Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Poznání lidové architektury pomáhá při rekonstrukci domů

Pro inspiraci a poznávání lidových řemesel a architektury může sloužit virtuální skanzen, který vznikl ve spolupráci se stavební fakultou ČVUT. Představuje deset hlavních regionálních typů venkovské lidové architektury naší republiky a zahrnuje 215 staveb domů, statků, špýcharů a vodních mlýnů.
Bukovno, čp. 6 – roubený dům s pavlačí

Projekt se nazývá VISKALIA, je v gesci Etnologického ústavu AV ČR, Archivu Národního muzea a již zmíněné Fakulty stavební ČVUT. Z pohodlí domova se můžete virtuálně dostat do nejrůznějších koutů naší republiky a studovat popisy staveb, nákresy i dobové fotografie. Některé objekty lze zkoumat i ve 3D. Autoři si od realizace projektu slibují, že poslouží jako inspirace při renovacích či ochraně stávajících budov na českém venkově. Věří, že stavebníci budou o svých domovech více přemýšlet, v řadě případů navážou na tradici české lidové architektury a zkusí i něco z klasických řemesel a moudrosti našich předků.

Návrat k poctivému řemeslu

Lidové stavitelství tvoří jeden z úhelných kamenů regionální a národní identity, velmi rychle ale zaniká. Chceme tento stav v rámci našich možností napravit. Tři roky jsme pracovali na digitalizaci dvou největších sbírek starých fotografií a plánů lidové architektury z 19. století až po 50. léta 20. století, tedy z doby, kdy objekty stály a fungovaly. To znamená zhruba 30 tisíc fotek, plánů, kreseb a dalších materiálů,“ vysvětluje Klára Woitschová z Archivu Národního muzea, kterou poté doplňuje podrobnějším výkladem virtuálního skanzenu Jiří Woitsch. Popisuje obraz regionálních domových typů, jejich rozdělení, a způsoby obstarání dat, identifikace a lokalizace objektů. V případě stávajících objektů pak porovnává současný stav s historickou dokumentací. Nicméně mnoho z katalogizovaných staveb je již zbořeno.

Díky databázi a virtuálnímu skanzenu mají odborníci i běžní stavebníci možnost poznávat historii a zachovávat ji třeba během rekonstrukce či výstavbě nových domů. Lidová architektura v sobě totiž snoubí nejenom stavbu samotnou, ale i kulturní dědictví, zvyky, tradice, etnickou či náboženskou identitu a mnoho dalších atributů. Předpokládáme, že někoho bude zajímat, jak dříve vypadaly stavby v jeho okolí, nebo i nějaký konkrétní dům. V databázi ho může najít, a pokud ho nenajde, najde nějaký jiný, třeba ze sousední vesnice. Pořád bude mít dobré vodítko pro renovaci své stavby, a může se inspirovat i dobovými tradicemi a řemesly,“ dodává Jiří Woitsch a uvádí konkrétní příklady.

Příklady táhnou a inspirují

Ve Zbožicích na Havlíčkobrodsku stával ve stráni poblíž rybníka nádherný patrový dům se zděnou přízemní částí a roubeným patrem. Tak ho zachytila dobová fotografie z roku 1943. Virtuální skanzen ukazuje nejenom tyto fotografie, ale také nákresy jednotlivých částí usedlosti. Dozvíme se například, že míval roubenou světnici s podlahou o 30 centimetrů výše, než byla podlaha síně; v přízemí stávala pec a v zadním traktu hlavní budovy černá kuchyně. Z domu se šlo naproti do chléva a dvůr, který uzavírala klenutá zděná brána. V usedlosti byla také rychta (budova rychtáře) a zvonička na dřevěných sloupech u domu.

Ostravice na Frýdecko-Místecku, dům karpatského typu

Další zajímavé příklady lze najít třeba v Bukovnu na Mladoboleslavsku, kde nákresy, fotografie a 3D model patrové roubenky odhalují doškovou střechou s pavlačí a dekorativními sloupky. Najdeme tady i dům karpatského typu v Ostravici na Frýdecko-Místecku, což je přízemní roubený dům s trojdílnou dispozicí komorového typu s průchozí síní ve středním dílu, kde v zadní části k jizbě přisedala černá kuchyň. Díky pečlivé dokumentaci se zájemci dozvědí také to, že v domě byla pec a sporák s kachlovou kobkou s kamnovcem, který sloužil k ohřevu vody, a byl neodmyslitelnou součástí kachlových kamen.

V Česku na rozdíl od většiny zemí Evropy nemáme centrální muzeum v přírodě (skanzen), kde by bylo možné na jednom místě vidět budovy z různých regionů. Nabízíme tedy skanzen virtuální v online prostředí a 3D modely jsou takovou třešničkou na dortu – lidé si mohou objekty různě otáčet, přibližovat, odklápět střechu, stěny, a virtuálně budovu opravdu celou takzvaně proslídit,“ říká na závěr Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR a zve na prohlídku.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Články

Zdroj: AdobeStock – Brebca

Nový stavební zákon: Jak na změnu stavby nebo na změnu účelu jejího užívání?

Možná zjistíte, že chcete realizovanou stavbu změnit ještě před jejím dokončením. Stejně tak se může stát, že budete potřebovat změnit již postavenou stavbu nebo že bude třeba změnit účel jejího užívání povolený stavebním úřadem. Na všechny tyto situace nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. pamatuje.

Foto: Jakub Hrab

Prosklená chata usazená na pastvině. Unikátní zážitek v přírodě zaručen

Jan Tyrpekl patří přesně k těm architektům, o nich často nebývá dlouho slyšet, aby se pak objevili s realizací, kolem které rozruch dlouho neutichne. Stačí si jen vzpomenout na projekt malé útulny, zatepleného posedu, usazeného na železobetonovém řopíku, příhraniční pevnůstce z II. světové války. To bylo už před…

Foto: Studio Flusser

ATLAS je prostor, kde můžete být doma, i když tu nebydlíte

ATLAS je prostor, kde můžete být na chvíli „doma“, byť zde přímo nebydlíte a nežijete. Posedíte, počtete, zasníte se, zacvičíte si jógu, zahrajete si na hudební nástroj, pohrajete si, mlčky posedíte při kávě, nebo třeba obdivujete umění, jež se zde mění v čase. Děláte to, co prostě zrovna chcete.