„Je to dobrá zpráva a důležitý milník pro celou Českou republiku. Schválení zákona znamená dlouho očekáváné legislativní ukotvení nástrojů z praxe, které již fungují díky mnoha obcím, neziskovým organizacím a dalším aktérům ze sociální oblasti. Přináší systémové řešení bytové nouze, které bude dostupné potřebným po celé republice a nebude limitované vypsáním výzev z evropských financí. Opatření, která zákon přináší, se zaměřují jak na lidi, kteří už o bydlení přišli a potřebují pomoc, tak na lidi, kterým problémy s bydlením teprve hrozí,“ oznamuje Martin Hrabal, pracovník informační kampaně zvané Projekt – Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR a odkazuje na všechny důležité informace, data, statistiky a mechanizmy, které zákon přináší (zde). Zákon o podpoře bydlení prošel letos v dubnu Poslaneckou sněmovnou PČR, čeká jej schválení Senátem a podpis prezidenta. Skeptici ovšem nevylučují další komplikace spojené zejména s funkčním obdobím současné vlády (volby v září 2025).
Samotný zákon nestačí, situace vyžaduje komplexní řešení
Zákon o podpoře bydlení je součástí širší iniciativy zvané Bydlení pro život, jejímž cílem je (kromě jiného) i zvýšení podílu dostupných nájemních bytů. V první fázi počítá MPSV s osmi miliardami korun na investice do výstavby, bezplatně převádí přes dvě stovky státních pozemků na obce a města a pomáhá jim s přípravou bytových projektů. Jedná se o prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), které jsou prostřednictvím Státního fondu podpory investic (SFPI) a Národní rozvojové banky (NRB) určené na financování bytových projektů samospráv. O dalších zdrojích jedná kabinet například s Evropskou investiční bankou, s pojišťovnami, penzijními fondy a počítá i se zapojením soukromého sektoru.
„Bytová krize nemá pouze jedno řešení, nutný je komplexní přístup. Proto podporujeme výstavbu dostupného nájemního bydlení, připravujeme další projekty ve spolupráci se soukromým sektorem, pracujeme na změně územního plánování. Důležitá je rovněž otázka nájemních smluv,“ upřesnil záměry ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a jako příklad, kde výstavba dostupného nájemního bydlení již funguje, označil území Prahy (spolupráce obce a developera) či České Budějovice, kde je investorem výstavby bezmála tří stovek bytů město. Dobrým příkladem je také radnice ve Žďáru nad Sázavou, která nabídla zvýhodněné nájemní bydlení lékařům, policistům, hasičům, učitelům a dalším zájemcům z řad klíčových profesí.
Obcím a městům se takto nabízí celý soubor volitelných nástrojů, které jim umožní řešit situaci obyvatel v souladu s jejich potřebami. Souvisejí s tím i různé formy poradenství, jež by měly pomoci nejenom lidem v bezprostřední bytové nouzi, ale i těm, kteří chtějí bydlet levněji a hospodárněji. Podle vládní definice se jedná o výhodné nájmy pro mladé do 35 let, veřejně prospěšné profese a lidi, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy. K návrhu zákona o podpoře bydlení vznikla rovněž studie hodnocení dopadů regulace (RIA), která detailně popisuje přínosy i náklady celého systému (zde).
Bytová krize se týká takřka všech skupin obyvatelstva
Podle aktuálního průzkumu v rámci již zmíněného projektu MPSV Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR (2024) postihuje akutní bytová krize v Česku více než 160 tisíc lidí, včetně desítek tisíc dětí, přičemž další domácnosti jsou či mohou být ohrožené ztrátou bydlení. Podpůrná opatření obsažená v zákoně o bydlení by měla zajistit možnost získat standardní nájemní bydlení za přiměřenou cenu a dlouhodobě si jej udržet. Důležitá je i prevence bytové nouze a vymýcení takzvaného obchodu s chudobou. Jde zejména o zamezení vytváření ghett, poskytnutí záruk v případě pronájmu sociálně slabým, posílení sociálního bydlení v obcích a městech a v neposlední řadě i vytvoření cenových map popisujících místně obvyklé nájemné (viz cenové mapy MF ČR). Bytová nouze se totiž netýká pouze vyloučených lokalit, proto je důležité dle tohoto konceptu, aby pomoc byla dostupná i jinde, a to tak, aby se lidé dostávali ven z vyloučených lokalit do procesu standardního bydlení. Koncentrace pomoci pouze ve vyloučených oblastech (ghettech) by mohla mít za následek stěhování chudých a ohrožených domácností do těchto oblastí a rozšiřování vyloučených lokalit. Proto je důležité dle závěrů MPSV podporovat sociální bydlení v oblastech s dostupnou základní infrastrukturou, což oslabuje vyloučení, stigmatizaci a navázané negativní jevy.
„Pokud jde o negativní jevy spojené s bydlením v ČR, jsou pro většinu české veřejnosti spíše či rozhodně nepřijatelné. Jevy spojené se situací seniorů, jako je stěhování těch, kteří nemají na nájem, na ubytovny, a také to, že osamělým seniorům zbývá jen minimum na život kvůli vysokým nákladům na energie, protože nevědí, jak si zařídit dávky na bydlení nebo se stydí jít na Úřad práce, nelze akceptovat, jsou spíše nepřijatelné. Absolutně nepřijatelné jsou dle našeho průzkumu situace, kdy děti vyrůstají na ubytovnách, v azylových domech, silně přelidněných bytech nebo v jiném nevyhovujícím bydlení. Rovněž tak situace, kdy zůstávají oběti domácího násilí v bytě s násilníkem, protože nemají nebo si nemohou dovolit jiné bydlení. To vše je označené jako absolutně nepřijatelné, což je nejvyšší míra ze všech zkoumaných položek,“ uvádí se v reprezentativním dotazníkovém šetření mezi českou veřejností starší 18 let.
Zcela bez střechy nad hlavou bylo podle sčítání MPSV v roce 2022 přes 12 tisíc osob a další desítky tisíc žijí na ubytovnách, v azylových domech nebo v jiném nevhodném bydlení. Stále více se mezi nimi nacházejí děti a osamělí senioři. Neřešení bytové nouze a její negativní dopady stojí stát nemalé peníze. Analytici MPSV vypočítali roční výdaje na více než 4 miliardy Kč z veřejných rozpočtů. Nicméně zákon o podpoře bydlení by měl pomoci nejenom lidem, kteří se potýkají s nadměrnými náklady na bydlení nebo jsou aktuálně ohroženi jeho ztrátou, ale všem, kteří o bydlení přemýšlejí a hledají vhodné řešení pro sebe a svoji rodinu. Potenciálně jsme totiž ohroženi všichni, konstatují analytici.
Iniciativa spolků a potřeba variability bydlení
Otálení s přijetím zákona a nepříznivá situace na trhu s bydlením se odrazila i v aktivitách nejrůznějších spolků. Za všechny jmenujme alespoň Iniciativu za bydlení, která spojuje organizace a jednotlivce z nevládního, akademického a veřejného sektoru. Snaží se vyvolat a vést konstruktivní veřejnou apolitickou debatu o problému bytové nouze a zhoršující se dostupnosti důstojného bydlení v Česku. Za svůj cíl si stanovila prosadit fungující institucionální a legislativní model, který zabrání propadu lidí na ulici či do sítě obchodníků s chudobou.
„S napětím sledujeme proces schvalování zákona o podpoře bydlení. Věříme, že pomůže obcím s řešením bytové nouze rodin i jednotlivců. Města a obce nemají dostatek vlastních bytů a vítáme proto, že skrze garance bude možné zabydlovat lidi i do soukromých nájemních bytů. Zákon by měl být schválen ideálně v takové podobě, v jaké prošel vládou, v té chvíli totiž v dostatečné míře reflektoval připomínky měst, obcí a dalších aktérů. Mnoho změn v legislativě takto na poslední chvíli by mohlo fungování zákona z našeho pohledu ohrozit. Věříme, že zákonodárci zákon schválí co nejdříve a ve smysluplné podobě,“ uvedl I. náměstek primátora města Chomutov Milan Märc pro Iniciativu za bydlení, kde vznikla otevřená výzva předsedům a předsedkyním koaličních stran k urychlenému schválení zákona v jeho původní verzi. Sdílejí i obavy těch, kteří tvrdí, že zákon bude bezzubý a pomůže jen zlomku lidí. Vadí rovněž převedení části agendy na Úřady práce, které jsou trvale přetížené.
„Na absenci zákona dlouhodobě upozorňuje Evropská komise i Ústavní soud České republiky. Zákon byl připravený a detailně prodiskutovaný s většinou klíčových aktérů ze strany obcí, krajů, poskytovatelů sociálních služeb i expertů a expertek ze sociální oblasti. Poslední, co zbývá, je návrh provést celým zákonodárným procesem. Ten zabere v průměru více než rok, přičemž funkční období současné vlády končí v září roku 2025. Zákon zlepšující dostupnost bydlení pro zranitelné skupiny obyvatel se snažilo prosadit již několik vlád, nikdy se to však nepodařilo,“ vyjadřují obavy zástupci Iniciativy za bydlení.
Obavy vyjadřují i někteří zástupci obcí a měst, když hovoří o tom, že stát by měl vytvořit vhodné podmínky pro větší variabilitu bytové výstavby, podporovat také družstevní bydlení a celkově zjednodušit pravidla poskytování dotací. Většina projektů, které se objevily v minulosti; například Dostupné družstevní bydlení (DDB), rezidenční projekty se zapojením města; se podle jejich slov v praxi příliš neosvědčily. Lidé volí podle aktuálního sociologického průzkumu Postoje k bydlení 2023 spíše jistotu ve formě vlastnického bydlení. U nájemních bytů jim vadí složitá administrativa, nejasné podmínky ve vztahu k městu, pozemku, developerovi i bance. I nadále se považuje vlastnické bydlení za prioritní právní formu bydlení; pořídit si vlastní bydlení je dle oslovených trvale dobrým důkazem odpovědného přístupu k budoucnosti. K tomu, aby výše uvedené služby fungovaly, bude třeba dle sociologů nejenom kvalitní zákon o podpoře bydlení, ale též promyšlenou dlouhodobou vizi bydlení, která výrazněji pomůže zejména mladým rodinám. Ceny nemovitostí jsou stále pro spoustu rodin vzhledem k jejich příjmům nedostupné, situaci zhoršuje i růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů.
Sdílet / hodnotit tento článek