Udržitelnost z hlediska celých měst byla tématem letošní jarní série přednášek Rethink Architecture v Centru architektury a městského plánování. Věnovat se jí budou také dvě chystané debaty, které proběhnou na podzim a budou se zabývat cirkulární ekonomikou a odolností měst proti klimatické změně.
Že je možné plánovat a stavět celé udržitelné čtvrti ukázala na příkladu čtvrti Nordhavn ředitelka udržitelnosti městské developerské společnosti Kodaně Rita Justesen. Městský developer zde zhodnocuje státní pozemky a zisk z prodeje využije na financování infrastruktury jako například na dostavbu metra.
Revitalizaci území zahajuje soutěží na masterplan, kde je jedním z rozhodujících kritérií právě udržitelnost s cílem dosažení uhlíkové neutrality Kodaně v roce 2025. Po dokončení detailního masterplanu městský developer prodá právo stavby komerčním developerům a sám staví jen parkovací domy či jiné speciální budovy a odpovídá za infrastrukturu.
Zajímavostí je, že v Kodani je již nyní velmi nízký koeficient pro parkování, jedno parkovací stání se vytváří na 200 m2 podlažních ploch, což znamená, že lidé nemají svá konkrétní parkovací místa, ale licence a parkují své automobily v parkovacích domech. I to se ale změní. Před několika měsíci totiž Kodaň rozhodla o tom, že ve čtvrtích, kde existuje stanice metra nebude lidem dovoleno vlastnit auta a parkovací místa již nově nebudou vznikat s výjimkou míst pro taxi a rozvážkovou službu. „Je to docela nové nařízení a pro nás je to výzva, navrhnout takovou čtvrť. Říkat lidem, že budeme rádi, když tu budete bydlet a pracovat, ale vaše auta tu nejsou vítána,“ řekla Justesen. V následujících letech tak městský developer bude muset přijít na to, jak vybudovat takovou čtvrť, která ale musí být zároveň příjemná pro život. A právě takovou čtvrtí bude Nordhavn vznikající na místě přístavu. Počítají zde proto s mísením funkcí pro bydlení i práci, s veřejným prostorem pro rekreaci, zelenými i modrými prvky, podporou biodiverzity. Po dokončení celého Nordhavn zde bude bydlet 40 tisíc lidí a vznikne 40 tisíc pracovních míst.
Města produkují uhlík ze spotřeby energie, vytápění a dopravy
A kde se vlastně ve městech uhlík produkuje? Velká část ho vzniká při výrobě elektřiny, vytápění, dopravě, ale také například při likvidaci odpadu, v průmyslové výrobě nebo zemědělství. „Praha je na tom poměrově s produkcí uhlíku podobně jako New York. Největší část, zhruba třetina CO2 zde pochází ze spotřeby elektřiny, třetina z vytápění budov a zhruba 20 procent z dopravy. Poměrně velká uhlíková stopa jde v Praze na vrub letecké dopravě s ohledem na atraktivitu Prahy pro turisty,“ vysvětlil vedoucí oddělení Architektury a životního prostředí ČVUT UCEEB Antonín Lupíšek. Vzhledem k tomu, jak velká část uhlíku vzniká při vytápění budov, je rekonstrukce bytového fondu a jeho zateplování jednou z cest, jak by sektor budov mohl velmi efektivně přispět ke klimatickým cílům, k nimž se ČR zavázala. Možností je prefabrikace při zateplování budov, kterou v zahraničí testují již v měřítku celých ulic a čtvrtí, což velmi urychluje rozvoj energeticky pasivních domů.
Uhlíkovou neutralitu neřeší jen velká města, ale i menší obce. Například environmentálními řešeními pověstný Hostětín v Bílých Karpatech na česko-slovenské hranici snižuje svou uhlíkovou stopu při likvidaci odpadních vod kořenovou čističkou, která ekologicky čistí vodu z celé obce již od 90. let. Veřejné budovy jako je například moštárna pracují s fotovoltaickými panely. Hostětínské domy jsou centrálně vytápěny biomasou. „Dnes tak již 90 procent energie v obci potřebné na vytápění a ohřev vody pochází z obnovitelných zdrojů,“ vysvětlila ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová.
Komplexní pohled na budování uhlíkově neutrální čtvrti Chytré Líchy zvolila obec Židlochovice. „Projekt nemůže být postaven jen na tom, že se budeme věnovat čistě jen energetice nebo vodě. Do řešení prostoru musíme vtáhnout odborníky na mnoho oblastí – architekty, sociology, energetiky, hydrogeology atd. Cílem je navrhnout prostor, který nebude náročný na spotřebu a zároveň se v něm musí skutečně dobře žít,“ vysvětlil starosta Židlochovic Jan Vitula. Obec připravuje projekt tak, aby mohla stavbu zahájit v roce 2023.
Kromě sektoru budov je za největší část emisí uhlíku v Česku, a to za 40 procent, odpovědná energetika. „Odklon od výroby energie z uhlí by z pohledu zdrojů měl být podle našeho názoru možný již v roce 2030,“ vysvětlil František Vašek, ředitel divize Green společnosti Nano Energies, která obchoduje výhradně s energií z obnovitelných zdrojů. Uhlíková stopa správně namixované energie z vody, větru, bioplynu a slunce je podle něho šestkrát nižší než uhlíková stopa běžného energetického mixu v ČR.
I na podzim bude Rethink Architecture přinášet podobné zajímavé příklady, jak dosáhnout uhlíkovou neutralitu ve městech a obcích z Česka i zahraničí. Večer Cirkulární města se bude 2. listopadu 2021 věnovat principům cirkulární ekonomiky. A přesně o měsíc později, tedy 2. prosince 2021, cyklus o městech uzavře přednáška Odolná města, která představí příklady adaptace měst na klimatickou změnu. Akce proběhnou v pražském centru CAMP a zatím se předpokládá, že zároveň fyzicky i online.
Sdílet / hodnotit tento článek