Domovy pro seniory
Vůbec poprvé se v rámci festivalu otevřou senior centra navržená dvěma českými architekty Janem Línkem a Vladem Milunićem (spoluautor Tančícího domu). Architekti projektovali v Praze několik domovů pro seniory, a to s citlivým a na tehdejší poměry přelomovým přístupem, ke kterému je inspirovala návštěva Švédska. Jejich realizace domova pro seniory na Chodově je ukázkou konceptu důstojného a útulného domova propojeného s životem v okolním světě. Také bude možné navštívit domov Nové slunečnice mezi čtvrtěmi Bohnice a Čimice, který na první pohled zaujme nevšedními žlutými prvky a jehož fasádu zdobí dílo čelního představitele českého pop-artu Josefa Mžyka. Interaktivní program připraví pro návštěvníky domov Palata, kde se dostává pomoci lidem se zrakovým postižením. Vyzkoušet si zde mohou brýle simulující různé vady zraku. Návštěvníci a návštěvnice si budou moci prohlédnout výstavu historických fotografií a plánů neorenesanční budovy, která vznikla na pozemcích bývalé viniční usedlosti Horní Palata v klidné části Smíchova.
Velvyslanectví
Výjimečně budou lidé moci nahlédnout letos i do rezidencí dvou velvyslanectví. Na Smíchově se otevře Hodžova vila, sídlo velvyslanectví Lucemburského velkovévodství. Vila byla původně postavena ve 20. letech 20. století pro Milana Hodžu, předsedu vlády ČSR v období před mnichovskou dohodou, kterého dnes připomíná pamětní deska u vstupu z ulice. I sídlo velvyslanectví Litvy se nachází ve vile na pražském Smíchově, ve které se snoubí prvorepubliková elegance s nadčasovým litevským designem. Reprezentativní interiéry jsou pojaty v moderním stylu a kombinují prvky tradiční baltské kultury. Interiér navrhla designérka Indrė Dorofėjūtė a získala za něj ocenění Dobrý design 2020 v litevské soutěži.
Velvyslanectví Litevské republiky. Foto: Leonas Garbačiauskas
Koleje
Jak se bydlí studujícím v Praze? Díky festivalu budou mít lidé jedinečnou příležitost prozkoumat několik historických pražských kolejí – Budeč, Jednotu, centrum Krystal, Švehlovu, Hlávkovu či Masarykovu kolej. O vybudování dívčí koleje Budeč na Vinohradech se zasloužil otec pozdějšího prezidenta Václava Havla a pro stavbu vybral návrh funkcionalistického architekta Bohumíra Kozáka (*140 let), který do soutěže přihlásil projektů víc a jeho pohled na budovu se postupně vyvinul od kotěrovské moderny až ke klasicizujícímu expresionismu. Kolej současně patří mezi nejmenší v Praze. Kolej Švehlova, nesoucí jméno po předsedovi vlády Antonínu Švehlovi, stojí na Žižkově již přesně sto let. Architekt Jan Chládek, žák Otto Wagnera ve Vídni, navrhl rozsáhlou nárožní budovu v tehdy oblíbeném rondokubismu, někdy zvaném národní styl. Kolej byla slavnostně otevřena na výročí založení Československa dne 28. října 1925, tedy před sto lety. Prohlédnout si bude možné vybrané zachovalé interiéry rozsáhlé budovy včetně nádherného divadelního sálu, kde nyní působí soubor Venuše ve Švehlovce. Ve Veleslavíně, v blízkosti Divoké Šárky, se nachází budova Centra Krystal se symetricky členěnou fasádou postavená ve druhé polovině 20. století, která měla být internátem pro studenty nedaleké Vysoké školy politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Dnes slouží Krystal jako hotel, studentské koleje i sídla institucí Univerzity Karlovy. Milovníci poválečné architektury 2. poloviny 20. století zde mohou obdivovat zachovalý dobový interiér, který se pyšní nejen množstvím uměleckých děl, ale také například ikonickými hodinami Pragotron nebo původním orientačním systémem.
Pražský hrad
I v letošním roce zvou organizátoři na Pražský hrad, kde se tentokrát výjimečně otevře běžně nepřístupná Hartigovská zahrada, která původně patřila k Hartigovskému paláci. Nynější podoba zahrady je výsledkem úprav podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného. Zahrada je tvořena dvěma terasami propojenými schodištěm. Nejsou zde travnaté plochy, obvodové zdi jsou porostlé břečťanem a loubincem. V zahradě je možné si prohlédnout původní barokní hudební pavilon nebo pětici soch od Antonína Brauna (synovce proslulého Matyáše Bernarda Brauna). Pod Plečnikovou vyhlídkou se ukrývá původně zimní zahrada, tzv. Plečnikův pavilon. Prostor z 20. let minulého století, který dnes slouží k výstavám a mimo ně je pro veřejnost uzavřen.
Pražský hrad – Hartigovská zahrada. Foto: Jiří Šebek
Revitalizace industriálních prostor
Festival představí také několik revitalizací původně industriálních prostor. Jedním z nich je rezidenční projekt Lihovar Smíchov, který svým tvaroslovím odkazuje na slavnou historii místního lihovaru. Cihlové fasády, pilové střechy a komíny – revitalizací brownfieldu vznikla nová rezidenční čtvrť inspirovaná londýnskou King’s Cross. Ještě před několika lety zchátralý a opuštěný Nuselský pivovar, který si návštěvníci mohli již v minulosti na festivalu prohlédnout, se dnes také mění v novou bytovou čtvrť. Její součástí jsou Lofty ve zrekonstruovaných historických budovách a zcela nová bytová výstavba Rezidence.
Lihovar Smíchov. Foto: Sarah Kocourková
Nové administrativní budovy
V neposlední řadě budou k vidění také nové administrativní budovy, které boří zažité představy o kancelářských stavbách a nabízí příjemné pracovní prostředí v harmonii s okolím. Budova Roztyly Plaza, dostavěná v roce 2024, získala již dokonce několik prestižních ocenění včetně titulu Stavba roku Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství za architektonickou čistotu, konstrukční řešení i citlivé urbanistické začlenění. I zbrusu nový kancelářský projekt Hagibor ukazuje, jak lze důmyslně propojit kanceláře s přírodou. Koncept přírody ve městě navrhl jeden z nejvýznamnějších světových krajinářských architektů Michel Desvigne. Komplex je šetrný k životnímu prostředí a získal i certifikaci LEED Platinum.
Roztyly Plaza. Foto: Passerinvest Group
Paláce
I pražské paláce mají na festivalu své stálé místo. Navštívit bude možné poprvé například barokní palác na Novém Městě opředený legendami. Mladotovský palác, přezdívaný také jako Faustův dům, vlastnil v 16. století dvorní alchymista Rudolfa II. Edward Kelley. Údajně tu prováděl chemické pokusy, takže celá Praha hovořila o řádění ďábla v této budově. To dalo vzniknout pověsti o doktoru Faustovi. Mezi významnými pražskými paláci je letos nově i palác EGAP ve Vodičkově ulici. Za funkcionalistickými zdmi paláce se skrývá funkční páternoster, a kromě vybraných prostor si bude možné vychutnat také nevšední výhledy na město ze střešní terasy. Po nedávné citlivé rekonstrukci se také znovu otevře konstruktivistický Palác Dunaj na Národní třídě, který patří mezi nejlepší realizace německého architekta Adolfa Foehra, žáka Jana Kotěry. Rekonstrukce vrátila monumentální budově noblesní vzhled z období první republiky a zároveň zavedla moderní technologie. Prohlédnout si lze dříve nepřístupné atrium s luxferovou podlahou a proskleným stropem a také novou zelenou terasu na střeše.
Palác Dunaj. Zdroj: archiv budovy
Festivalová aplikace
Informace o programu i aktuálním provozu v otevřených budovách budou k dispozici ve festivalové aplikaci, která je zdarma ke stažení pro systémy Android i iOS. Díky aplikaci je možné si naplánovat víkendovou trasu, rezervovat vstupenky na akce doprovodného programu s omezenou kapacitou a také sdílet s ostatními návštěvníky své zážitky. Festivalové objekty budou rovněž pod heslem open house praha k dohledání ve veřejných mapách na portále i v aplikaci Mapy.cz formou bodů zájmu (POI – Points of Interest).
Fotosoutěž Otevřená Praha 2025
Soutěž probíhá od 12. do 18. května 2025. Své úlovky z festivalu můžete přihlásit do soutěže až do středy 21. května do 12 hodin. Porota vybere ty nejzajímavější fotky a o vítězích*kách rozhodne divácké hlasování na portálu ESTAV.cz, kde jsou také zveřejněna kompletní pravidla fotosoutěže.
Sdílet / hodnotit tento článek