Dánské studio Henning Larsen Architects v soutěžním dialogu na úpravy území Hlavního nádraží zvítězilo s návrhem Šťastný Hlavák. V případě modernizace a dostavby Masarykova nádraží bodovalo britské architektonické studio Zaha Hadid Architects, které se zavázalo, že promění celý brownfield v atraktivní centrum Prahy. Vypracování studie na novou podobu smíchovského dopravního terminálu zadalo vedení města po vyhraném výběrovém řízení architektonickému studiu A69 – architekti, které následně vypracovalo návrh a společně s projektantem předložilo kompletní projekt moderního dopravního uzlu v návaznosti na historickou halu Smíchovského nádraží z 50. let. Podívejme se na tyto návrhy podrobněji.
Šťastně nešťastný nový Hlavák
Přestože návrh dánského studia splňuje všechna zadána kritéria, včetně profesionálního ztvárnění, vzbudil u památkářů jistou nevoli. Krátce po vyhlášení vítěze tendru prohlásilo ministerstvo kultury, že považuje novou odbavovací halu za chráněnou památku, jelikož je součástí historické Fantovy budovy. Vzápětí pak na seznamu památek přibyla i samotná nová hala. Nelíbí se, že návrh dánského studia předpokládá demolici části haly a její nahrazení zastřešeným náměstím. Spor dosud není vyřešen, postup památkářů označuje zadavatel za nekorektní. V popisu díla Šťastný Hlavák je uvedeno, že ctí hodnoty Fantovy budovy a citlivě na ni navazuje. Za hlavní myšlenku označuje přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky a historické Fantovy budovy. „Navrhovaná podoba celého území klade důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů; klade si za úkol přivítat návštěvníky města a připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující,“ zaznělo v prezentaci obsahující detailní vizualizace na půdě pražského CAMPU.
Nové Hlavní nádraží, Šťastný Hlavák, Henning Larsen Architects. Zdroj: CAMP
Z vizualizací je patrná již zmíněná dominantní dřevěná střešní konstrukce, která propojuje prostor Vrchlického sadů, nové odbavovací haly a plánované tramvajové zastávky. Pečlivě zakresleno je i rozdělení Vrchlického sadů na tři části s možností kulturního a sportovnímu vyžití. Návrh rovněž pamatuje na pěší i cyklisty a přináší řešení pro udržitelnou správu celého území, například díky efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou nebo novým přístupem k celému parku. „Myslím, že jsme vytvořili návrh, který ctí hodnoty Fantovy budovy i odbavovací haly a propojuje je s parkem. Naší ambicí je, aby nové nádraží bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou rádi setkávat a trávit čas,“ uvedl Jacob Kurek, ředitel pro globální trh z Henning Larsen, přičemž vznesenou kritiku NPÚ nijak dále nekomentoval.
Nové Hlavní nádraží, Šťastný Hlavák, Henning Larsen Architects. Zdroj: CAMP
„Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci. Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou. Otevírá a prosvětluje odbavovací halu a zlepšuje přehlednost a plynulost pohybu cestujících v ní, což halu i park připraví na očekávaný nárůst počtu cestujících v dalších desetiletích,“ přiblížil přínosy návrhu předseda hodnotící komise Jaroslav Wertig a připomněl společně s dalšími hodnotiteli i další pozitiva: Například přenesení uměleckých prvků z haly do parku, jež vzniknou propojením ploch; konkrétně zmiňují ikonickou dlažbu na novém nádražním náměstí; specifické vodní prvky nebo stylové venkovní kavárny v bohaté záplavě nové zeleně; chválí též lepší řešení a označování turistických cílů – například ve směru na Masarykovo nádraží, které rovněž projde modernizací a bude výchozím bodem pro vlaky na pražské letiště.
Návrh dánského ateliéru označuje komise svorně za živý park a důstojnou vstupní bránu do města, který s citem zachovává ikonické prvky řešení původního autorského týmů a přenáší je do moderního veřejného prostoru 21. století. Předpokládaný začátek realizace je v roce 2028 a podle předběžných odhadů by měla realizace stát asi 2 miliardy korun. Soutěžní návrhy si návštěvníci mohli prohlédnout na výstavě v Centru architektury a městského plánování (CAMP), kde se rovněž diskutovalo o výhradách NPÚ.
Nové Hlavní nádraží, Šťastný Hlavák, Henning Larsen Architects. Zdroj: CAMP
Legendární Masaryčka v moderním, takřka světovém hávu
Schvalování návrhů od britského architektonického studia Zaha Hadid Architects, které nebylo též bez výhrad, má již Masarykovo nádraží za sebou. Studio přislíbilo, že promění celý brownfield v atraktivní centrum hlavního města a z poněkud omšelého, šedivého místa vytvoří zcela novou čtvrť s náměstími, moderními budovami a velkolepým zastřešením nádraží. Jakub Cigler, ze Studia Jakub Cigler Architekti, které je lokálním partnerem Zaha Hadid Architects, hodnotí projekt i revitalizaci nádraží jako jednoznačný přínos pro Prahu, její návštěvníky i obyvatele.
Vzniklé prostředí popisuje jako oázu plnou zeleně, květin a stromů s krásnými průhledy na Staré město bez hluku z magistrály. Chválí i promyšlenost zastřešení nádraží, z něhož je možné vstupovat přímo do hotelů a obchodů i návaznost na komplex nových budov: „Budovy jsou od sebe vějířovitě odtrženy, horizontálně je obtáčejí zlaté linky, jež se na konci směrem k centru města zvedají a přecházejí z horizontály do vertikály. Vytvářejí takto na západní fasádě, směrem ke Staroměstskému náměstí, vertikální zlatou strukturu, která je vygradovaná do nejvyššího bodu. Střecha směrem k magistrále stupňovitě klesá a její nejvyšší bod se jistě stane novou oblíbenou vyhlídkou. Přístupných střech je v Praze velmi málo a tato bude navíc opravdu ojedinělá,“ vysvětlil Jakub Cigler v pražském CAMPU a ukázal nové vizualizace území.
Modernizace počítá s tím, že se Masaryčka stane výchozím bodem také pro vlaky na letiště. „Zvýšíme proto nejen počet kolejí u nástupišť ze sedmi na devět, ale i těch, které budou sloužit k odstavování souprav. Rekonstrukce kolejiště pod Vítkovem pak umožní zvýšit traťovou rychlost,“ vysvětlil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda při zahajování stavby.
Stavebním ruchem ožije nádraží v následujících třech letech a bude to zřejmě největší proměna v historii od vzniku nádraží (1845). Jeho kolejiště překlene unikátní platforma, která zkrátí přístup na nástupiště z okolních čtvrtí a současně nabídne novou odpočinkovou zónu přímo v centru metropole i nový prostor pro cestující. Z něj se dostanou eskalátory, schodišti a výtahy rovnou na jednotlivá nástupiště. K napájení osvětlení či rozhlasu se použijí fotovoltaické články zabudované do zastřešení, k zavlažování všudypřítomné zeleně se využije dešťová voda zachycená v retenčních nádržích. Hotovo bude v roce 2027, náklady dosáhnou 3,4 miliardy korun, významnou část pokryjí finance z EU.
Zapomenuté Smíchovské nádraží ožívá společně s novou čtvrtí
Centrum architektury a městského plánování (CAMP) ukázalo na výstavě novou pražskou čtvrť, která vzniká na dvacetihektarovém území bývalého nákladového nádraží Smíchov. Kladlo si za cíl ukázat projekt v kontextu celého Smíchova: „Složení čtvrti se bude vyznačovat funkčním mixem, kdy bytové domy mají v parteru menší a středně velké obchody, restaurace, kavárny a další občanskou vybavenost. Obdobně budou koncipovány i partery kancelářských budov, které obyvatelům nabídnou řadu nových pracovních příležitostí. Cílem projektu Smíchov City není otočit se ke Smíchovu zády, ale naopak vytvořit pojící prvek mezi jednotlivými částmi Prahy 5. Stávající úzká lávka mezi ulicemi Radlická a Nádražní se přetransformuje v území, které přirozeně spojí to, co historie plotem a kolejemi rozdělila. Vzhledem k lukrativní poloze mezi stanicemi metra Na Knížecí a Smíchovským nádražím zde vznikne čtvrť s ambicí moderního centra 21. století,“ psalo se u vizualizací developera Sekyra Group společně s výzvu k diskusi.
Součástí prací (a diskusí) bude nyní rovněž vybudování nové lávky do Radlické ulice, která naváže na novou podobu Smíchovského nádraží, umožní přístup na jednotlivá nástupiště a propojí nádraží s novou čtvrtí. Vše je v současné době již ve výstavbě. Pracuje se s novou podobou dopravního terminálu od architektonického studia A69 – architekti, které společně s projektantem vypracovalo kompletní projekt moderního dopravního uzlu.
Nové Smíchovské nádraží. Zdroj: CAMP
V rámci studie je ponechána historická hala z 50. let, která je doplněna o novou část s obchody a zázemím pro cestující. Odstraněna bude pouze dostavba této haly realizovaná v 80. letech v souvislosti s výstavbou metra B, a dojde tak k odhalení původního průčelí budovy. Zahájení hlavní fáze rekonstrukce předcházelo odstranění části kolejí a původní lávky přes stanici. Nyní dochází ke kompletní přestavbě kolejiště, obnově tří stávajících nástupišť a budování jednoho nového. To budou využívat zejména vlaky ve směru na Prahu-Zličín a Hostivici. „Nová podoba smíchovského nádraží by měla sjednotit dopravní uzly a nabídnout rychlejší a celkově snadnější přestup mezi různými druhy dopravy – tedy lépe propojit vlaky, autobusy, MHD, metro i parkoviště P+R. Novinkou je také to, že hala propojí oba nádražní podchody. Na halu naváže nové administrativní křídlo nádraží, které bude sídlem Správy železnic,“ upřesnil mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda a ukázal nové vizualizace a schéma souvisejících staveb. Realizace bude rozdělená do několika etap a proběhne v letech 2024 až 2027, celkové náklady spolufinancované Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) dosahují 5,2 miliardy korun.
Sdílet / hodnotit tento článek