Čistě řečí statistiky: Portugalsko ročně vyprodukuje okolo 3,8 milionů litrů vína. Přepočítáno na 10,4 milionů tamních obyvatel to dělá jeden hezký džbánek pro každého. Statistika je ale už ze svého principu přesnou vědou s nepřesnými čísly. Portugalců, kteří mají s vínem něco společného, zase tolik v celkové populaci není. Za produkcí vína stojí převážně jen regiony Douro, Lisabon a Alentejo, a i v nich je vinařství dlouhodobě spíše na ústupu.
Jedním z výsledků tohoto pro vinaře a milovníky vína tolik nepříjemného trendu je i to, že na venkově kvapem přibývá vinařských objektů, které pozbývají svůj původní účel. Vinné sklepy, lisovny a presy, malá vinařství už zkrátka nemají komu sloužit. A protože jde o zemědělské hospodářské objekty, zpravidla izolované v krajině, nedobře dostupné a v ne zrovna jakostním stavebním stavu, prodávají je tu za hubičku.
Trend pozvolného ústupu vinařské praxe je pak možné proložit ještě s jedním trendem, který je do jisté míry vlastní i Česku. Krizi bydlení. Česko tedy papírově těch volných bytů nemá zrovna málo, jejich nedostatek tlačí realitní bublina na trhu a potřeba lidí „investovat peníze do bytů“. Ale výsledkem je, stejně jako v Portugalsku, faktický kapacitní nedostatek cenově dostupného bydlení. Bydlet ve svém zkrátka není levné ani tady.
Tam, kde jedni vidí problém, ale jiní uviděli příležitost.
Nikdo to nechce, ale k bydlení to je
Nedaleko městečka Lamego, u Várzea de Abrunhais, se rozhodli koupit – za velmi příhodnou cenu – objekt starého vinařského lisu. Přestavěli jej na skutečný Dům na vinici. Rodinné bydlení, kterému neschází žádné kvality a komfort. A které je, jak se dá očekávat, obstoupené vinicemi ze všech stran. Dobrali se tím snu o vlastní nemovitosti, přičemž je přestavba nějak drasticky nezatížila.
S tím, aby to celé dopadlo dobře, pochopitelně pomáhali šikovní architekti. Profesionálové ze studia Colajj. Ti se museli postarat především o to, aby přerod stavby ryze zemědělské v rezidenční vyhovoval všem nárokům. Už proto, že objekt starého vinařského lisu zkrátka k bydlení nikdy nesloužil. Podstatnou část jeho přízemí byly dvě obrovské kamenné nádrže, a v horní bylo uloženo náčiní pro výrobu vína a násypník.
Tato dvě podlaží spojovalo schodiště, které vyrůstalo ze zadní části fasády a bylo připojeno k obvodu stavby. Pro tradiční lisování to jistě bylo praktické, ovšem k obývání se to opravdu moc nehodilo. Architekti přistoupili k zásahům a úpravám tak, aby zachovaly vnější kvality a vzhled stavby odpovídající místu, ale vytvořili i prostor pro běžný život. K domu-lisu proto přistavěli několik nových částí, kterými rozšířili možnosti využití.
Dnes jsou na už hotovém díle patrné tři odlišné hmoty, které lze identifikovat ve vnějších objemech. Vypovídají o novém programovém rozdělení. Přízemí stále tvoří zdivo, zdvojené a žulové. Zvenčí nažloutlá žula tak masivně nepůsobí, ale ve skutečnosti dosahuje tloušťky skoro 70 centimetrů. Za touto hradbou se, hezky v chladu, nachází společenské prostory.
Úprava, která šla do hloubky
Nad touto masivní hmotou pak spočívá objem zakrytý dřevěnými lamelami, zakončený střechou, která kopíruje sklon terénu vinice. Tady se nachází soukromé obytné prostory, ložnice a koupelny. Třetí objem je vertikálním spojením ostatních dvou a je pokryt tyčovým břidlicovým obkladem. Jde o materiál, kterého tu mají nadbytek, protože se používá pro sloupky napínající vinice. I když se tedy objekt zvenčí jasně proměnil, využil k tomu materiál, který je místu jasně příslušný.
Bydlet tam, kde se vlní moře, duny i vegetace. Dřevěný dům rozdělený do tří částí se v místních extrémech neztratí
přečíst článekRobustní a výrazné kamenické prvky na nárožích a vstupních dveřích zůstaly zvenčí viditelné. Zevnitř ale byly zatepleny a omítnuty, aby se zajistil lepší tepelný komfort. Kuchyň, která teď slouží jako zázemí obývacího pokoje, má za sebou malou koupelnu umístěnou pod schody. Vztah mezi kuchyní a jídelnou je otevřený. Navazuje na obývací pokoj uspořádaný do tvaru písmene U, ovšem nerovnoměrně, na třech stupních. Tento neobvyklý tvar vyplývá z obvodového nadpraží, které podpírá nejnižší úroveň domu.
Ty dvě velké kamenné nádrže z přízemí byly demontovány, a našly nový účel v mlatové podlaze, která nyní zasahuje do obývacího pokoje. Propojení s horním patrem je řešeno na prostor úspornějším vějířovým schodištěm. Podél celého směru tohoto propojení vede velký světlík, který přivádí část přirozeného světla i do zadní části obývacího pokoje, a též do haly ložnice nad ním.
Obytné pokoje – ložnice, jsou v patře situovány tři. Mají velmi otevřený vztah k venkovnímu prostoru. Dvě z ložnic mají vnitřní balkon, který zvětšuje jejich plochu. Třetí, umístěná v nejvyšší části objemu stavby, disponuje oknem přes celou jižní fasádu.
Řešení pro střízlivějící Portugalsko?
Povrchové úpravy interiéru navazují na materiálové zpracování ostatních domů a zemědělských stavení v okolí. Podlaha je z ručně vyrobených hliněných dílců, stěny jsou omítnuté na bílo (byť tedy ne vápnem), a veškeré truhlářské práce jsou viditelné. Kování na oknech a okenicích je tmavé. To aby dotvářelo černou zástěnu, na níž je přibita dřevěná krytina, s výjimkou dveří domu a úzkého okna, kterou jsou z masivního dřeva. Vnější úpravy překlenují vztah mezi domem a svahem na celém pozemku.
Dřevěné chaty na chůdách zabodovaly v lesnaté krajině. Jsou z lokálního dřeva a umožní výhledy z pohodlí mezi stromy
přečíst článekJe tu malé zastíněné nádvoří, sevřené mezi domem a opěrnou zdí. Nachází se tu venkovní posezení, a také odkládací – manipulační prostor. Nechybí ani dlážděný chodník, připojující tento zobytnění objekt na lokální dopravní komunikaci a trávníky. A samozřejmě také působivé výhledy na okolní krajinu.
Úpravy, které tu realizovali architekti, rozhodně malé nebyly. Ale napomohly efektivně přetvořit objekt nebytový, hospodářský, na obytný. Přesnou sumou se v projektové zprávě architekti nechlubí, jen podotýkají, že pořízení této vinařské nemovitosti a její přestavba na rodinný dům byla jen zlomkem nákladů, které by jinak padly na pořízení pozemku a novostavbu. Projekt tak možná inspiruje k dalším podobným realizacím.
Ústup vinařství z Portugalska není zrovna důvodem k veselí, ale pokud by vysloužilé objekty vinařské praxe byly takto podobně adaptovány na bydlení, přinášelo by to i něco pozitivního.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Lagar House, Casa do Lagar |
| Typ projektu: | refurbrishment, přestavba vinařského lisu na rodinný dům |
| Architektonické studio: | Colajj |
| Lokalizace: | Quinta de Recião, Lamego, Portugalsko |
| Vedoucí architekt: | João Pignatelli |
| Spolupráce: | José Tomás Cambão |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
Sdílet / hodnotit tento článek