V druhém dílu seriálu představujeme principy osazení otvorových výplní, v tomto případě dveří, a jejich zobrazení dle používané „zakreslovací normy“. V tomto článku jsou uvedeny konkrétní příklady principů osazení dveří v závislosti na typu dveří a stěny a jejich správné zobrazení v půdorysech a řezech. Stejně jako u okenních otvorů, jsou příklady stavebních řešení zobrazené v „zakreslovací“ normě ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části z roku 2004 z dnešního pohledu stavební praxe neaktuální. Pravidla normy je proto potřeba správně a srozumitelně aplikovat na zakreslení v současnosti používaných dveřních výplní. V článku nejsou popsány všechny typy a možnosti výplní dveřních otvorů, ale byly zvoleny typy nejčastěji používané pro bytové a rodinné domy.
Funkce výplní dveřních otvorů a typy dveří
Na úvod si řekněme něco více k různým typům dveří a požadavkům na ně.
Dveře jsou výplní stavebního otvoru a jsou tvořeny dveřním křídlem, zárubní (lidově řečeno „futrem“) a kováním (závěsy, kliky, rozety aj.). Zárubeň je konstrukce pro uchycení dveřního křídla. Dveře mohou být podle typu otevírání otočné, posuvné, kývavé nebo skládací, dále také otáčivé (turniketové) a vrata mohou být též vyklápěcí. Otočné dveře mohou být pravé nebo levé. Zda jsou dveře pravé nebo levé se určuje u zavřených dveří pohledem ze strany, na které jsou vidět závěsy (panty), právě podle toho, na jaké straně se závěsy nachází.
Dveře umožňují průchod z vnějšího prostředí do vnitřního (exteriérové dveře) a dále pohyb mezi vnitřními prostory (interiérové dveře). Volba druhu interiérových dveří vychází z kategorie provozu daného objektu.
V bytových a rodinných domech rozlišujeme:
- interiérové dveře v rámci bytu nebo domu
- vstupní dveře do domu nebo bytu (z domovní chodby)
- francouzské okno – „dveře“ na balkon nebo do zahrady
Všechny výše vyjmenované druhy dveří se od sebe liší a liší se i požadavky na ně kladené. Dále se zpravidla liší i svislá konstrukce, ve které je otvor pro dveře realizován. Interiérové dveře se nachází v příčce nebo stěně (svislá nosná nebo ztužující konstrukce, může být zděná, monolitická, prefabrikovaná nebo prefa-monolitická), vstupní dveře jsou osazeny zpravidla ve stěně a francouzské okno je součástí obvodového pláště.
Na interiérové dveře v rámci bytu jsou kladeny zejména estetické požadavky, ale musí splňovat i požadavky akustické. V současnosti se v bytových a rodinných domech nejčastěji setkáváme s dveřními křídly dřevěnými nebo z materiálů na bázi dřeva v obložkové zárubni (taktéž ze dřeva nebo z materiálů na bázi dřeva). Kromě otočných dveří v obložkové zárubni bývají navrhovány také dveře posuvné (do pouzdra nebo s pojezdem), dveře skládací nebo dveře kývavé.
Vstupní dveře do bytu musí kromě přísnějších akustických požadavků splňovat ještě požadavky bezpečnostní, protipožární, tepelně technické a např. u staveb zabezpečujících bezbariérové užívání i další požadavky. V případě novostavby bytového domu jsou v současnosti vstupní dveře nejčastěji řešeny s ocelovou zárubní. Setkáváme se i se zárubněmi dřevěnými – zpravidla při stavebních úpravách stávajících bytových domů. U rodinných domů bývají vstupní dveře umístěny v rámové zárubni (plastové, dřevěné, hliníkové) nebo v zárubni ocelové.
Velikost dveřních otvorů je navrhována dle velikosti dveřního křídla a typu zárubně, ale také prostoru, do kterého jsou navrhovány (např. vstupní dveře do bytu musí mít světlou šířku nejméně 800 mm). Osazení dveří provádí ve většině případů dodavatelská firma (především vstupních bezpečnostních dveří), ale lze je osadit i svépomocí. V takovémto případě je nutné postupovat v souladu s montážními pokyny a zajistit správnou stavební připravenost dle technického listu výrobce. Narozdíl od okenních otvorů osazení překladů nad dveřními otvory často nevychází do požadovaného výškového modulu, je proto potřeba upravit zdivo v uložení překladu nebo nad překladem realizovat řadu cihel upravené výšky. Součástí montáže dveří bývá osazení prahu nebo přechodové lišty, instalace ventilační mřížky atd.
Kreslení a kótování dveří dle ČSN 01 3420
V půdorysu se obrys ostění dveřního otvoru zobrazuje v řezu a kreslí se velmi tlustou plnou čarou, výplň otvoru (dveře) a způsob otevírání dveří se kreslí tlustou plnou čarou (obr. 1). Pokud mají dveře práh a práh vystupuje nad úroveň podlahy, zobrazuje se práh v půdorysu jako viditelná hrana v pohledu – tlustou plnou čarou. V případě, že dveře práh nemají, zobrazuje se hrana nadpraží jako viditelná hrana nad rovinou řezu – tlustou čerchovanou čarou. Dveře jsou navíc označeny v ose položkou v kružnici s označením dveří, odkazujícím na tabulku výplní otvorů, kde jsou blíže specifikovány a u otočných dveří také informací, zda se jedná o dveře levé nebo pravé. Tato osa je pak v půdorysu využívána i při kótování.
Obr. 1: Kreslení dveří dle ČSN 01 3420. Zdroj: Zuzana Rácová, Aneta Libecajtová
Ve svislém řezu se obrys nadpraží zobrazuje v řezu a kreslí se velmi tlustou plnou čarou. Obrys ostění se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou plnou čarou. Práh a dveřní křídla se ve svislém řezu nekreslí.
Rozměry a poloha dveří se v půdorysu kótují:
- jmenovitými rozměry – na osu dveří: nad osu šířka a pod osu výška dveří, osa dveří se zakótuje délkovou kótou ke svislé nosné konstrukci – ve většině případů nedostatečné (používá se u ocelových zárubní v příčkách – viz dále)
- koordinačními rozměry, které je nutné doplnit v případě, že se zárubně budou osazovat do předem připraveného otvoru nebo se budou osazovat současně s jinými předem vyrobenými prvky (např. dveře ve skleněné stěně), koordinační rozměry (= rozměry otvoru) se uvedou na kótovací čáru, šířka otvoru nad kótovací čáru a výška pod kótovací čáru
Rozměry a poloha dveří se v svislém řezu kótují:
- kótuje se výška spodní hrany nadpraží (= výška otvoru) k čisté podlaze délkovou a výškovou kótou
Rozměry dveřních otvorů v dokumentaci pro provádění stavby je nutné dostatečné specifikovat již při zpracování návrhu stavby a výkresové dokumentace. Je tedy potřeba navrhnout rozměr dveřního otvoru s ohledem na konkrétní typ výplně a zárubně, protože rozměr dveřního otvoru v případě běžné obložkové zárubně a zárubně v bezfalcovém provedení se může lišit i v řádu několika centimetrů. Rozdíl v rozměru stavebního otvoru může nastat i při rozhodnutí o provedení reverzního otevírání dveří, což znamená, že se dveřní křídlo otevírá na opačnou stranu, než jsou panty (tzn. do zárubně). Dveřní křídlo je pak v zavřeném stavu stejně jako u bezfalcových v rovině se zárubní. Rozhodnutí o typu zárubně by nemělo být ponecháno až do fáze realizace stavby!
Postup realizace dveří v obložkové zárubni a jejich zakreslení
Obložková zárubeň je osazena do předem připraveného otvoru (obr. 2). Otvor je třeba shora zajistit překladem, nad kterým pokračuje zdivo příčky nebo stěny. V případě železobetonové monolitické stěny je v nadpraží vytvořen tzv. skrytý překlad (přidáním výztuže). Obložková zárubeň má určitou tloušťku – je třeba stavební otvor provést ve větší šířce a výšce, než je následně požadovaná světlá (průchozí) šířka a výška vlastních dveří. Pro běžné obložkové zárubně se uvažuje rozšíření otvoru na každou stranu o 50 mm (v případě požadavku na světlou šířku dveří 800 mm je tedy třeba realizovat otvor o šířce 900 mm). Normalizovaná světlá (průchodná) výška dveří v ČR je 1 970 mm, z toho vyplývá požadavek na světlou výšku stavebního otvoru 2 020 mm. V případě atypické výšky dveří je potřeba stavební otvor správně uzpůsobit.
Způsob realizace se odrazí i ve správném zakreslení (obr. 3). Obložková zárubeň, jak už bylo zmíněno výše, je zárubeň osazovaná do předem vytvořeného otvoru, je proto potřeba ji zakótovat nejenom jmenovitými, ale i koordinačními rozměry. Koordinační rozměry, resp. šířka a výška stavebního otvoru, jsou uvedeny u kóty vztažené v ideálním případě ke svislé nosné konstrukci.
V případě bezfalcového provedení je nutné vždy velikost otvoru ověřit s dodavatelem, např. šířka dveřního otvoru může být + 174 mm, výška + 84 mm. Bezfalcové provedení vypadá tak, že mají dveře hladké hrany (bez klasické polodrážky) a dosednou zcela do zárubně. Lze volit i bezobložkové provedení (se skrytou zárubní), u kterého je opět nutné pracovat s podklady dodavatele a přizpůsobit návrh dveřního otvoru konkrétnímu výrobku.
Dveře s obložkovou zárubní je možné provést i v nosné stěně. Lze navrhnout obložku na celou tloušťku zdiva (běžně do tloušťky stěny 300 mm) nebo zvolit zalomené ostění a nadpraží. V případě zalomeného ostění a nadpraží (obr. 4) je vhodné kótovat otvor z obou stran, tj. obkládaný otvor a otvor, nad kterým je osazen překlad. Obkládaný otvor je u běžné obložkové zárubně navržen o 50 mm na každou stranu větší (podrobněji viz výše). Velikost otvoru z druhé strany se zpravidla volí větší o 100–150 mm (kvůli pohodlnému otevírání dveřního křídla), ale lze jeho velikost přizpůsobit dle požadavků architekta či investora. Velmi často se tento rozměr volí na základě délkového modulu zdicích prvků, u většiny v současnosti používaných prvků se jedná o násobek 250 mm resp. 125 mm.
Postup realizace dveří v ocelové dozdívané zárubni a jejich zakreslení
Ocelová zárubeň je realizována před vlastním provedením příčky – zárubeň je výškově a směrově umístěna, zajištěna a až následně je prováděno vyzdívání vlastní konstrukce příčky (obr. 5).
Ocelová zárubeň v příčce (obr. 6) je obvykle kótována na osu zárubně – je třeba se zamyslet, ke které konstrukci vynést kótovací čáru s kótou – nutno vynést k takové konstrukci, která v době osazování zárubně již bude realizována (obvykle tedy k nosným stěnám, případně sloupům).
Ocelová zárubeň v nosné zdi je osazována do předem připraveného otvoru (obr. 7) a je kótována koordinačními rozměry otvoru doplněnými o jmenovité rozměry na osu dveří – šířkou a výškou. Rozměry stavebního otvoru je potřeba zakótovat k jiné nosné stěně, aby bylo možné otvor realizovat v požadované poloze. Koordinační rozměr (obr. 8) pro ocelovou zárubeň v nosné stěně musí být větší min. o 100 mm na každou stranu (tzn. šířka otvoru = šířka křídla + 200 mm, výška otvoru = výška křídla + 100 mm). Do stavebního otvoru je zárubeň výškově a směrově umístěna, zajištěna a následně je provedeno dozdění otvoru v ostěních a v nadpraží.
Postup realizace dveří v rámové zárubni a jejich zakreslení
S rámovou zárubní se lze setkat u interiérových i exteriérových dveří a v obou případech mají zárubně jistá specifika. Vstupní dveře do objektu rodinného či bytového domu jsou často osazeny do rámové zárubně, která je součástí obvodového pláště a jsou na její osazení a vlastnosti kladeny kromě bezpečnostních a dalších provozních požadavků i požadavky z hlediska tepelně a vlhkostně technického. Ukotvení zárubně do obvodového pláště je komplexním stavebním detailem. Kotvení lze přirovnat ke kotvení oken, vychází z ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování – viz první díl článku.
Používají se k tomu pásové kotvy, příp. turbo šrouby. Velikost stavebního otvoru se liší podle typu výrobku, obecně je uváděno, že musí být otvor o 75 mm širší na obě strany a o 75 mm vyšší, než je požadovaný průchod, ale je nutné tento údaj ověřit vždy s konkrétním typem zárubně a dveří (obr. 9), což je důležité zejména u dveří, u kterých je průchodná šířka striktně předepsaná, např. na požárních únikových cestách apod.
Rámová zárubeň v interiéru bývá osazována do předem připraveného otvoru nebo je součástí konstrukce celého panelu např. u skleněných příček. Rámová zárubeň je používána často k předělu dlouhé chodby (kde se nenachází konstrukce, na kterou by bylo možné provést obložku), ať už z požárních nebo jiných důvodů. Rámová zárubeň může být vyrobena z kovu, plastu, dřeva a materiálů na bázi dřeva nebo jejich kombinace.
Dveře do pouzdra nebo s pojezdem
V současných interiérech je poměrně oblíbené využití posuvných dveří umístěných do pouzdra nebo na svislou konstrukci s pojezdem. Vhodným návrhem lze pomocí posuvných dveří ušetřit místo a vytvořit zajímavý interiérový prvek.
V případě posuvných dveří do pouzdra je nutné do svislé konstrukce (stěny, příčky) instalovat pouzdro – lze jej osadit jak do zděné, tak do sádrokartonové konstrukce. Překlad musí být osazen nad celým stavebním otvorem včetně pouzdra (obr. 10). Je kótován celý otvor s ohledem na velikost pouzdra a požadovaného průchodu – nutné vždy ověřit s konkrétním typem výrobku, zda je navržený otvor dostatečný a realizovatelný.
V případě dveří s pojezdem (tj. posuvných na stěně) je na svislou nosnou konstrukci nakotvena konstrukce (kolejnice), která pohyb dveří umožňuje. Překlad je osazen nad stavebním otvorem, který může i nemusí být obložen. V obou případech se kótuje koordinačními rozměry velikost otvoru a jmenovitými rozměry na osu požadovaný průchod (obr. 11).
Balkonová sestava
Speciálním případem dveří, se kterým se v bytových či rodinných domech setkáváme, je francouzské okno, sloužící jako vstup na balkon nebo terasu. Okno („dveře“) je součástí obvodového pláště a může být součástí balkonové sestavy. Způsob zakreslení a správného kótování je zobrazen na obr. 12. V případě, že je vstup na terasu součástí balkonové sestavy, je osazen nad stavebním otvorem společný překlad. Balkónová sestava je kótována z vnější strany – zvlášť okno s parapetem a zvlášť okno francouzské (balkonové „dveře“). Na osu u balkonových „dveří“ je uveden minimální požadovaný průchod.
Sdílet / hodnotit tento článek