / hodnotit tento článek