"V letech 2011 - 2020 se v průměru povolovalo jen 2900 bytů ročně. V tomto světle jde o skvělý výsledek. Přesto stále není důvod jásat. Metropole totiž podle studie IPR a ČVUT potřebuje minimálně deset tisíc bytů ročně," uvedla v dnešní tiskové zprávě výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně bylo po celý minulý rok možné sledovat významný přechod od stavění rodinných domů směrem k bytovým domům. "Ty jsou v přepočtu na postavený byt levnější, proto lze říci, že problém velmi drahých bytů řeší trh tím nejekonomičtějším způsobem. Trend přitom navíc zrychluje, v posledním čtvrtletí byl tento nárůst dvouapůlnásobný (+157,8 procenta) a v samotném prosinci šlo dokonce o pětinásobek – jakkoli šlo o srovnání s loňským lockdownovým prosincem," uvedl Bartoň.
Na Prahu připadalo do konce prosince 47,7 procenta všech nově zahájených staveb bytových domů. Následovaly Středočeský kraj s podílem 14 procent, Jihomoravský kraj s podílem 10,7 procenta a Jihočeský kraj s 6,5 procenta. Naopak v Ústeckém kraji bylo zahájeno pouze 89 bytů, což byl podíl 0,5 procenta na celkovém počtu.
Počet nově rozestavěných rodinných domů do konce prosince meziročně vzrostl o 9,4 procenta ze 19.446 na 21.271. Nejvíce jich připadalo na Středočeský kraj s podílem 22,7 procenta. Následují Jihomoravský kraj s 12,7 procenta, Moravskoslezský kraj s 10,1 procenta a Plzeňský kraj s podílem 7,3 procenta. Nejméně jich bylo v Praze (3 procenta) a v Karlovarském kraji (2,3 procenta).
Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy za minulý rok stavět 45.244 bytů, což bylo meziročně o 28,3 procenta více. Největší podíl měla Praha s 21,4 procenta. Následovaly Středočeský kraj s 17,8 procenta, Jihomoravský kraj s 12,6 procenta a Jihočeský kraj s podílem 6,4 procenta. Nejméně jich bylo na Karlovarsku (2,1 procenta), tento kraj je podle počtu obyvatel nejmenší.
Bartoň dále připomenul, že lockdowny dopadly na stavby bytů (tzv. pozemní stavitelství) více než na inženýrské stavby (stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí). Ve srovnání s předcovidovým prosincem 2019 je výkon inženýrského stavebnictví podle Bartoně na úrovni o 5,2 procenta vyšší než před covidem. Výstavba bytů dosahuje výkonu pouhých 93,5 procenta ve srovnání s výkonem pozemního stavebnictví před pandemií. "Inženýrské stavby bývají zadávány spíše ve veřejném sektoru, jehož poptávka je nezávislá na hospodářské situaci, a pokračovala tak nerušeně dále v růstu," doplnil Bartoň.
Signál je to dobrý, krizi vlastnického bydlení to ale neřeší
Projektový manažer Flatzone, Vít Soural: "Pro bytový trh je to bez pochyb pozitivní signál. Problém s dostupností vlastnického bydlení ale zatím bohužel výrazně neovlivní. Jen v Praze v tuto chvíli chybí na 30 tisíc bytů a dobré by bylo, pokud by se každý rok stavělo minimálně 10 tisíc bytů.
Developeři jsou v přípravě nových projektů aktivní, bohužel se jim ale nedaří je dostatečně rychle a v dostatečném počtu povolovat, a počet bytů v přípravě proto neustále narůstá. K dostupnějšímu bydlení by pomohlo zejména zjednodušení a zrychlení komplikovaných a zdlouhavých povolovacích procesů.
Faktem je, že bytů bylo loni v nabídce nejméně v historii, což v kombinaci s rekordní poptávkou vedlo k rychlé a výrazné eskalaci cen. Jediným řešením, jak růst cen zpomalit, je stavět v mnohem větším měřítku."
Sdílet / hodnotit tento článek