Stát loni sledoval 366 jakostních parametrů u 695 objektů, kde byly zastoupené prameny, mělké a hluboké vrty. Nejvýrazněji překračují hodnoty hlavně pesticidy. "A to zejména metabolity herbicidů používaných zejména pro ošetření plodin, jako jsou řepa, řepka a kukuřice," uvádí ministerstva životního prostředí a zemědělství v dokumentu. Dále pak v podzemních vodách překračovaly limity anorganické látky jako jsou amonné ionty, dusičnany a fosforečnany, organické látky nebo kovy. Výsledky za loňský rok odpovídají i předchozím měřením.
Státní podniky Povodí ve svých laboratořích sledují pesticidní látky a jejich metabolity také v povrchových vodách. Loni nalezly pesticidy ve 493 profilech z 525 měřených, tedy v 93,9 procenta. I zde jde nejčastěji o metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky, ale také již zakázaných přípravků jako alachlor nebo acetochlor.
Kvalitu vod kritizoval letos v létě také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod podle NKÚ nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. Ministerstvo zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí, podle něj jsou zkreslené a kvalita pitné vody v ČR je na vysoké úrovni a pro zdraví lidí bezpečná, sdělil tehdy mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
"Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v ČR zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu," reagovalo na zjištění NKÚ ministerstvo zemědělství. Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí.
Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle Bílého ale jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než 30 procent.
Sdílet / hodnotit tento článek