Když započítáme všechna předměstí, napočítáme v Aténách 3,5 milionu obyvatel. To znamená, že v jednom jediném městě žije prakticky třetina všech Řeků. Je to trochu geografický paradox, když vezmete v potaz, že plochy souše má Řecko dvakrát tolik, co Češi. Přesto se shlukují v jednom přelidněném (epi)centru. Pochopitelně, že to nezdravé nahuštění má řadu vedlejších efektů. Třeba to, že po bydlení v Aténách panuje konstantní poptávka. A také to, že se na té poptávce prakticky neustále někdo snaží vytlouct kapitál.
Starý statek slavného generála přestavěli na útulné bydlení. Z části stodoly udělali luxusní krytou zahradu
přečíst článekZdá se to být snadné – seženete kapitál, zainvestujete do výstavby nějakého bydlení – nájemníci se jen pohrnou. Vratnost té investice je v přeplněném městě garantovaná a dlouhodobá. Nebo ne? Samozřejmě, že ne. Nekvalitní projekt nedá kvalitní výsledek. A mnohem častěji se přihodí to, že nějaký podvodník vybere ten kapitál pro investici s údajně garantovaným ziskem, a pak zmizí kdesi v neznámu i s penězi. To byla i zápletka stojící za vznikem tzv. Three Object Apartment.
S jedinou drobnou změnou v naznačeném scénáři, v tom, že developer po sobě zanechal aspoň tu hrubou stavbu. Přesněji tedy tři masivní betonová podlaží, postavená a nad terén vyzvednutá s pomocí pilotis. Podpůrných pylonů. Teoreticky mělo každé z těch naznačených podlaží fungovat jako samostatný apartmánový byt, ale k nějakému stěhování nájemníků do nedokončené stavby už nikdy nedošlo. Zůstal jen ten naznačený základní rám stavby, která zabírala stavební místo nedaleko centra a neutěšeně chátrala.
Příběh na pokračování. Díky šikovným architektům
Developer i s tučnými zálohami sice zmizel, ale „majitelé“, kteří se nachytali na dobrou investici, nikoliv. Byli tři a každý měl předplacené jedno patro toho nehotového objektu. Nakonec se spolu domluvili, nechali vykoupit své podíly, a tím se ona vlastnická struktura omezila na jednoho majitele. Mladou rodinu. Která se – teď už bez prostředníků a developerů – pustila do dokončovacích prací.
K dokončení Three Object Apartment si nechali vypracovat projekt od architektů, ze studia DeMachinas, kterým ještě pomáhala architektka a designérka Elina Loukou. Proč? Jednak proto, že se proměnil původní plán. Objekt už neměl sloužit jako trojice podlažími oddělených apartmánů, ale jako jeden (skoro normální) rodinný dům. A pochopitelným důvodem bylo i to, že stávající noví majitelé už finančně docela vykrváceli, a potřebovali, aby se dům stal obyvatelným bez nějakých dalších zásadních investic.
Dům museli stavět na starých základech. Zaoblené balkony kolem celého domu umožňují výhledy na rodinné dědictví: stromy
přečíst článekArchitekti z DeMachinas to pochopili, a celý záměr pojali jako „studii“ dokončování nedokončené budovy. „Byla to snaha povýšit vnitřní nedokončený prostor na moderní bydlení, přičemž jsme s klienty neustále zkoumali a experimentovali s nízkoprahovou estetikou,“ popisuje to Yorgos Pantazis, jehož povinností bylo uzpůsobit interiér k obývání. Hrubá stavba dávala předpoklady k rozvíjení silného modernistického výrazu, ale ani ten se nedá dohotovit mezi holými stěnami.
Dům, respektive jeho strategické umístění ve čtvrti s hustou zástavbou, neslo nezpochybnitelné kvality. Ale ty zkrátka bylo třeba ještě uzpůsobit k obývání. A taky bylo třeba zredukovat představy o celé realizaci směrem k úspornosti.
To se projevilo například tím, že přízemní část, ona tzv. pilotis – jinak standardně užívaná u řeckých městských nemovitostí jako parkovací místo – tu zůstala bez definovaného programu využití. Je to prostě jen volná krytá plocha, nahodile se nabízející k úpravě, až na to třeba budou peníze.
Hlavním obytným prostorem se stalo patro. V něm se projevila genialita architektů, kteří je uchopili jako maximálně flexibilní a otevřený prostor. Nebylo to jen o tom, že na hlubší zásahy, přepážky a dělení nebyly prostředky – i když to byl velmi podstatný faktor – ale spíš, že ta holá struktura odhalená až na kost měla své kouzlo a podporovala i klimatickou odolnost interiéru. Vnější plášť tlumí teplotní výkyvy, mřížka vaflovaného stropu působí jako vzduchová bariéra proti pronikání horka. A ta otevřenost nastavuje měřítka celému domu.
Chytře zachráněný prostor
Nebyla to bezhlavá honba za rychlým dokončením, byl tu čas a dost místa na zajímavé nápady. Působivý je například kulatý kuchyňský ostrůvek, který je spojením pracovní desky a jídelního stolu. V takovém uspořádání je vaření radost, a z kuchyně se stává prostor společensky laděný. Láká k trávení času s tím, kdo zrovna vaří. A třeba děti mohou pracovat na domácích úkolech za jídelním stolem, zatímco se vaří večeře. Odhalené stěny toho prostoru nejsou znakem vyprázdněnosti myšlenek.
V úhledném úložném bloku se nachází kuchyňská spíž, z druhé strany šatna, šatní skříně a technické zázemí. Zajímavě je řešená chodbová příčka ze dvou velkých otočných panelů a dvou otočných dveří otáčejících se kolem jednoho středu. Přináší a přenáší tolik potřebnou flexibilitu do sousedních místností. Tvoří předěly mezi soukromými a veřejnými prostory a jsou mechanismem, který sjednocuje nebo odděluje jednotlivé oddíly domu v závislosti na potřebách rodiny.
Někdejší developer, zřejmě ve snaze zapůsobit, nechal instalovat v přízemí mramorovou podlahu. Ta byla odstraněna, aby mohla být použita v patře na obklady stěn. Tam, kde se nacházely, byly stropní obklady odhaleny až na beton. Cementová malta, která se nacházela za stávajícími obklady v koupelnách, byla zachována jako konečná povrchová úprava stěn. Vytvořilo to osu neutrálních barev, které teď ladí s povrchovými úpravami podlah, stěn a stropů. A se svém nenápadném podbarvujícím vyznění tak vlastně zjemňují tvrdý charakter stavební struktury.
V Three Object Apartment se už konečně bydlí. Potenciál k dalším zásahům a úpravám je tu stále ještě značný, ale dům má prostor k dalšímu růstu. Architekti tu dotáhli do konce to, co bylo jen hrubě naznačeno. Na první pokus tohle obydlí prostě nevyšlo, jak mělo. Ale ten druhý pokus to zachránil.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Three Object Apartment |
| Typ projektu: | upravený projekt bydlení, dokončující práce stavby |
| Architektonické studio: | DeMachinas, Elina Loukou |
| Lokalizace: | Atény, řecko |
| Vedoucí architekt: | Elina Loukou |
| Design interiéru: | Yorgos Pantazis |
| Osvětlení: | Eszter Hanzseros |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
| Rozměry: | 165 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek