Jsou-li zpracovávány pouze tenčí větve, je možno kromě profesionálních štěpkovačů využít i běžné drtiče zahradního odpadu. Lze tak s minimálními náklady získat obnovitelný zdroj energie. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že většina práce by byla vykonána i v případě, že by větve byly spáleny. Rozdíl je pouze v tom, že namísto přikládání na ohniště jsou „přikládány“ do štěpkovače.
Z hlediska výhřevnosti je štěpka srovnatelná se dřevem nebo jinými palivy z rostlinných materiálů. Problém však je, že štěpka se při spalování chová jinak než dřevo nebo ostatní tuhá paliva. Po přiložení do běžných kamen se velmi často stane, že namísto příjemného tepla pouze vyletí z komína oblak hustého kouře.
Na trhu jsou samozřejmě k dostání speciální kotle na štěpku. Ty jsou však výhodné pouze v případě, že je zajištěn trvalý přísun vhodného paliva, kterým v některých případech mohou kromě štěpky být i pelety nebo odpady ze zemědělské rostlinné výroby.
Suchou štěpku lze, kromě těchto speciálních kotlů, spolehlivě spalovat ve většině automatických kotlů na tuhá paliva, a to buď jako příměs k základnímu palivu, nebo i samostatně. Stejně tak je možno štěpku přidávat i do zplynovacích kotlů na dřevo s ručním přikládáním paliva. Ve všech případech je však vhodné se o možnosti použití štěpky poradit s výrobcem kotle.
Můžu použít zahradní štěpku do kotle na pelety?
Někoho by mohlo napadnout spalovat drobnou štěpku v kotli na pelety. Nadšený znalec samozřejmě může dosáhnout solidních výsledků, ale obecně takové řešení nelze doporučit. Štěpka má totiž výrazně jiné vlastnosti než pelety, zejména hustotu a obsah popela. Kromě toho na rozdíl od pelet často obsahuje delší klacíky nebo naopak drobné částečky a prach, které by v kotli na pelety mohly způsobit problémy.
Nejlepšího využití drobných větví z ořezu stromů však lze dosáhnout, když jsou nejdříve použity jako krmivo pro králíky nebo drobné přežvýkavce. Ti okoušou mladé výhonky a kůru, které obsahují nejvyšší podíl vlhkosti a popelovin. Zbylé dřevo má jednak nízký obsah popela a vedle toho se snadněji suší. A pro opravdu maximální využití platí, že popel patří zpátky do sadu.
Sdílet / hodnotit tento článek