Pro úplnost, jedná se o vyhlášku č. 269/2015 Sb. a novelizována je v krátké době již podruhé. Naposledy v roce 2021 byly zapracovány požadavky plynoucí z materiálu (EU) 2019/1660. Jednalo se zejména o dálkové odečty měřidel, měsíční frekvenci informování konečných spotřebitelů a několik nových položek, které musí nově výstup rozúčtování nákladů obsahovat.
Tehdy bylo Česko ve značném skluzu s implementací daného evropského doporučení, a proto se hasily pouze největší „požáry“ z pohledu EU. Řešení principiálního problému, že vyhláškou stanovená pravidla ke spravedlivému rozúčtování tepla nevedou, bylo odloženo na později…
Dnes je připravena změna vyhlášky, která si dává za cíl motivovat a posílit úsporné chování uživatelů bytů v centrálně vytápěných domech, a tím přispět ke snížení nákladů na energie. Tak je to uvedeno v předkládací zprávě.
Poznámka redakce: V článku je řeč o změnách legislativy, jejichž dopady uživatelé naplno pocítí v roce 2025 při vyúčtování nákladů na vytápění za zúčtovací období roku 2024. Připravované změny nic nemění na již nyní platné legislativě a běžících termínech pro povinnost dálkových odečtů a měsíční informovanosti spotřebitelů.
Hliníková folie za radiátorem. Ano nebo ne? Může uspořit energie? A může situaci i zhoršit?
přečíst článekCesta k finální podobě novely byla dlouhá
Za poslední dva roky jsem se na půdě MMR osobně účastnil čtyř kulatých stolů, u kterých se chystaná změna vyhlášky projednávala, takže mohu zodpovědně prohlásit, že mezi subjekty, které s touto problematikou přicházejí ve své praxi do styku, nepanuje v žádném případě shoda na tom, jakou podobu by „pravidla hry“ měla mít. Aby vyhláška plnila do posledního puntíku to, co od ní uživatelé bytů očekávají – tedy především elementární spravedlnost.
Problémem je, že trochu jinak to vidí zástupci jednotlivých zájmových skupin – vlastníci objektů, firmy zajišťující měření vstupních dat rozúčtování, rozúčtovatelé – a jinak zase právníci či ministerští úředníci. Je to logické, neboť každý se soustředí zejména na výsek, do kterého jeho profesní činnost spadá. Z tohoto důvodu bylo velice rozumné nechat zpracovat nezávislé posudky, aby existoval rovněž odborný, pokud možno komplexní a dosavadní praxí neovlivněný pohled na věc.
Posudky byly účastníkům kulatých stolů předloženy dva, první zaměřený více na právní hledisko (autor: JUDr. Marek Novotný), druhý především na technické hledisko (autor: Ing. Miroslav Urban, Ph.D.). Na jejich základě se zvažovaly možné úpravy dosavadních parametrů vyhlášky.
Jak to nakonec pro konečného spotřebitele dopadlo?
Předesílám, že jde o můj osobní názor, který na zmíněných jednáních mnoho přítomných neoslovil. Nicméně skutečnosti, že z pozice člověka zajišťujícího technickou podporu SMBD (Svaz malých bytových družstev) znám detailně trable konečných spotřebitelů a družstvo REKOM, jehož jsem předsedou, se specializuje jak na určování spotřeby tepla, tak korekce naměřených dat a vlastní rozúčtování nákladů, mi umožňují vidět věci v širších souvislostech. Za sebe říkám:
Připravená změna vyhlášky nemá absolutně žádnou šanci naplnit stanovený cíl!
Úpravy poměru základní a spotřební složky a změna limitních hodnot spotřeby totiž nemají nic společného s úsporami energie, a jestli jejich změna bude uživatele bytů k něčemu motivovat, tak jedině k ještě rozsáhlejšímu porušování závazných pravidel vytápění (vyhláška č. 194/2007 Sb.).
Chápu, že pro vedení MMR jde o vítanou příležitost změnit dosavadní tristní úroveň energetické účinnosti vytápění bytových domů, ale tyto otázky jsou primárně v gesci MPO a dostatečně je řeší zmíněná vyhláška o pravidlech vytápění. Jestli jste v předchozí větě objevili protimluv, tak následující věta vše vysvětluje.
Zásadní chybou je nepochopitelná rezignace státu vynutit si dodržování těchto pravidel.
Moc se o ní nemluví, ale jde o normu s obrovským ekonomickým a environmentálním potenciálem, která v polovině devadesátých let vytyčila reálnou cestu ke zvyšování energetické účinnosti vytápění, jinými slovy k úsporám energie v bytových domech. A historická data dokazují, že vše úspěšně a bezproblémově fungovalo do okamžiku, než začal paradoxně sám stát plnými hrstmi sypat písek do soukolí automatické výkonové regulace otopných soustav.
Další kýble s pískem jsou již nachytány na rok 2024, kdy změna vyhlášky č. 269/2015 Sb. nabude účinnosti…
Ševče drž se svého kopyta
Pakliže se na problematiku vytápění bytových domů podíváte bez růžových brýlí, zjistíte, že před námi stále leží dva klíčové úkoly.
Za prvé zvýšit energetickou účinnost, aby vytápění bylo efektivní. To jednak přinese úsporu nákladů na straně spotřebitelů a současně to bezpochyby pomůže životnímu prostředí díky menší potřebě tepla ve sféře bydlení. Za druhé zajistit elementární spravedlnost při rozdělování nákladů na vytápění mezi jednotlivé uživatele v bytovém domě. Aby se vymítily fyzikálně neodůvodnitelné rozdíly u bytových spotřeb tepla a každý platil opravdu jen to, co spotřebuje.
To jsou body, na kterých snad panuje všeobecná shoda od premiéra až po posledního uživatele.
Karty jsou rozdány následovně. První z úkolů – úspory – řeší MPO prostřednictvím vyhlášky č. 194/2007 Sb. (pravidla pro vytápění), druhý – spravedlnost – potom MMR prostřednictvím vyhlášky č. 269/2015 Sb. (rozúčtování nákladů na vytápění).
A jaký že cíl si stanovilo MMR v rámci úprav vyhlášky o rozúčtování? Motivovat a posílit úsporné chování uživatelů bytů v centrálně vytápěných domech, a tím přispět ke snížení nákladů na energie.
Nejenže se MMR ocitlo jaksi na úplně cizím hřišti, co hůře, o spravedlnosti nepadlo ani slovo.
Jistěže, když studie Miroslava Urbana přesvědčivě dokázala to, co někteří z nás, kteří se rozúčtování tepla věnují profesionálně, vědí už dávno. Ani jedna z posuzovaných variant poměru základní a spotřební složky v kombinaci s různými limitními hodnotami spotřeby akceptovatelnou úroveň spravedlnosti zajistit nedokázala. Lišily se jen v míře nespravedlnosti.
Vybrána byla varianta, která není ani nejlepší ani nejhorší, ale co naplat, když špatné jsou všechny.
Když ne takto pojatá změna vyhlášky, co tedy?
Nejlepším řešením je vrátit se k tomu, co fungovalo. Přestat sázet na ničím nepodloženou psychologii lidského chování a začít se opět řídit fyzikálními zákony. Základem je změna způsobu zjišťování spotřeby tepla v bytech. To přinese v první fázi očekávanou spravedlnost, ve druhé potom úsporný efekt díky zcela přirozeném obratu v uživatelském chování.
Změna vyhlášky je nutná, ale revize musí cílit na řešení příčiny problému nikoliv částečně maskovat jeho následky. Pouhé kosmetické úpravy obyvatelům bytových domů žádné zlepšení nepřinesou.
Není přitom nutné lidem cokoliv dalšího nařizovat, stačí jim dát prostor a nechat je, ať si mezi současnou a novou nabídkou sami vyberou.
Jistě, erudice poskytovatelů služby (vlastníků bytových domů) není vždy na stejné výši jako zodpovědnost, jakou ze své funkce mají. Někomu bude nutné napovědět, poskytnout technickou podporu, ale tuto roli bezvadně zvládají družstevní svazy a dle mého názoru by to rovněž měla být parketa MMR.
Účast na zmíněných kulatých stolech mi ukázala, že názory na jednotlivé otázky se mohou opravdu zásadně lišit podle toho, z jakého prostředí kdo danou problematiku sleduje. Občas jsou klapky na očích příčinou nápadů, které se mohou na první pohled jevit jako progresivní. Dokud si ovšem člověk nedá práci s modelovou situací, nevloží do ní relevantní vstupy a neprovede simulaci alespoň jednoho otopného období. Anebo se předem neporadí s odborníky z oblastí, které nejsou úplně jeho doménou. Často se tak zavčasu odhalí zásadní pasti sebebohulibější vize.
Sdílet / hodnotit tento článek