Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí teď 3860 korun. V rodině je pak částka pro dospělé i děti nižší. Ministerstvo práce ČTK už dřív sdělilo, že podmínky pro navýšení se kvůli vysokému růstu cen už naplnily.
Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Částky stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.
"Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) bude příští týden představovat na jednání koaliční pětky (šéfové koaličních stran) opatření proti energetické chudobě. Příklad opatření je valorizace životního minima. Je to obrovsky rychlá záležitost. Je to nařízení vlády," uvedl Rakušan. Podotkl, že navýšení minima pomůže nejpotřebnějším domácnostem rychle. Návrh na mimořádné zvýšení minima potvrdil na svém twitteru i Síkela.
Stanjura v ČT uvedl, že to nevylučuje, vláda však o tom musí debatovat. Má to dopad na systém dávek a podle ministra je nutné věc promyslet s ohledem nejen na letošní, ale i na příští rok. Zopakoval postoj vlády Spolu a Pirátů se STAN, která odmítá plošná řešení. Jsou podle Stanjury nejdražší a pomáhají i těm, kteří to nepotřebují. Zmínil například odpuštění DPH na energie, které pro závěr loňského roku schválila minulá vláda ANO a ČSSD.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí teď 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.
Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Při navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 17,3 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.
Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Při posledním navýšení v dubnu 2020 minimum rostlo o 13,2 procenta. Podle podkladů k tehdejšímu vládnímu nařízení se výdaje měly ročně zvýšit asi o půl miliardy korun. Od té doby se ale pravidla vyplácení některých dávek upravovala. Pokud by se minimum upravilo o zhruba 17 procent, bylo by nejspíš potřeba několik miliard korun ročně navíc.
Sdílet / hodnotit tento článek