Dokumentace skutečného provedení stavby
Mezi povinnosti vlastníka stavby patří podle § 167 nového stavebního zákona uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci nebo pasport. Předpokládá se, že při prodeji bude dokumentace předána novému majiteli, který by si jí měl ve vlastním zájmu vyžádat a zakotvit tento požadavek do kupní smlouvy. Pokud není dokumentace k dispozici, jedná se o vadu nemovitosti a je třeba počítat s náklady na její odstranění. Nesplněním této povinnosti se vlastník nemovitosti dopouští podle § 302 stavebního zákona přestupku a hrozí mu pokuta až 400 000 Kč.
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)
Jedná se o dokument, který rozděluje budovy do energetických tříd A až G na základě potřeby energie pro jejich typické využití. Hodnotí množství energie potřebné pro vytápění, chlazení, ohřev vody, osvětlení, větrání a úpravu vlhkosti vzduchu. Energetická třída je znázorněna ve formě barevného grafu obdobně jako u spotřebičů. Třída A je mimořádně úsporná, třída G je mimořádně nehospodárná. PENB vypracuje energetický specialista, který má oprávnění od Ministerstva průmyslu a obchodu. Seznam specialistů najdete na internetu. Platnost průkazu je 10 let. Povinnost předložit PENB při prodeji nemovitosti upravuje zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií v § 7a. Při nedodržení této povinnosti hrozí prodávajícímu pokuta až 100 000 Kč (právnické osobě až 200 000 Kč).
Revize
Povinnost provádět revize se liší podle typu nemovitosti a formy vlastnictví. Pro modelový příklad rodinného domu vlastněného fyzickou osobou platí jediná zákonná povinnost provádět kontrolu a čištění komínů odbornou osobou (kominíkem) v intervalu předepsaném zákonem (konkrétní požadavky naleznete je i zde v článku). Ostatní revize a kontroly spotřebičů jsou podle technických norem pouze doporučené, avšak přihlíží k nim například pojišťovny při pojistné události. Jedná se o periodické kontroly elektroinstalace, hromosvodu, plynovodu a plynových spotřebičů. Předložení revizí a provedení kontrol není při prodeji povinné, nicméně lze jimi prokázat aktuální stav nemovitosti.
Informační povinnost
Informační povinnost se týká realitních zprostředkovatelů a je zakotvena v zákoně č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování, který platí od 1. ledna 2020. Podle § 12 zákona je realitní makléř povinen poskytnout kupujícímu informace trojího druhu:
- plynoucí z veřejných seznamů (např. katastru nemovitostí),
- o nichž věděl,
- o nichž vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. Informační povinnost nelze nahradit ujednáním v kupní smlouvě, že „nemovitost se kupujícímu přenechává, jak stojí a leží“ nebo že „kupující měl možnost si všechny vady v předstihu zjistit“.
Odpovědnost za skryté vady
Zmíněná ujednání v kupní smlouvě nemají vliv ani na zbavení odpovědnosti za skryté vady, které má možnost kupující uplatnit ve lhůtě pěti let od prodeje nemovitosti podle § 2129 občanského zákoníku. O skrytou vadu se jedná, pokud existovala již v době prodeje nemovitosti, ale projevila se až později. Podle soudních judikátů se může jednat například o radon v budově, chybějící věnec nebo poškozený krov, který byl zakrytý. Vypořádání skrytých vad může být řešeno podle závažnosti buď opravou na náklady prodávající, dodatečnou slevou z kupní ceny nebo odstoupením od smlouvy.
Záruka
Záruční doba se uplatní, pokud je kupující zároveň spotřebitelem, tj. kupuje nemovitost od podnikatele. Lhůta pro uplatnění záruky je dva roky. Při prodeji nových nemovitostí je obvykle záruční doba sjednána v kupní smlouvě a může být delší (například pět let na stavební konstrukce a dva roky na zabudované výrobky).
Sdílet / hodnotit tento článek