Název sídla Nigtevecht nelže. Skutečně stojí na břehu řeky Vecht, a ta odnepaměti formovala jeho podobu. Je tedy zajímavé tím, že není koncentrické, ale protáhlé, vine se podél vodního toku. A právě k němu jsou také přivráceny ty historicky nejhodnotnější stavební partie. Takže více než polovina jeho původní „staré čtvrti“, De Dorpstraat, je dnes složena z architektury historické, památkově chráněné.
Nigtevecht zaujme ještě jednou drobností. Do nudle protažené centrum vlastně není zahuštěné, zástavba je tu velmi rozvolněná. Dílem proto, že tahle „vesnice se statutem města“ má jen 1300 obyvatel, ale také proto, že tudy v minulosti několikrát prošla válka (ta s Francií i, I. světová). A ty si vybraly svou daň na zástavbě, kterou nehezky protřídily.
Příhodné mezery, nepříhodné kritéria
Pro lidi, kteří by se tu dnes rádi zabydleli – od Utrechtu je to sem vyloženě kousek a ani od Amsterodamu to sem není daleko - z toho ale plynou problémy, volající po řešení. Rozvolněnost zástavby by byla solidním předpokladem dalšího stavebního rozvoje, uvolněných parcel je tu dost. Ale blokuje je vyhláška památkové ochrany, která má velmi přísná kritéria na parametry a vzhled novostaveb.
Zabydlet se tu chtěli i klienti studia Engel Architecten, kteří za ně museli oříšek přijatelného stavebního konceptu rozlousknout. Projekt rodinného domu si pracovně pojmenovali „back to basics“, tedy v duchu jakéhosi návratu k původnímu formálnímu stylu a velmi jednoduchému nastavení. I tak v mimořádném podání. Tvůrčí duo za projektem, Maarten Engel a Desley Hakkert, se pokusili re-interpretovat staré materiály do moderní podoby.
Dům je tedy svým výrazem charakteristický, ale originální. S okolní zástavbou splývá, ale nezapadne. Respektuje vazby v místě a jeho historickou jedinečnost, ale přesto nedlí v minulosti.
Ztraceno v předzahrádkách
Určitou výhodou bylo, že ulice/čtvrť De Dorpstraat, kde se nyní dům nachází, je typická svými hlubokými předzahrádkami, v nichž se domy - relativně malé dvoupodlažními stavby se šikmými střechami ztrácí. Což umožňuje i novostavbě zachovat si individualitu, protože nemusí kopírovat model nastavený souvislou linií uliční krajiny.
Rodinný dům „v původním nastavení“ se musel přidržet oficialit: sedlové střechy o výrazném sklonu, červené cihlové fasády. Ale architekti to nebrali ani tak jako omezení, jako spíše pasivní příjem architektonických akcentů, kterým dokázali dodat moderní nádech.
Zvláštní pozornost byla věnována zdivu v různých (zděných) vazbách, například vzpřímeným stojatým cihlám v soklu, vojenským vrstvám nad okenními rámy a zapuštěnému vchodu. Zajímavým rysem je tak například zapuštění okenních rámů za zdivo, čímž je zdůrazněn monolitický charakter domu.
Hřejivě milý dům, který nekopíruje
Celkově si ale stavba s užitnou plochou 170 metrů čtverečních přívětivý a přátelský vzhled. Směrem to dvora se hlásí širokým oknem v patře i proskleným přízemím, se vstupem na zahradu. A také stavebně anonymizovaným přístavkem, který rozšiřuje užitný prostor. Zahrada je v mírném sklonu, který tu korigují kamenné prahy.
Červenohnědá barva zdiva je přizpůsobena jak stavebním regulím, tak přání klientů. Odpovídá sousedním budovám, takže dům navzdory svému nepopiratelnému modernímu vzhledu dokonale zapadá do svého okolí.
Neviditelná solární elektrárna?
Prvek chytrých technologických řešení tu jednoznačně reprezentují ploché střešní tašky, jež jsou opatřeny integrovanými solárními panely. V téměř stejné barvě, jakou mají samotné střešní tašky, takže je obtížné je vůbec zpozorovat. Když to porovnáte s nevábným leskem „solárních ok“ na střechách u nás, je to rozhodně pozitivní. Navíc proto, že jsou solární panely zapuštěné, nenarušují jinak elegantní „štíhlý“ tvar střechy.
Opláštění přístavby tvoří tepelně upravený, horizontálně umístěný dřevěný obklad, který podtrhuje hřejivě teplý vzhled domu. Přirozené stárnutí dřeva přístavby časem zešedne, a bude tak dokonale ladit s aplikovanou paletou barevnosti zbytku domu.
Architekti (a s nimi pochopitelně i klienti) si dokázali najít cestu, jak sdělit, že si váží historického okolí a památkově chráněné oblasti, ale přitom nežít v minulosti. Dům Back to basics svým „návratem“ k prostým formám demonstruje jejich kvality. Které se, v mírné proměně uspořádání a se začleněním chytrých stavebních a technických prvků, neokoukají a zůstávají funkční napořád.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Back to Basics House |
| Typ projektu: | novostavba rodinného domu |
| Architektonické studio: | Engel Architecten |
| Lokalizace: | Nigtevecht, Holandsko |
| Vedoucí architekt: | Maarten Engel / Desley Hakkert |
| Hlavní dodavatel stavby: | Eveloc B.V. |
| Dodavatelé materiálu: | Kawneer, Solinso, van de Moortel |
| Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
| Celková užitná plocha: | 170 m2 |
| Klient: | soukromá osoba |
Sdílet / hodnotit tento článek