REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Město bez aut s nulovými emisemi mělo být rájem. Stavba se zasekla. Co je nyní?

Naplňující futuristické vize, bezbřehý techno-optimismus. Snaha o vytvoření světového unikátu, příkladu hodného následování. Tohle všechno byl, je a nejspíš ještě po nějakou dobu bude unikátní projekt zázračného města budoucnosti, Masdar City, rostoucí v pouštních pustinách za Abú Dhabí. Města, které mělo být jako první nejdříve cíleně úplně bez aut, pak jen bez řidičů, aby nakonec přestalo být sci-fi moderním ještě dříve, než bylo dohotoveno.
Zdroj: AdobeStock - philipus

Masdar City, Madīnat Maṣdar, Město-Zdroj. Nirvána fantazie a místo, kde se realita budoucnosti stane současností. S tak hlubokým a vpravdě nefalšovaným obdivem byl od samého počátku titulován pilotní projekt společnosti ADFEC (Abu Dhabi Future Energy Company), regionální jedničky na trhu s obnovitelnými zdroji energie ve Spojených arabských emirátech. Tato dceřiná společnost státem spoluvlastněného podniku, energetického kolosu, a státem spoluvlastněné investiční společnosti Mubadala PJSC, v roce 2006 velmi rychle překonala fázi tvůrčího neklidu a snění, a vydala se cestou neskromného záměru. Tím bylo vytvoření ideálního, nebo možná jen trochu víc idealistického města, futuristické utopie.

Prostředky na velké vize

Předchozí výčet investiční návaznosti, toho, kdo za Masdar a jeho Masdar City v pozadí stojí, je nezbytností. Napomáhá totiž k pochopení, odkud skutečně na realizaci peníze plynou a komu na celém záměru záleží. Jsou to peníze ropných království a je to žádost ropných šejků a sultána. V podstatě tedy stropem neohraničené prostředky a vůle, která nemusí být nutně racionální. Usnadní to pochopení dalších vazeb, souvislostí a detailů. Například rozpočtu na realizaci, který byl v roce 2008 odhadnut na vpravdě neskromných 22 miliard dolarů. Může se to zdát být ne až tak neuvěřitelná suma peněz, ale pro perspektivu, je to vyčíslení podobné HDP většiny afrických, tichomořských nebo karibských států.

Masdar City Zdroj: Adobe Stock - marisa

V nichž žijí desítky milionů lidí. Masdar City je/má být místem, kde momentálně žije 4000, bude žít 40-50 000 lidí, a dalších až 60 000 sem bude za prací zajíždět. Tento kapacitní a nákladový nepoměr se pak samovolně často připomíná, tane na mysl. Zvlášť když poprvé uvidíte v poušti zdmi vyhrazený čtvercový blok s rozlohou 6 kilometrů čtverečních, jež se má Masdar City stát. A částečně se jím už stává. Na etapy, které za původním plánem slušně řečeno zaostávají. Položení základního kamene se totiž pojí s rokem 2008, s předpokladem, že v roce 2015 bude hotovo. Nicméně v roce 2011 bylo hotových jen 6 (univerzitních) bloků k nastěhování.

Kolik je hotovo? Raději se neptejte

Na ospravedlnění, i v Emirátech ještě doznívala totiž ekonomická krize, která se propsala do postupu projektu. V roce 2016 bylo stále hotovo jen 0,3 kilometrů čtverečních zástavby (tj. 5 % z toho, co mělo být podle prvotního plánu kompletně hotové o 12 měsíců dříve). Následně bylo datum dokončení přesunuto na rok 2020, a dále na 2025 a nyní na 2030. V současnosti se tedy nedá hovořit o nějakém dynamickém růstu, ale spíše o naprosté stagnaci toho, co mělo přinést revoluci aplikovaných technologií. Velmi těžko se tak v toku aktuálních informací odlišuje to, čím měl Masdar City být, a nakolik tím nyní je.

Ve skromném segmentu z celkové plochy už je totiž stavebně hotovo, a zbytek se tak nějak průběžně tvoří. Nejspíš. Sultán a šejkové ze Spojených arabských emirátů jen neradi nechávají zvědavce ze světa nahlédnout pod pokličku svých financí, a přísné informační embargo platí i pro architekty, disponující hrubým a často významně modifikovaným harmonogramem stavby. Občas ale nějaké informace ven cíleně uniknou, a ty jen zřídka zavdávají důvod k nějakému optimismu. V plánech jsou totiž ořezávány hlavně ty rysy, které jej ještě mezi lety 2006-2008 činili naprostým unikátem.

100 % energie a recyklace, 0 % odpadů a uhlíku

Masdar City (s důrazem na minulý čas) mělo být prvním uhlíkově neutrálním městem světa, a to už včetně tzv. vázaného (embodied) uhlíku, tedy toho, předcházejícího vzniku staveb. Energeticky mělo být 100 % soběstačné a nezávislé na okolních zdrojích. Stoprocentní měl být i podíl obnovitelných zdrojů v energetické bilanci tohoto města. Recyklace vody se tu měla blížit 80 %, stoprocentní měla být i bezodpadovost, respektive nulová produkce odpadů. Za pozdějšího provozu, i během konstrukce.

Masdar City Zdroj: Adobe Stock - marisa

Město v plánech vynikalo unikátním výstavbovým plánem, vycházejícím z historické praxe starých arabských metropolí. Objekty stlačené do bloků, aby se zvýšila výška zástavby, a tím došlo k zastínění koridorů ulic a tvorbě efektu vzdušných kaňonů. Ulice měly být výrazně užší, lámané v 70 metrových délkách, aby mohly efektivněji vyžívat zástin a nedocházelo k jejich přehřívání. Užší profil ulic ale nevadil, protože od samého počátku bylo Masdar City plánováno jako „město bez aut“. Ale s tím, jak se postup realizace zpomaloval, a termínové horizonty finalizace oddalovaly, docházelo i k nezbytným proměnám.

Plány jsou od toho, aby se měnily

Jen v odrážkách: jako první padla vize komplexní uhlíkové neutrality. Překážkou byla už ona stavební ekologie a vázaný uhlík, ale nedosažitelnost nulového limitu byla zřejmí i tak. Nyní Masdar City tuto ambici již nesdílí, protože i podle slov projektantů byla nenaplnitelná. Nápadité projekty recyklace vody zatím nefungují vůbec, voda se sem dováží v cisternách. Systémy zapojeny budou, ale až bude hotové celé město.  Bezodpadovost se smrskla na fádní sběr a třídění recyklovatelných odpadů, a příslib kompostárny. Nebude to tedy bez odpadů, ale stejně, jako všude ve vyspělém světě už dnes. Stoprocentní obnovitelné zdroje? To platí dál, byť se zásadní změnou.

Měly to být střechy domů, které měly – samy sobě – vyrábět čistou elektřinu. Na střechách stojících domů v Masdar City dnes ale žádné panely nejsou. Kompenzuje je 22 hektarů velká solární farma, vystavěná v poušti hned za zdí. Jak k tomu došlo? „Nikdo před námi nedělal projekt podobných měřítek,“ prozrazují architekti v tiskových prohlášeních. „Až později nám došlo, že i z hlediska údržby bude mnohem snazší, když bude existovat jedna velká a servisu standardně přístupná solární farma.“ Ano, dává to perfektní smysl. Stačilo se jen trochu zamyslet, odstínit líbivé vize a připustit si k tělu realitu všedního provozu. Což je přesně ten aspekt, na kterém kolabuje i idea Masdar City jako „města bez aut“.

Místo osobních vozů bude PRT

Jak to mělo vypadat? V roce 2009 to bylo jasné: pěším chodcům vstřícné a pro cyklisty vlídné město, v němž nebude pro osobní a soukromníky vlastněná auta místo. Můžete s nimi k městu přijet, ale odstavíte je ještě před vnější hradbou (zastiňující a bránící město před písečnými bouřemi), na jednom z parkovišť. A odtud si přivoláte jednu z PRT, tedy autonomních samoobslužných vozítek bez řidiče. Designová a na pohled rozhodně zajímavá záležitost.

Do jednoho takového se vejdou 4 dospělí a 2 děti. Řidič tu není, místa je proto dost. Zadání trasy? Jen ťuknete prstem na displej s mapou, a stroj propočítá optimalizovanou trasu až do cíle. Stroj je schopen jet až 65 km/h, ale přidržuje se pomalejšího tempa. Je totiž vybaven citlivými senzory, které reagují na pohyb chodců a cyklistů na ulici. Zpomaluje a koriguje rychlost jízdy podle nich. Městem a ulicemi se tento futuristický tuk-tuk pohybuje elektromotorem, a s navigací mu pomáhají magnetické bloky, instalované pod povrchem úzkých silnic. Je to senzační záležitost, neprodukující během provozu žádné emise.

Fronty na PRT nehrozí, protože takových vozítek by mělo uvnitř města fungovat 2000. Dost pro 40-50 000 stálých obyvatel. V čem je háček? Inu, demonstračních PRT vozů vyvinul a vyrobil zahraniční dodavatel 10 kusů, stávající výrobce z Emirátů je schopen doplňovat městskou flotilu 150 kusy ročně. Reálně ale v Masdar City, a pokud pomineme ty, které obráží světové veletrhy anebo jsou umístěny za sklem výloh, žádné nejsou.

I slepá cesta k vývoji patří

Jeden z nejvýraznějších (byť tedy rozhodně ne jediný silný) aspektů města budoucnosti tu absentuje. Zatím. Ale dost možná trvale. Aktuálně jejich roli zastupují autonomní autobusy NAVYA, do francouzského výrobce.

Jde o patnáctimístné elektrobusy, autonomní, bez řidiče. V provozu s dojezdem až 150 kilometrů vydrží 4 hodiny bez nabití. Není to mnoho, ale stačilo by to. Nicméně kromě demonstračních exemplářů pro PR účely tu v dostatečném zastoupení nejsou. Ostatně, do úzkých lomených koridorů ulic a průjezdních alejí se nevejdou, blok objíždí po obvodu. Jejich minimální výhodou je, že se tyto stroje už na magnety pod ulicemi spoléhat nemusí, což je zásadní rozdíl. Instalace sítě pro podporu PRT totiž stála 1,5 miliardy dolarů (a v plánu celého města by to mělo být až 5 miliard). A nyní se to jeví nákladově nehospodárné.

Jak se tedy lidé uvnitř města budoucnosti vlastně přepravují? Představa, že budou využívat jízdních kol, se ukázala být lichá. Specifická architektura města měla být garantem, že v ulicích bude o 15-20°C nižší teplota, než na sousední poušti. Město ale dostavěné není a tímto chladivým efektem tedy zatím nedisponuje. Ochota obyvatel sedlat kola v 45°C se limitně blíží nule.

Chodí tedy pěšky (v zastavěném segmentu 0,3 kilometrů čtverečních) a po vnitřní ploše čtverce futuristického města zatím plně využívají svých osobních nebo firemních vozů. Z toho, že by tu nikdo neměl ujít víc než 200 metrů pěšky k nejbližšímu bodu alternativní přepravy, tedy také nezbylo nic.

Čekání na dostavbu se protáhne

Masdar City, futuristické město bez aut, zatím v naplnění svých četných ambicí selhává. Vlastně, až na svůj atypický profil není v ničem jiný, než ostatní města blízkého východu. Možná je tedy ještě o něco horší, protože je spíš pospávajícím staveništěm, než reálným místem k životu. V současnosti není jasné, kdy se to změní, protože dohotovení města je zatím, četným ujištěním a slibům navzdory, v nedohlednu. Možná, až se jednou svého dokončení dočká, se stávající negativa přetaví v klady. Teď to tak ale nevypadá.

Systémy autonomní mobility jsou dnes o hodný kus dál, než v roce 2008, a koncept, který se v Emirátech tehdy jevil revoluční, je dnes už slušně řečeno přežitý. Stejně tak jako inženýři a architekti museli u zdejších solárních střešních elektráren sami připustit, že to jde udělat jinak, lépe a efektivněji, bude zjevně nutné adaptovat řadu dalších rysů tohoto skanzenu odvážných plánů.

Masdar City je přitom pořád mimořádným projektem. Jenže s náklady v objemu 22 miliard (nyní s očekávatelným navýšením nákladů o 10-15%) toho zatím moc nedokázal. Jediné, co přesvědčivě světu nyní reprezentuje, je rychlost zastarání určitých myšlenek a idejí. Masdar City, unikátní město bez aut, přestalo být „naplněnou sci-fi vizí“ ještě před tím, než bylo celé dostavěno.

Zdroje:
Emirates247.com GulfNews.com MasdarCityFreeZone.com UrbanTransport Economist.com National.com BreakInEnergy.com

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat