Ekvitermní regulace je úspornější
Základní úkol této regulace je stejný jako u té jednodušší regulace prostorovým termostatem. Tedy udržovat ve vytápěné místnosti požadovanou teplotu, která je příjemná a vytváří tepelnou pohodu. Ekvitermní regulátor ale kromě toho, že dává povel na zapnutí nebo vypnutí zdroje tepla reguluje i teplotu topné vody. To má výrazný pozitivní vliv na druhý úkol regulace – tedy úsporu energie.
Nejběžnějšími prvky teplovodních vytápěcích systémů jsou otopná tělesa nebo velkoplošné sálavé plochy. Z nich nejvíce používané jsou plochy podlahové, které nazýváme podlahovým vytápěním. Méně používané jsou pak sálavé plochy stěnové.
Úspora ekvitermní regulace oproti regulaci prostorovým termostatem je zajišťována přizpůsobením teploty topné vody venkovní teplotě.
Tedy při nízké teplotě v době mrazů regulátor nastavuje vyšší teplotu otopné vody a naopak čím vyšší je venkovní teplota, tím nižší teplota otopné vody postačuje pro udržování tepelné pohody.
Ekvitermní regulátor má zabudován software, který jeho činnost řídí podle tzv topné nebo ekvitermní křivky. Ta ukazuje závislost teploty topné vody na vstupu do otopného tělesa (popř. podlahových smyček) na venkovní teplotě.
Křivky se liší podle toho, jakou teplotu ve vytápěné místnosti požadujeme. Obr. 1 ukazuje ekvitermní křivky pro různé požadované teploty v místnosti.
Zdroj grafu: TZB-infoSklon i úroveň křivek je dána tepelnými vlastnostmi stavby a tepelnými výkony otopných těles. Křivky na obrázku ukazují, že pro tento dům platí, že při venkovní teplotě -15 °C dostačuje pro udržování požadované teploty 15 °C teplota otopné vody 62 °C. Pro požadovanou teplotu 20 °C musí být teplota otopné vody již 83 °C. A dosáhnout teploty 25 °C při venkovní teplotě -15 °C již pro tento dům není technicky možné.
Využití ekvitermní regulace
Pro objasnění principu ekvitermní regulace a možností jejího využití si ukážeme rozdíly mezi třemi druhy otopných okruhů.
- Přímý okruh je napojen na zdroj tepla. Tím může být např. plynový kotel, zplynovací kotel na dřevo, peletový kotel nebo tepelné čerpadlo. Ekvitermní regulátor při řízení tohoto přímého okruhu vlastně přebírá funkci termostatu a reguluje teplotu topné vody zapínání a vypínání hořáku plynového kotle, ventilátoru zplynovacího kotle, podavače pelet peletového kotle nebo kompresoru tepelného čerpadla. To má samozřejmě negativní vliv na životnost těchto zařízení, zvláště pak je to nepříznivé u tepelného čerpadla. Proto se u moderního vytápění přímé napojení zdroje tepla na topný okruh nepoužívá a vždy tyto zdroje dodávají teplo do zásobníku. A teprve z něj je topná voda rozváděna k otopným tělesům nebo k podlahovému vytápění. Ekvitermní regulátor přímého okruhu pak ovládá oběhové čerpadlo označené DKP.
- Směšovací okruh se používá ve většině případů. Nezbytně pak pro okruhy podlahového vytápění, kde se používá teplota topné vody okolo 35 °C. Tento okruh kromě oběhového čerpadla obsahuje ještě trojcestný směšovací ventil se servomotorem. Ekvitermní regulátor pak ovládá servomotor a změnou polohy trojcestného ventilu řídí teplotu topné vody.
- Okruh přípravy teplé vody dodává teplo do zásobníku, ze kterého se odebírá teplá voda (dříve označovaná TUV) pro mytí, sprchování apod. Tento topný okruh má vždy samostatné oběhové čerpadlo a ekvitermní regulátor teplotu otopné vody řídí podle požadované teploty teplé vody v zásobníku. Nejčastěji kolem 55°C. Nejedná se tedy řízení podle venkovní teploty, ale většina moderních ekvitermních regulátorů tuto řídící funkci obsahují.
Obrázek schematicky znázorňuje popsané topné okruhy Zdroj: TZB-info
Nastavení topné (ekvitermní) křivky
Tento návod je určený především pro laické doladění již zprovozněného ekvitermního regulátoru, který nemá prostorové čidlo s možností korekce vnitřní teploty. U těch je nastavení topné křivky částečně dolaďováno algoritmem regulátoru. Tedy pokud není původní nastavení křivky zásadně chybné.
První nastavení topné křivky instalovaného ekvitermního regulátoru provede technik montážní firmy. Ale ne vždy se musí technik napoprvé trefit. Takže ve vytápěných místnostech může být teplota vyšší nebo naopak nižší, než je ta požadovaná akorát příjemná. A na neštěstí se tyto poměry mohou měnit se změnou venkovní teploty.
Například na začátku topné sezóny je venku 10 °C a v místnostech příjemných 22 °C. Po příchodu mrazů se teplota v místnostech například zvýší na 24 °C, což už není většinou příjemná teplota. A protože každý stupeň vnitřní teploty navíc znamená navýšení spotřeby asi o 6 %, pak se vaše náklady na vytápění zvedají o 12 %. Nebo naopak, po příchodu mrazů začne být citelně chladno i ve vytápěných místnostech.
Příčinou je nesprávné nastavení ekvitermní křivky. Můžete tedy nastavení křivky u montážní firmy reklamovat. Ale to nebývá snadné. Namísto opakovaných urgencí a reklamací si můžeme křivku nastavit sami. Je k tomu potřeba trochu pečlivosti a trochu víc trpělivosti.
Jaké pomůcky k nastavení potřebujete?
Prvním krokem je pořídit spolehlivé měření venkovní a vnitřní teploty. Nejvhodnější je dnes již cenově dostupná domácí meteostanice. Dále potřebujeme znát teplotu topné vody na vstupu do topného okruhu. U přímého topného okruhu, který je napojen na kotel můžeme uvažovat s teplotou kotlové vody s vědomím malé nepřesnosti. Pokud je přímý topný okruh napojen na akumulační nádobu, nebo jde o směšovací topný okruh, pak lze ve většině případů teplotu odečíst na zabudovaném teploměru. U podlahového vytápění je teploměr vždy osazen u vstupního rozdělovače. Pokud teploměr není nezbývá než vhodný dotykový teploměr zakoupit a osadit ho na potrubí před vstupem do radiátorů. Jako další pomůcku potřebujete návod k obsluze regulátoru, kde se dočtete, jak je možné ovládat změny nastavení topné křivky. Poslední, co ještě potřebujete je list papíru, s jednoduchou tabulkou, kam si každý den budete zapisovat venkovní teplotu, vnitřní teplotu a teplotu otopné vody.
Jak postupovat při nastavení topné křivky?
I bez větších znalostí fyzikálních procesů probíhajících během vytápění je zřejmé, že trochu jiné požadavky na vytápění klade starý, méně úsporný dům s radiátory oproti novému, úspornému vybavenému například podlahovým vytápěním. Vhodně skloubit základní požadavek na teplo v domě s vlastnostmi domu a otopné soustavy lze nastavením topné křivky. Při nastavování měníme dva parametry. Jednak sklon křivky a jednak úroveň neboli posunutí při nezměněném sklonu. Každý parametr lze měnit oběma směry většinou otočným knoflíkem, nebo tlačítky regulátoru.
Sklon
Nastavením sklonu topné křivky se regulace přizpůsobuje vlastnostem otopné soustavy.
Úroveň
Nastavením úrovně se regulace přizpůsobuje izolačním a akumulačním vlastnostem domu a venkovním klimatickým poměrům.
Čím začít a jak postupovat?
Vhodné je začít s nastavením křivky na počátku topné sezóny, kdy se venkovní teploty pohybují kolem 10 °C. Na začátek zvolíme nejnižší úroveň pro dosažení požadované vnitřní teploty a nejnižší možný sklon. A pak, při poklesu venkovních teplot, mírně přidáváme sklon, pokud v domě není dost teplo. Změny parametrů se musí provádět postupně a po malých stupních. Důvodem jsou tepelné setrvačnosti stavebních konstrukcí i otopné soustavy. Pohybují se v řádu desítek minut spíše ale hodin, takže je vhodnější změny provádět až po více dnech
Absolutní spokojenosti jen topnou křivkou dosáhnout nelze
Je nutné si uvědomit, že potřeba tepla, které do domu musí dodávat kotel, není závislá jen na teplotách venkovního vzduchu, ale i intenzitě slunečního svitu, na činnosti různých domácích spotřebičů aj. Proto nelze nastavením topné křivky dosáhnout absolutní spokojenosti s vytápěním. Ekvitermní regulace se proto doplňuje dalšími regulačními prvky jako je prostorové čidlo s možností korekce vnitřní teploty a termostatickými ventily na otopných tělesech.
Sdílet / hodnotit tento článek