Všechno to začalo čajem - na zahradě jejich domu vznikl první čajový dům, Davidova diplomová práce. Odlišný svět Japonska i pití čaje patří mezi jejich velké záliby a zároveň je inspirací pro další práci. „Čajový dům v Japonsku je pro architekta v podstatě nejvyšší vrchol. Ze západního pohledu se přitom jedná o malý a na první pohled nepodstatný kus architektury. Vytvořit na třech metrech čtverečních prostor, ve kterém se i čtyři lidé cítí několik hodin skvěle, je však ohromná výzva,“ vysvětlují architekti.
„Zkušenost s čajovými domy nás dovedla k přemýšlení o tom, že každý dům si zaslouží takové „zbytečné“ místo pro každodenní vytržení, ať už je to malá nika či větší část,“ tvrdí architekti. Tento prostor pojmenovali pracovně „lebedín“, který může být pokaždé jiný. Jediným společným prvkem je, že nemá žádnou jinou ambici než odpočívání alias lebedění. V Domě nad bažinou se například jedná o speciální vysunutý vikýř ve tvaru malého domku s výhledem do krajiny.
Nepodstatné detaily
Ve studiu věří, že výjimečnost našeho života utvářejí na první pohled nepodstatné detaily, na které se ale o to soustředěněji zaměřují. Tyto detaily mají širokou škálu a liší se podle osobností stavebníků i atmosféry místa. Může se jednat o malou příruční poličku na klíče, ale i průhled z okna na váš oblíbený strom s krmítkem. Od detailů čistě krásných na pohled až po ty jednoznačně chytře praktické. Zkrátka vedle samotné formy zajímá architekty život v domě, od něhož se odvíjejí veškeré diskuze a návrhy.
Miluju, maluju
Charakteristické tužkou kreslené skici vznikají podle participace na projektu buď rukou Davida nebo Lenky. Nicméně ty s legračními postavičkami jsou rukopisem Davida. Stále samozřejmě nabízejí digitálně provedené vizualizace, nicméně se je snaží eliminovat. Nevyhovuje jim jejich přílišná realističnost, která zejména v začátku odvádí pozornost investorů od celkové koncepce. Často jsou pak svědky toho, že stavebníci při realizaci požadují absolutní naplnění vizualizace. Skici navíc vyzařují daleko osobitější atmosféru, která vzniká zakomponováním malých detailů. Barevnost a materiály pak diskutují na příkladech reálných vzorků nebo fotografií referenčních staveb či interiérů.
Při otázce na preferovaný stavební materiál nemají jednoznačného favorita. Jejich domov v sobě spojil starý kamenný dům s novou dřevostavbou, což je podle jejich názoru ideální kombinace. Nicméně pokud to dává smysl a jedná se o novostavbu, volí raději dřevo, které považují za čistší, a oceňují na něm i izolační vlastnosti. „Čistě pocitově, když naměříte 20 °C ve zděné i dřevěné stavbě, budete se vždy cítit tepleji v dřevěném domě,“ dodávají k tomu.
Kouzla s prostorem
Projekt Malý milý dům čerpal z mnoha zkušeností z realizace prvního čajového domu a s malými prostory vůbec. Demonstruje přesvědčení, že na několika málo metrech čtverečních lze vytvořit příjemné útulné bydlení. Společně s kolegy proto v roce 2009 udělali výstavu ideových malých milých domů, skrze kterou tuto myšlenku šířili mezi veřejnost. Nešlo o reálné domy na konkrétních místech, ale o myšlenky převedené do modelu (přesto realizovatelné), které měly inspirovat k tomu, že i na minimálním prostoru lze žít bez limitu a podle vlastních snů.
A1Architects
Studio a kreativní dílna se začalo formovat v roce 2005 v Praze. Jeho jádro tvoří Lenka Křemenová a David Maštálka, původně spolužáci z ateliéru architektury s označením A1. Na některých projektech spolupracoval Jakub Filip Novák, v roce 2012 se do týmu přidala architektka Tereza Schneiderová, po ní Matěj Žaloudek a grafická designérka Marta Maštálková. Při zpracování zakázek spolupracují s odbornými specialisty a inženýry. Pravidelně se účastní Designbloku a s přáteli založili společnost Design Help - Za nemocnice vlídnější, kde si kladou za cíl podporu a zkvalitnění nemocničního prostředí.
Sdílet / hodnotit tento článek