V roce 1948 položil základní kámen Nového Bělehradu na levém břehu řeky Sávy Program na revitalizaci Bělehradu. Součástí plánu bylo vybudovat zcela nové město plné obytných bloků s rozsáhlou sítí infrastruktury. Do této mozaiky poté v roce 1979 přispěl i věhlasný jugoslávský architekt Mihajlo Mitrović.
Mihajlo Mitrović
Mihajlo Mitrović (nar. 1922) začal studovat architekturu již před druhou světovou válkou a stejně jako mnoho jiných architektů nejprve pracoval v Ústavu pro rozvoj měst v Bělehradě, přičemž často odkazoval na počátek svého působení jako na velmi omezující a bez možnosti kreativního vyjádření. V roce 1950 však získal stipendium od Organizace spojených národů na cestu do Francie a Dánska. Tato zkušenost dále definovala jeho kritický postoj k postavení architektury v Jugoslávii, který vyvrcholil v polovině 50. let, kdy inicioval založení nového architektonického ateliéru „Projektbiro“. Také návštěva indického města Čandígarn ovlivnila Mitrovićovu tvorbu, a to zejména v práci s přiznanými materiály.
Zlomová byla pro Mitroviće stavba obytné budovy na ulici Bratří Jugovičů 14 v Bělehradě (1964–1967). Projekt pro něj byl otevřeným protestem proti omezující „architektuře vyššího standardu“, oficiální normě prefabrikovaných systémů, v níž byla postavena většina obytné architektury.
Mitrović se rozhodl omezení překonat tím, že nakombinoval všechny dostupné typy prefabrikovaných dveřních a okenních rozměrů, čímž dosáhl dynamiky, a použil masivní prismatické betonové prvky oživující cihlovou fasádu. Po dokončení nebyla stavba přijímána příliš kladně, nicméně představovala oficiální vstup brutalismu do jugoslávské architektury.
Mitrovićova architektura se během let stala odvážnější a méně předvídatelnou. Vrcholem jeho práce je bezesporu Západní brána Bělehradu, polyfunkční stavba s ambicí být s výškou 124 metrů nejvyšší budovou v Jugoslávii. Kromě názvu, který naznačuje symboliku vstupní brány do města, je tak archetypální forma budovy zdůrazněna také její velikostí.
V roce 1970 navrhl koncept pro budovu, která byla kombinací kancelářské a obytné věže spojené ve vrchní části dvoupodlažním mostem a fasádou tvořenou surovým betonem s prvky strukturalismu a konstruktivismu. Stavba trvala téměř 10 let a když byla v roce 1979 dokončena, stala se rázem ikonickou dominantou Nového Bělehradu.
Vršovický „Italák“, odlesk zlatých šedesátých v ohrožení. Bude se bourat? Co na to říká jeho autorka
přečíst článekAmbiciózní návrh pro ambiciózního investora
Budova byla postavena pro významného investora, největší státní korporaci v Jugoslávii, Generaleksport. Odtud také zlidovělý název budovy „Geneks“ či „Genex“.
Nižší komerční věž o 26 podlažích sloužila svého času jako kancelářské prostory navrženy jako open space. Hlavním motivem budovy je bezesporu rotunda, do které umístil Mitrović luxusní restauraci s panoramatickým výhledem na Nový Bělehrad. Restaurace měla také rotovat, avšak nikdy nedošlo k instalaci rotačního systému. V současnosti jsou využívány pouze dvě podlaží, zbytek, včetně restaurace, zeje prázdnotou a věž dlouhodobě slouží jako prostor pro velkoplošnou reklamu, která je již nesmazatelnou součástí vizuální podoby stavby.
V době svého vzniku šlo o nejvyšší budovu v Jugoslávii. Foto: Tomáš Kovařík
Žijící budova s nejasnou budoucností
Stavba neprošla od svého dokončení rekonstrukcí. Snad i proto se na fasádě stavby dodnes dochovaly nástěnné malby z roku 1979 od malíře Lazara Vujakliji. I přes patinu času budova neztrácí nic ze své velkoleposti a vytváří výraznou městskou dominantu. Na piazzettě, na které je stavba umístěna, se však zub času již podepisuje. Opadané dláždění, rozbité sklo a poházené reklamní plachty dávají tušit, že období největší slávy má budova již za sebou.
Rezidenční věž s 30 obytnými podlažími je však i dnes plně užívána ke svému účelu a svá každodenní dramata v ní prožívají desítky obyvatel. Na jednom podlaží se nachází 8 bytů přístupných ze dvou oddělených domovních vchodů schodišťovými tělesy s výtahy v tubusech na vnějšku stavby. Středem obytné věže poté probíhá po celé výšce centrální větrací šachta, do které ústí ventilace.
Piazzetta a vstup do kancelářské věže s krytým přístavkem. Foto: Tomáš Kovařík
Navzdory omšelému zevnějšku se v okolí i uvnitř stavby odehrává čilý ruch obyvatel. Stejně tak náhodná setkání u výtahu působí vřele a zdá se, jako by obyvatele a budovu spojovala sounáležitost, pozitivní vztah ke kontroverzní budově, která nebyla společností nikdy zcela přijata, ale je pro obyvatele synonymem domova. Setkání s místními střídají setkání s jinými architektonickými nadšeni, kteří se v Genexu ubytovali a kteří se stejným zájmem procházejí budovu odshora až dolů.
Uvnitř domu šramotí provoz výtahů, které se jako bijící srdce budovy ozývají zpoza zdí, a z centrální větrací šachty se linou ozvěny z kuchyní bytů, jejichž okna jsou do šachty situovány. Atmosféru domu dokreslují detaily jako původní rámy oken, vypínače či elektrické zásuvky.
Při výletech po okolí se může člověk vždy ohlédnout a ujistit se, že věž, kterou nazývá domovem, na něj stále shlíží a vytváří paradoxní pocit harmonie s budovou, jejíž ambice byly mnohé, jen ne být líbivou.
Po svém dokončení budova vyvolala vlnu emocí a někteří kritici Mitrovićův koncept odsoudili. Současně se Genex stal symbolem jugoslávského progresivismu, ale také nevyužitého potenciálu. A ačkoli byla Mitrovićova architektura v mnoha ohledech avantgardní, jeho architektonický projev nebyl v socialistické Jugoslávii cenzurován.
Státní podnik Generaleksport po privatizaci postupně ztrácel na významu a od roku 2015 je společnost v úpadku. Od roku 2021 je budova na seznamu kulturních památek Srbska a v roce 2023 byla kancelářská věž prodána za přibližně 20 milionů euro novému, kontroverzně vnímanému vlastníkovi. V létě 2024 probíhaly v kancelářské věži vyklízecí práce a odvoz sutin, další osud stavby je však nejasný.
Obyvatelé Bělehradu mají k této budově vztah plný lásky i nenávisti. Probíhající kontroverze a soudní spory, do kterých je komerční věž zapletena, jsou vnímány jako ztělesnění širších společenských problémů – korupce a nepotismu období privatizace. Jiní naopak vnímají budovu jako památník lepších časů, další jako smutné memento socialismu.
Ať už je však názor místních na budovu jakýkoliv, stala se symbolem Bělehradu a jednou z nejikoničtějších obytných brutalistních staveb, jaká kdy vznikla. Je metaforou neustálé proměnlivosti, ve které však mohou stavby přetrvat desítky let, a také vroucnosti, s jakou představuje domov.
Použité prameny:
- Putnik, V. (2017). From Socialist Realism to Socialist Aestheticism: Three Contrasting Examples of State Architects in Yugoslavia. The State Artist in Romania and Eastern Europe. The Role of the Creative Unions, Dostupné z: https://www.academia.edu/32122395/From_Socialist_Realism_to_Socialist_Aestheticism_Three_Contrasting_Examples_of_State_Architects_in_Yugoslavia
- Alfirevic, D., Alfirevic, S. (2017). Brutalism in Serbian Architecture: Style or Necessity? [Brutalizam u srpskoj arhitekturi: stil ili nužnost?]. Facta universitatis – series Architecture and Civil Engineering. 15(3). Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/322581088_Brutalism_in_Serbian_Architecture_Style_or_Necessity_Brutalizam_u_srpskoj_arhitekturi_stil_ili_nuznost
- Republic of Serbia, Ministry of Economy (2015). GENERALEKSPORT [online]. Dostupné z: https://privatizacija.privreda.gov.rs/Ministry-of-Economy/80/GENERALEKSPORT-DP.shtml/companyid=738
- Wang, X. (2022). The Tower. [online]. In PhMuseum.com. Dostupné z: https://phmuseum.com/projects/the-tower#b-avLKVV
- García, A., Bajo, H. (n/a). OBSCURED BY CLOUDS: Genex Tower. [online]. In HiddenArchitecture.net. Dostupné z: https://hiddenarchitecture.net/obscured-by-clouds-building-genex-tower/
- Tomek, M. (2021). Dvojice mrakodrapů Genex Tower, brutalistní symbol Bělehradu, získala památkovou ochranu. [online]. In wave.rozhlas.cz. Dostupné z: https://wave.rozhlas.cz/dvojice-mrakodrapu-genex-tower-brutalistni-symbol-belehradu-ziskala-pamatkovou-8615080
- Dulović, V. (n/a). Western City Gate. [online]. In NONUMENT!. Dostupné z: https://nonument.org/nonuments/western-city-gate-2/
- GREYSCAPE (n/a). Genex Tower aka Western City Gate. [online]. In GreyScape.com. Dostupné z: https://www.greyscape.com/architects/genex-tower/
- Richter, D. (2017). Life in the High-Rise: My Brutalist Holiday in Belgrade’s Genex Tower. [online]. In Exutopia.com. Dostupné z: https://www.exutopia.com/brutalist-genex-tower/
- N1 Belgrade. (2023). Serbian capital’s landmark building sold amid controversy. [online]. In N1info.rs. Dostupné z: https://n1info.rs/english/news/serbian-capitals-landmark-building-sold-amid-controversy/
- Alfirevic, D., Alfirevic, S. (2017). [obrázek]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/322581088_Brutalism_in_Serbian_Architecture_Style_or_Necessity_Brutalizam_u_srpskoj_arhitekturi_stil_ili_nuznost
Sdílet / hodnotit tento článek