Hnízdních dutin ve městech dramaticky ubylo s úbytkem zeleně a také s trendem zateplováním domů
Jako náhradní hnízdní dutiny pro rorýse, kteří jsou po generace věrní svému hnízdišti, ale také pro vrabce či poštolky se využívají budky na fasádu nebo budky, které se vkládají přímo do izolace při zateplování domů. Takové umístění dobře chrání i před kočkami a jinými predátory.
Rorýs obecný (Apus apus) je unikátní pták, připomínající větší vlaštovku či jiřičku. Rorýsi původně k hnízdění využívali přírodních dutin skal a stromů, avšak v současnosti většina jejich populace hnízdí v otvorech a skulinách lidských staveb. Zhruba posledních třicet let dochází ke značnému úbytku hnízdních možností v souvislosti se zateplováním a rekonstrukcí budov. Speciální hnízdní budky jsou proto důležité pro zachování populace tohoto úžasného letce: rorýsi v letu nejenom loví, ale ve vzduchu se také páří, odpočívají, a dokonce i spí. Hnízdo potřebují pro vyvedení mladých. Rorýsi hnízdí jednou ročně od května do konce července, a tak mláďata dorůstají v období, kdy je den nejdelší a teploty nejvyšší. Z tohoto důvodu je důležité instalovat budky tak, aby nebyly po celý den na přímém slunci.
Jaké jsou parametry hnízdní budky pro rorýse?
- Obecně by měla mít budka dostatečně velký vletový otvor a vnitřní prostor pro hnízdění.
- Minimální rozměry vnitřního prostoru by měly být 30 x 15 cm.
- Vletový otvor by měl mít ideálně šířku 7 cm a výšku 3 cm, případně kruhový o průměru minimálně 45 mm
- Budka by měla být umístěna ve výšce minimálně 6–7 metrů
Ptačí budka pro rorýse na fasádu i do zateplení Schwegler 17A - trojitá. Foto zelenadomacnost.com
Budky pro rorýse na nové fasádě sídla Pražských vodovodů a kanalizací, a.s.
Na nové fasádě sídla Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. (PVK) na Vinohradech byly nainstalovány pro rorýse dvě tříkomorové budky. Jde o další příspěvek PVK na podporu městské biodiverzity, kdy jsou vytvářeny příhodné podmínky pro život divokých druhů živočichů, hmyzu i rostlin. Připevněny tedy byly na severozápadní straně fasády na místě, kde ptáky nebude rušit noční osvětlení a v dostatečné výšce, aby nehrozilo, že skončí na zemi; z té by už jen těžko vzlétli. Mají velmi krátké nohy (proto za letu vypadají, že žádné nemají) a z budky potřebují „vypadnout“ rovnou do vzletu.
Legislativa k tématu hnízdišť
Při zateplování budov není obecně dána zákonná povinnost instalovat ptačí budky nebo netopýří úkryty. Nicméně, existuje morální a environmentální doporučení, aby se zohlednily potřeby ptáků a netopýrů, kteří mohou být zateplením ohroženi. Pokud je to možné, je vhodné vytvořit náhradní úkryty pro tyto živočichy, například instalací ptačích budek nebo netopýřích úkrytů do zateplované budovy nebo v její blízkosti.
Zazděná hnízdiště odporují zákonu
Zásadním problémem, ke kterému dochází při zateplování domů je zakrývání větracích otvorů v panelech pod střechou domů (vstupní otvory k odvětrávání střech panelových domů) a to buď přímo izolačním materiálem nebo mřížkou. Tyto otvory, jenž mají kruhový nebo obdélníkový tvar, však slouží jako vletové otvory do hnízd jednotlivých párů rorýsů. Zakrýváním ventilačních otvorů tak tito ptáci přicházejí o vhodná hnízdiště. Pokud dochází ke stavebním úpravám v době hnízdění, mohou být zaživa zazděny samice sedící na vejcích nebo živá mláďata. Z uvedeného je tedy zřejmé, že stavebními úpravami v rámci zateplování může dojít k porušení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který mimo jiné ukládá fyzickým i právnickým osobám povinnost postupovat při provádění stavebních prací tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů nebo k ničení jejich biotopů. Za nerespektování předpisů plynoucích ze zákona o ochraně přírody a krajiny si už několik stavebních firem vysloužilo nepříjemné pokuty. Například při zateplování obvodového pláště panelového domu v Českých Budějovicích zaslepila stavební firma mřížkami kruhové větrací otvory, čímž došlo ke zničení části sídel zmíněného zvláště chráněného druhu rorýse obecného, který zde prokazatelně hnízdil. Za nedovolený zásah do přirozeného vývoje tohoto druhu proto dostala tato firma pokutu ve výši 100 000,- Kč. Výše pokuty uložené orgánem ochrany přírody může dle závažnosti případu dosáhnout až 1,000.000,- Kč. Důležitá je informace, že v případě zjištění protiprávního jednání je orgán ochrany přírody povinen uložit pokutu dodavateli prací, tedy realizační firmě a nikoliv jejich zadavateli (investorovi).
Nezateplovat v době hnízdění
Pokud ČIŽP zjistí, že v průběhu zateplování dochází k rušení hnízdících ptáků nebo dokonce k zakrývání přístupů do jejich hnízd, v rámci kterého by mohlo dojít k usmrcení mláďat, má možnost využít svého práva a škodlivou činnost, která je navíc v rozporu s právními předpisy, s okamžitou platností podle § 66 zákona o ochraně přírody a krajiny zastavit nebo omezit. Vyslovený zákaz způsobí firmě i investorovi nemalé problémy v technicko-organizačním plánu stavby a doba jeho platnosti je zpravidla omezena termínem, než bude Krajským úřadem udělena podle § 56 zákona o ochraně přírody majiteli objektu pravomocná výjimka ze zákazů uvedených v ust. § 50 téhož zákona. Tu lze vydat pouze v případě, že jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmy ochrany přírody. Nedodržení vysloveného zákazu (podmínek rozhodnutí) je závažným správním deliktem, za který je možné uložit pokutu až do výše 2,000.000,- Kč. Proto se doporučuje zákaz, či omezení činnosti bezvýhradně dodržet.
V každém případě zastavení činnosti, popřípadě další opatření přinesou nepochybně investorovi i firmě provádějící zateplení objektu mnoho problémů i finančních ztrát souvisejících s termínem dokončení stavby. Proto je vždy výhodnější stavbu provádět v souladu nejen se stavebním zákonem, ale i zákonem o ochraně přírody a krajiny, který je vůči stavebnímu zákonu v tomto případě speciálním právním předpisem.
Sdílet / hodnotit tento článek