„V loňském roce bylo v Česku dokončeno pouze 30 tisíc bytů. To je výrazně méně, než kolik trh potřebuje,“ upozorňuje Igor Forberger, jednatel pro obchod společnosti Xella pro Českou republiku a Slovensko. Podle něj je hlavním problémem především nefunkční systém povolování výstavby. „Spousta projektů je připravena, ale čeká v šuplíku. Narážíme na zdlouhavé procesy a složitou legislativu,“ dodává.
Historicky nejnižší počet nově povolených bytů dokládá, že systém nefunguje. Úřady rezignovaly i na dodržování zákonných lhůt při vyřizování agendy. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2024 dokončeno 30 267 bytů, o rok dříve to bylo ještě téměř o osm tisíc víc. Mírně přibylo alespoň nově zahájených staveb, ale celkový počet zůstává hluboko pod nutným minimem. Situaci navíc zkomplikuje demografický vývoj – během příštích let totiž začnou hledat své první bydlení silné ročníky tzv. Generace Z, děti Husákových dětí. „Na trh vstoupí stovky tisíc mladých lidí a propast mezi poptávkou a nabídkou se ještě více prohloubí,“ varuje Forberger.
Cesta ven? Inspirace Rakouskem
Jedním z možných řešení může být obnovení podpory družstevní výstavby a větší role obcí při zajištění nájemního bydlení. V Rakousku funguje dlouhodobě úspěšný model tzv. neziskových developerů – obvykle ve formě družstev nebo neziskových společností, které staví byty za přísně regulovaných podmínek a využívají státní dotace. Nájemné je stanoveno tak, aby pokrylo pouze skutečné náklady – bez zisku – a podléhá pravidlům o návratnosti investic zpět do další výstavby.
Často se také kombinuje výstavba dotovaných a komerčních bytů v rámci jednoho projektu, čímž dochází k částečnému křížovému financování. Díky tomu vzniká dlouhodobě stabilní a cenově dostupný bytový fond. „Tento systém zajišťuje dostupné nájemní bydlení a zároveň umožňuje obcím aktivně ovlivňovat podobu svého území. U nás by měl podobný přístup rozhodně smysl – družstva přece v minulosti sehrála klíčovou roli a s moderním rámcem podpory ji mohou hrát znovu,“ říká Forberger.
Stát by měl hrát aktivní roli
Podle něj může stát sehrát důležitou roli nejen při zjednodušování povolovacích procesů, ale také v aktivní podpoře výstavby dostupného bydlení – ať už formou sociálních bytů, daňových úlev, nebo spoluprací s městy a neziskovým sektorem. „Bydlení není jen otázkou trhu. Je to základní společenská potřeba, kterou musíme řešit koncepčně a dlouhodobě,“ říká Forberger.
Na problém ukazují i evropská data. Podle Eurostatu se podíl lidí žijících v přeplněném bydlení v Česku zvyšuje – aktuálně dosahuje téměř 16 %. Po letech zlepšování je to varovný signál. Průměrné stáří bytového fondu se navíc blíží čtyřiceti letům a potřeba nového, úspornějšího a ekologičtějšího bydlení roste.
Vedle výstavby i udržitelnost a soběstačnost
Vedle samotné výstavby je klíčové i to, kdo staví, z čeho a jak. Český stavební sektor je stále silně závislý na zahraniční pracovní síle a dovozu materiálu. „Pokud chceme stavebnictví dlouhodobě stabilizovat, musíme více investovat do technického vzdělávání, podporovat lokální výrobu a využívat domácí suroviny. I to je cesta k udržitelnému růstu,“ uzavírá Ivo Forberger.
Sdílet / hodnotit tento článek