Přestože se původní myšlenka rodila převážně v hlavách členů početné rodiny, porada s architektem (a nadto i přítelem rodiny) byla více než žádoucí. Rozsáhlá parcela se starým domem, garáží a kůlnou čítající více než 1 000 m2 čtverečních se najednou zdála příliš komplikovaná a opuštěná. Velkou předností byl její čtvercový tvar, mírný jižní svah i poměrně kvalitní půda, kde se dařilo ovocným stromům a keřům.
Parcela byla hodnotná především svými rozměry a proporcemi, jižní orientací a romantickým nádechem tajuplné zarostlé ovocné zahrady. Hned na počátku se majitelé s architektem shodli na tom, že určitě stojí za to zachovat maximum stávajících stromů a keřů a udržet onen charakter staré venkovské zahrady s dominantním letitým ořechem. Tomu měl být podřízen i nový návrh rodinného domu.
Dobrý návrh chce svůj čas
„Práce na studii trvala poměrně dlouho, téměř půl roku. Nebyla to nepřetržitá práce, s majiteli jsme si řekli, že tomu prostě dáme čas. Zpracoval jsem více variant, nad nimi jsme pak dlouho diskutovali. Požadavky se měnily, dům začal být stále větší, nicméně veškeré úpravy jsme dělali ve vzájemném souladu. Nikdy jsem neměl pocit, že by se naše představy rozcházely,“ říká na úvod architekt Jan Křivský, ukazuje fotografie rodinného domu a rodící se studie.
Základní myšlenou byl „dům zasazený hluboko v přírodě“ – skromná přízemní stavba s vnitřním atriem, zajímavými průhledy do zahrady, masivní střechou a krytým venkovním posezením. Postupem času se začaly rodit další a další nápady a ze skromné přízemní stavby se stal velký moderní prosklený dům. Přibyla hudební místnost, pracovna pro rodiče, garáž pro dvě auta, a nakonec i sklep pod garáží. Architekt chtěl vyhovět všem požadavkům, ale bylo již od počátku zjevné, že některé představy prostě naplnit nelze – například navrhnout dům okolo vnitřního atria s tím, že bude stále vypadat jako „dům zasazený hluboko v přírodě“. Věděl i to, že rozhodně nebude malý a skromný.
Dům a zahrada v souladu
Výsadou většiny prvorepublikových vil v klidném prostředí za městem byla zahrada jakožto součást domu. Byla zcela přirozeně i součástí celého architektonického projektu (většina architektů zvládala obě disciplíny, včetně znalostí zahradnických a botanických). Ideální bylo směrování zahrady na jih, přičemž dům byl zpravidla uprostřed, na severu pak předzahrádky a příjezdové cesty. Takovéto uspořádání zajištovalo nádherné výhledy z oken obytných místností do zeleně a otevíralo dům přes terasu či balkón do zahrady. Zahrada byla pomyslně jednou z dalších místností honosné vily.
Podobně uvažoval i Jan Křivský, musel se ovšem přizpůsobit dané situaci. Principem finálního návrhu bylo zachování maxima plochy venkovské ovocné zahrady s dominantním ořešákem. Vstup do domu a vjezd do garáže umístil v severozápadním rohu parcely, na jižní a východní straně se nacházela zahrada. Hlavní hmota dvoupodlažního rodinného domu je posazena do severní části pozemku, nižší jednopodlažní hmota garáže navazuje z jihu na vstupní kamenný dvorek. Vše je pohledově propojeno krytým venkovním posezením mezi domem a garáží s výhledem na pečlivě udržovanou zahradu: „V létě jste ve stínu, na jaře a na podzim nepřijdete o odpolední slunce, přičemž dominantou je stále mohutný ořech, okolo něhož jakoby se celý dům otáčel,“ dodával vždy při prohlídkách architekt.
Interiérová souhra s výhledy do zeleně
Promyšlená kompozice láká návštěvníky vstoupit z romantické tajuplné zahrady dovnitř proskleného rodinného domu. I zde má co nabídnout. Koncept interiéru zpracoval rovněž tým architekta Křivského – navrhli ale, jak sám architekt říká, „pouze materiálové a barevné libreto“. Vše ostatní v souladu s daným konceptem zajistili majitelé se svými dětmi. Základem je prostorná kuchyně s bytelným jídelním stolem označovaná jako „středobod“ či „hořící srdce domu“, proto je dle výkladu architekta orientovaná svým ostrůvkem do obytného prostoru a panoramatickým oknem do zahrady. Velké okno takto nabízí více přirozeného světla, opticky rozšiřuje prostor a posiluje bytostný pocit spojení s přírodou. A zahrada, kterou majitelé pečlivě udržují, je vskutku nádherná. Inspiraci zvanou „dům v přírodě“ lze ale čerpat i v dalších obytných místnostech – v patře najdeme celkem čtyři prosluněné ložnice, přičemž ložnice rodičů má výstup na zelenou střechu garáže. Z chodby je přístupná společná šatna; dále pak koupelna a sociální zařízení, za halou najdeme schodiště, sejdeme do již zmíněného hlavního obytného prostoru s kuchyní a kuchyní. Z kuchyně je přístupná také pracovna rodičů a nezbytná technická místnost. Milým překvapením je hudební pokoj s rozličnými nástroji, kam lze vstoupit dveřmi hned vedle hlavního vchodu, zde se nachází též koupelna a šatna. Vše má svůj řád i estetiku.
Rodinný dům na okraji Prahy
| Pozemek: | 1 056 m2 |
| Zastavěná plocha: | 199 m2 |
| Užitná plocha: | 284 m2 |
| Obestavěný prostor: | 1 135 m3 |
| Stavební řešení: | Zděné nosné stěny, železobetonové stropy, zděné příčky. Plochá střecha, na garáži zelená. Hliníková okna s venkovními žaluziemi. Na fasádě kombinace kontaktního zateplovacího systému, bondových a dřevěných obkladů. V interiéru viditelné povrchy z konstrukčního betonu. Dřevěné podlahy. |
| Vytápění: | Plynový kondenzační kotel, podlahové vytápění v přízemí, radiátory v patře. |
| Chlazení: | Fancoily a podstropní jednotky v pokojích pod střechou. |
| Větrání: | Přirozené okny. Koupelny, WC a koupelny jsou větrány i uměle. |
| Architekt: | Ing. arch. Jan Křivský, AHK architekti s.r.o., Pod Radnicí 2a, 150 00 Praha 5 |
| Spolupráce: | Ing. arch. Petr Pokrupa |
| Foto: | Robert Žákovič, studio@robertzakovic.com, www.robertzakovic.com |
| Půdorys: | AHK architekti s.r.o. |
Sdílet / hodnotit tento článek