REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Architektonické soutěže se prosazují i v malých obcích. Slapy budou mít nový obecní úřad. Návrh vybrali z vyzvané soutěže

Střídmou stavbu se sedlovou střechou ocenila letos komise za účasti architektů Akad. arch. Davida Vávry, Ing. arch. Jana Sedláka a Ing. arch. Jany Kaštánkové. Vítězný návrh zvolila pro své „lapidární a přitom důmyslně řešené dispozice, adekvátní měřítko a výraz odpovídající obci Slapy“. Neokázalá a přesto důstojná budova působí přirozeně. Nenuceně roste a zapadá do kontextu místa. Komise rovněž vyzdvihla „otevřenost a demokratičnost objektu, i když na první pohled vypadá stroze“.
Zdroj: Karel Filsak architekti

Podle vítězného studia Karel Filsak architekti návrh i umístění budovy nového obecního úřadu vychází z jasné urbanistické mise: vytvořit reprezentativní prostor centra obce. Obecní úřad je domem pro veřejnost. Budova samosprávy by podle architekta Karla Filsaka „měla vzbuzovat respekt a vážnost, zároveň by měla být vlídná a hlavně otevřená“.

Dům jako keramický monolit

Novostavba prokazuje úctu a ohleduplnost historicky cennému prostředí. Její půdorys přímo vychází ze stopy zaniklé stavby. S ohledem na svůj kontext se objekt snaží být citací tradičního cihlového domu. Jasně ale definuje monument občanské samosprávy. Stavba tohoto účelu si předsevzala za cíl být jednoduchá, klidná, ale zároveň dostatečně důstojná a reprezentativní. Jelikož se jedná o budovu veřejnou, a tedy výjimečnou, měřítko fasády se snaží být o řád významnější než okolní soukromé stavby. Zvenku dům působí jako koherentní sochařská struktura z keramiky. Cihelná fasáda plynule přechází bez předělů a nadbytečných detailů v keramickou sedlovou střechu stejného barevného odstínu. Keramický materiál má přímý vztah k místu. Hliněná cihla, keramická střešní krytina a omítka, které se spojují v jedno, vytváří dialog s okolním prostředím. „Vlastně jako by se jednalo o haptickou hmotu, se kterou je sochařsky nakládáno“, zmiňuje Karel Filsak.

Zdroj: Karel Filsak architekti

Transparentní budova otevřená veřejnosti

Stavební program je přehledně rozdělen do dvou nadzemních pater. Ideou dispozičního řešení vyplývajícího z typologie a požadavků formulovaných v soutěžních podmínkách je podpořit komunitní význam budovy. Dispozice domu je navržena co nejúsporněji. Provozní schéma je řešeno ve snadno čitelném schématu dvoutraktu. Hlavní vstup do objektu je z veřejného prostoru. Je krytý ustoupením dveří do vnitřního líce fasády a zdůrazněný drobným detailem markýzy. Záměrně je dům navržen tak, aby bylo možné do něj vejít kdekoliv. V návaznosti na francouzská okna se zároveň nabízí procházet napříč vnitřním prostorem. To zajišťují příčné osy s efektními průhledy, které člení dispozici na jednotlivé prostory. Přispívají tak pocitu transparentnosti a otevřenosti. Nejdůležitější část provozu – multifunkční vstupní prostor, který slouží jako společenský sál a vstupní hala, navazuje přímo na venkovní prostor. Sál je osvětlen čtveřicí vertikálních otvorů, jež zároveň odhalují aktuální dění uvnitř. Z veřejného prostranství je program postřehnutelný, což vybízí k přímé účasti. Tím je zdůrazněn demokratický význam prostoru, ve kterém dochází k projednávání věcí veřejných.

Zdroj: Karel Filsak architekti

Při podélné straně budovy probíhá chodba, na kterou se pojí všechny ostatní provozy. Šířka koridoru je zvolena tak, aby nebyl pouhým komunikačním prostorem, ale aby jej bylo možné využívat víceúčelově jako pobytovou chodbu. To umocňuje i fakt, že v jednom úseku splývá se vstupní halou. U jihovýchodního štítu je koridor zakončen sochařsky pojatým schodištěm, které je tvořeno jednotlivými betonovými kusy s pemrlovaným povrchem. Reprezentativní schodiště se stává jakousi výzdobou a značkou vnitřního prostoru. Mezi chodbu a prostory kanceláří jsou vloženy boxy, které integrují provozní zázemí objektu, jako jsou sklady, úklidová místnost či kuchyňka. Dispoziční schéma přízemí je dodrženo také v patře.

Tvar domu hledá balanci mezi drobným měřítkem okolní zástavby a významem veřejné budovy. Byť je objekt výrazný, jeho ztvárnění je docíleno pokornou cestou, použitím jednoduchých formativních prostředků citujících tvarosloví a matérii historického kontextu obce. Těmito nuancemi je docíleno harmonického kontrastu mezi prostředím a stavbou.

Soudržné a tradiční materiálové řešení

Na střeše je keramická pálená taška a na fasádách cihla, což jsou materiály, které tvoří základ staveb v okolí. Na fasádách je cihla neomítnuta, aby se ukázala ve své přirozené a nestárnoucí kráse. Skutečnost, že střecha plynule navazuje na cihelný plášť, zdůrazňuje abstrahovanou formu domu se sedlovou střechou. Tato elementarizace tvaru, jež vychází z jednoduchého typu okolních staveb, je důležitá proto, aby zdůraznila význam objektu pro obec. Střecha se vizuálně propojuje se zdmi, čímž lépe vynikají lapidárně čisté formy. Inspirace archetypem se stává naléhavou a nepopíratelnou. Materiál cihly navíc požaduje určitý způsob navrhování. Cihle nesluší velké konzoly a horizontální otvory s překlady. Je těžká, a proto by i domy z ní měly působit jako těžké tektonické objekty. Měly by být vrostlé do země. Zároveň, jak bude cihla pomalu stárnout, bude budova získávat ušlechtilou patinu, která bude její vyznění dále zesilovat. Fasáda z lícového zdiva je téměř bezúdržbová. Objekt tak bude lépe odolávat povětrnostním vlivům bez postupných kazů, které by stavbě velkého významu neslušely.

Zdroj: Karel Filsak architekti

Bytelná konstrukce a ušlechtilé materiály

Všude jsou použity umírněné, ale ušlechtilé materiály. Konstrukce je navržena z cihel voštinového typu skladebné tloušťky 450 mm, resp. 500 mm jak pro standard s téměř nulovou spotřebou energie, tak pro pasivní standard s venkovní pohledovou samonosnou cihelnou přizdívkou. Stropy jsou kazetové z pohledového betonu, bedněné z dřevěných prken. Schodiště je navrženo jako železobetonové v kombinaci leštěné a pemrlované struktury akusticky oddělené od nosné konstrukce. Krovy jsou dřevěné. Podlahy jsou navrženy z dubového dřeva. Omítky jsou vápenné kletované. Okna jsou kombinovaného rámu tvořené zvenčí hliníkovou a z vnitřní strany dřevěnou konstrukcí. Dřevěný záklop střechy je zamýšlen z hladké překližky. Obvodový plášť domu je navržen z lícových cihel v přírodní barevnosti. Lícové zdivo bude zděno na širokou spáru. Tím bude docíleno hrubější struktury podobající se spárovaným kamenným zdem v okolí. Střecha je skládaná z keramických tašek. Okapy jsou nadstřešní se skrytými svody.

Zdroj: Karel Filsak architekti

Nová tvář veřejného prostoru v centru Slap

Podle komise je rovněž urbanismus „velmi diskrétní, přitom promyšlený“. Předprostor je koncipován jako dlážděná plocha z recyklovaných žulových kostek skládaných do vějířů. Bude rovněž obsahovat nový výrazný prvek – jednoduchou kamennou kašnu. V severní ose pozemku vnikne tvarově jednodušší obdoba jižního portálu, kterým se vstupuje do zámeckého parku. Nová brána bude pro odlišení historických prvků provedena ve stejné materialitě jako navrhovaná budova. Stávající kamenná zeď oddělující zámecký areál bude odsunuta, aby se veřejný prostor kolem obecního úřadu více rozšířil. Samozřejmostí je zachování vzrostlých listnatých stromů. Okolo venkovního prostoru jsou plánována jednotlivá zákoutí.

Zastupitelstvo obce schválilo výsledky soutěže na výstavbu nového obecního úřadu a souvisejícího veřejného prostoru ve Slapech 8. dubna 2024. Stavba by se mohla dočkat začátku realizace nejdříve koncem roku 2025.

Zdroj: Karel Filsak architekti

Karel Filsak se narodil v r. 1985 do rodiny se silnou architektonickou tradicí. Obor vystudoval na FA ČVUT v letech 2005–2013. Absolvoval diplomovou prací v ateliéru doc. Ing. arch. Zdeňka Rothbauera, kde od roku 2016 působil 6 let jako asistent. V roce 2022 spolu s Vojtěchem Sosnou (bod architekti) ateliér po docentovi převal a stal jedním ze dvou vedoucích. Ve své architektonické tvorbě navazuje na odkaz několika předních osobností české brutalistní architektury (vedle Z. Rotbauera na Jana Bočana, Alenu Šrámkovou a v neposlední řadě na svého dědečka, rovněž Karla Filsaka). Po několika letech zaměstnanecké i pedagogické praxe a samostatné účasti na veřejných soutěžích založil v roce 2021 vlastní ateliér Karel Filsak architekti. V rámci architektonické činnosti se studio zaměřuje především na realizace veřejných budov s důrazem na funkční dispozice, citlivé rekonstrukce historických objektů a městský mobiliář, kde se architektura potkává se sochařstvím. Kancelář dlouhodobě spolupracuje s řadou kolegů a stavebních specialistů. Za poslední dobu se umístila na předních pozicích v desítkách veřejných architektonických soutěží.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura