Nový stavební zákon byl schválen vloni spolu se zákonem, který změnil 58 souvisejících předpisů. Cílem bylo zásadně reformovat stavební právo, zejména zjednodušit a integrovat rozhodování a zavést novou soustavu státních stavebních úřadu. Nová vláda už v programovém prohlášení deklarovala, že v zákoně provede podstatné změny.
Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí proto zveřejnily začátkem dubna návrh věcné novely nového stavebního zákona a zároveň také návrh zákona o jednotném povolování v oblasti ochrany životního prostředí.
„Záměrem novel je zrušit jednotnou soustavu státních stavebních úřadů a vrátit se k takzvanému smíšenému modelu, tedy ke stavebním úřadům na obcích a krajích. Tento krok komplikuje možnost dosáhnout zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení, zlepšení profesionality a jednotnosti rozhodování a „férovosti“ procesu, což byl původní cíl nového stavebního zákona. Zcela rovněž mizí princip „jeden úřad, jedno razítko,” uvedl Pavel Černý, advokát ve Frank Bold Advokáti.
Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel novely sice tvrdí, že samotnou myšlenku integrace rozhodování zachová, podle expertů z Frank Bold Advokáti tomu však předložený neodpovídá. I při zachování stavebních úřadů na obcích a krajích by přitom podle Pavla Černého byla možná integrace, která by vedla k požadovanému zrychlení povolovacího řízení, aniž by byly ohrožené veřejné zájmy.
„Integrace by nebyla tak důsledná jako v původní verzi nového stavebního zákona, možná však je. Podmínkou by ovšem bylo zachovat stavební úřady pouze na obcích s rozšířenou působností a krajských úřadech, všechny podkladové akty z oblasti životního prostředí skutečně integrovat do jediného rozhodnutí, vydávaného stejným úřadem, který povoluje stavbu, a obě rozhodnutí vydávat ve společném řízení,” uvedl advokát Černý.
5 bodů, jak zachovat integraci rozhodování ve stavebním zákoně, pokud budou stavební úřady na obcích
- Stavební úřady by musely být zachovány výhradně na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a na krajských úřadech, kde je soustředěna naprostá většina dotčených orgánů.
- Veškeré podkladové akty z oblasti ochrany životního prostředí (včetně stanoviska EIA, tam kde je vyžadováno) by musely být integrovány do jediného rozhodnutí. Pro toto rozhodnutí by nebyla vydávána žádná další podkladová vyjádření.
- Rozhodnutí o povolení stavby a rozhodnutí o jejím vlivu na životní prostředí by muselo být vydáváno ve společném řízení. Proto by musela být místní příslušnost k vydání obou těchto povolení upravena tak, aby u jednoho záměru obě rozhodnutí vydával vždy obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo krajský úřad.
- Další podkladové akty (mimo oblast ochrany životního prostředí) by měly být v maximální možné míře integrovány do rozhodnutí stavebního úřadu nebo do rozhodnutí úřadu životního prostředí.
- V případě vyhrazených staveb by nejjednodušším modelem bylo, aby o nich rozhodoval stavební úřad sám podle původního modelu integrace. Pokud by to nebylo možné, tak ve společném řízení s krajským úřadem nebo s Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Sdílet / hodnotit tento článek