Přehrát audio verzi
Umění a řemeslo: MEANDR je monumentální reliéf z lehaného skla
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
„Život v nás je jako voda v řece.“
Užité umění v architektuře
Dostáváme se k oblíbenému tématu. Tím je užité umění v architektuře. Lépe to charakterizuje anglický ekvivalent „applied arts“, tedy aplikované umění. Je to určitá odnož „volného“ umění, kterým je sochařství a malířství, kde dílo je primárně pro potěšení duše i oka toho, kdo zrovna na sochu či obraz hledí. Nicméně pokud vyjdeme z premisy, že užité umění slouží ke každodennímu životu, pak socha na fasádě domu, rizalit, plastika nebo obraz, které vídáme denně, patří na pomezí obou typů umění.
Moderní plastiky v hale významné společnosti jsou volným nebo užitým uměním? Pokud užitým uměním je kupříkladu design mobiliáře, židlí, stolů, osvětlení, pak jejich umělecké ztvárnění pozbývá kategorie umění volného. Nebo je volným uměním filigránské židle, na které se sice nedá sedět, protože je to umělecký artefakt, který možná dennodenně míjí davy, ale neslouží jim k smysluplnému využití, tedy primární funkci sezení? Je její přínos ve funkci, která tady není umožněna nebo v její neoddiskutovatelné estetice, i když se na ni pravděpodobně nikdy neposadíte? Stejně tak se do užitého umění dá zahrnout keramika a sklo, textilní tvorba, šperkařství, fotografie, grafický design i architektura sama.
V každé této skupince lidské tvorby nalezneme prvky volného i užitého umění. Proto taky není divu, že těchto disciplín se většinou chopí designéři, umělci, kumštýři, výtvarníci, kumštem nadaní lidé, studovaní nebo taky ne, architekti, všichni ti, co pracují s estetikou a jejími disciplínami. Není vlastně vůbec důležité, zda jejich těžiště tvorby tkví ve volném nebo užitém umění.
První architektonické počiny spojené s užitým uměním
Užité umění v architektuře tak spojuje funkčnost budovy s estetickými prvky. Kupříkladu v antice bylo užité umění nedílnou součástí architektury, hlavně v Řecku a Římě, a projevovalo se v dekorativnosti chrámů, sochami i výjevy v tympanonech, karyatidami a monumentálními plastikami. Řekové zdůrazňovali primárně řád sloupů a překladů ve stavbách chrámů, domů a veřejných budov, společně s různě zdobenými hlavicemi sloupů a zdobným průčelím s tympanonem. Římané k tomu přidali praktičnost stavby a klenby, portréty a sochy, čímž se užité umění stalo důležitým nástrojem k oslavě světské moci i náboženství. V době románské se užité umění projevovalo v dekoracích portálů, plasticitou sloupů, nástěnnými malbami, složitějšími klenbami včetně zdobných prvků v nich. Nejstarší architekturu světa naleznete z období cca 10. tisíciletí př. n. l. na Blízkém východě jako Göbekli Tepe v Turecku a Jericho v Izraeli nebo chrámy na Maltě. Zde už naleznete také záměrné zdobení a nástěnné malby, sochy žen a zvířat z pálené hlíny.
Pak už jdou století architektura a užité umění ruku v ruce
Gotika je pak doménou kamenných prvků staveb, jako byly kružby, fiály, krabi, chrliče, sochy madon, světců, filigránské výzdoby portálů a ostění, neskutečných vitráží oken, dřevořezeb, kovářství, kovotepectví a dalších středověkých řemesel.
Renesance je doménou prvků jako jsou sgrafita, zdobné portály, polosloupy, ochozy, ostění, štukatérské umění a dílčí návrat k antice.
Barokní užité umění v architektuře znamenalo syntézu umění, kde se sochařství, malířství, štukatura a řemesla propojovala do celkového divadelního efektu, zdůrazňujícího dynamiku, pohyb, a hlavně důraz na majestát církve a šlechty. Tyto prvky tvořily integrovaný celek s architekturou a vytvářely dramatické a okázalé interiéry i exteriéry se záměrnou hrou světla a stínu.
Užité umění v architektuře rokoka se projevuje lehkostí, elegancí a hravostí štukových ornamentů, mušlových tvarů, zlaté výzdoby, fresek s krajinami a rostlinnými motivy, které propojují interiér s exteriérem staveb, zrcadlící se v nábytku, porcelánu a dalších uměleckých řemeslech.
Užité umění v klasicistní architektuře, navazující na antiku, se zaměřovalo na střízlivost, řád a symetrii, projevovalo se v geometrických zahradách, ornamentálních motivech na fasádách, ve vznikajících litinových prvcích a v rozvoji průmyslové výroby.
V historismu se užité umění v architektuře projevovalo vědomým návratem k minulým slohům gotiky, renesance, baroka, rokoka, orientálním motivům a jejich mísením.
Staré časy secese střídá moderna
Užité umění historické secese s dekorativními ornamenty, organickými tvary, květy, listy, vlnícími se liniemi a symbolikou přírody bylo následováno strohou elegancí moderny, potažmo funkcionalismem. Tedy odklonem od dekorativismu, kde forma následuje funkci. V pozdější brutalistické architektuře se užité umění často projevovalo integrací designu do samotné struktury budovy s důrazem na monumentalitu, texturu a funkci, na keramické obklady, designové interiéry, orientační systémy a sochařské prvky jako součást budov. Klíčové bylo použití surového, neomítaného betonu (brut) a funkční estetiky, která se propojovala s uměleckými prvky, aby vytvořila celistvý dojem. Nebudeme zde hledat všechna období a jim odpovídající architekturu. Předešlé povídání není ani vyčerpávající encyklopedický výčet toho, jak architektura úzce koresponduje s užitým uměním. Je to spíše nástin a názor pro zorientování v čase. Sděluje nám, že ta proklamovaná neoddělitelnost a symbióza estetiky a architektury zde vždy byla a bude.
Architektura je součástí kulturního otisku doby
Proč jsou architektura a užité umění tak důležité a často až neoddělitelné? Protože většinově pouze funkčnost nevystačí na výsledný celistvý estetický dojem interiéru nebo exteriéru. Neexistuje však návod jak funkčnost a estetiku smysluplně namíchat. V jakém poměru a zda také nezbytně. Existují velmi zdařilá díla, kdy funkčnost jaksi přirozeně určuje estetiku výsledku. Kdy ta potřebná estetická stránka díla samovolně vykrystalizuje z funkčnosti a praktičnosti v esteticky zdařilý artefakt. Jindy je do architektury užité umění vneseno dodatečně, jako harmonická součást řešení.
Ve výsledném projevu se potom dílo stává kulturním otiskem, který odráží ducha doby, její kulturní a technickou vyspělost a tehdejší společenské hodnoty. Zdařilá symbióza těchto součástí architektonického díla pak vytváří komplexní zážitek. Umožňuje harmonické prolnutí interiéru a exteriéru a vytváří tím celistvý estetický dojem. Pokud je vše namícháno s citem a ve správné procentu, pak často ani netušíte proč, ale je to „jako odtam“. To je ten správný pocit, který vám potvrdí, že se dílo zadařilo.
Monumentální reliéf z lehaného skla
Světelná plastika z lehaného skla je jedním ze skvělých příkladů spojení interiéru a užitého umění. Lehané sklo, nebo taky fusing či spékané sklo, je disciplína, kdy je sklo vrstvené, spékané do celků ve formě za přispění vlastní váhy. To prolnutí do jednoho celku je právě ta fúze. Je to obtížná a všestranná sklářská disciplína, při které lehané sklo využíváme pro moderní i tradiční design a kde se kombinuje recyklace a umělecká tvorba. Vzhledem k tomu, že jsem viděl místnost bazénu, kde je plastika užita na stropě bez MEANDRU a poté s „krajinou říčního údolí“, musím smeknout před přeměnou industriální architektury domu. Prémiové rezidenční bydlení Vanguard (jehož součástí je celé dílo) není pro každého, ale je neoddiskutovatelně osobité a neskutečně zajímavé. Na našich stránkách to není novinka, protože jsme zde měli právě odtud jeden loftový byt, který vytvořilo architektonické studio S K U L L.
Základní popis
Světelná plastika MEANDR od sochaře Matěje Hájka byla instalována do prémiového rezidenčního projektu Vanguard v pražských Modřanech. Reliéf z lehaného skla inspirovaný meandrem řeky propojuje industriální architekturu domu s krajinou říčního údolí a přináší do interiéru symbolickou vrstvu paměti a krajiny.
Popis projektu
Světelná plastika MEANDR pro prémiový rezidenční projekt Vanguard
Do rezidenčního projektu Vanguard v pražských Modřanech byla v červenci 2025 instalována autorská plastika MEANDR, monumentální reliéf z lehaného skla, jehož autorem je sochař Matěj Hájek. Dílo vzniklo na zakázku společnosti PSN, investora přestavby bývalé továrny Microna na nadčasové loftové bydlení, a bylo realizováno ve spolupráci se SKULL studiem a TGK/Lasvit Fusing. Plastika MEANDR se stala výrazným uměleckým prvkem projektu a zároveň symbolickým propojením industriální architektury Vanguardu s říční krajinou Vltavy.
Kontext a inspirace
Autor Matěj Hájek uvádí:
„Krajina je alegorií paměti. Výrazné krajinné znaky, na kterých ulpí zrak, uvíznou ve vzpomínce. Křivka horizontu. Kamenná strž v zářezu údolí. Z každého znaku rozvíjí se obraz, v místech, kam až oko nedohlédne. Průsvitná vzpomínka. Vine se příze představ. Řeka. Unáší zrnka paměti jedno po druhém, po proudu imaginace.
Říční koryto určuje ráz okolní krajiny projektu Vanguard. Mrakodrap Vanguard je vertikálou v údolí Vltavy. Pohled ze střechy směrem k jihu odhaluje skalnaté stráně. Reliéf břehů, kde meandr řeky obtáčí údolí v dáli. Plavec na znak, přehlíží fragmenty vzpomínek, skládá si obraz krajiny. Z pohledu shůry, nebe není zcela skutečné, září ve tmě.
Světelná plastika MEANDR – reliéf z lehaného skla – vznikla speciálně pro projekt Vanguard. Autorem návrhu je sochař Matěj Hájek, realizace proběhla pod taktovkou SKULL studia a ve spolupráci s odborníky TGK/Lasvit Fusing. MEANDR je umístěn při stropu nad hladinou bazénu v podzemním spa. Námětem je topografie koryta Vltavy v okolí Vraného nad Vltavou. Krajinná situace, která je v dohledu z nejvyšších pater Vanguardu. Dílo přenáší krajinný motiv do interiéru budovy. Zvýrazňuje vnímání prostorových vztahů, kontrast mezi představou a skutečností.“
Konstrukce a materiály
Plastika je vyrobena technologií lehání skla do formy, kdy se vrstvy skleněných tabulí tvarují tepelným působením. Tento postup umožnil vytvoření reliéfu s jemnou modelací povrchu připomínající texturu krajinného reliéfu. Dílo je umístěno ve stropě nad bazénem wellness zóny, v prostorách bývalého krytu civilní obrany budovy. Reliéf podporuje precizní podsvícení, které zvýrazňuje hloubku skleněných vrstev a vytváří dojem geologické mapy či noční krajiny, zářící v kontrastu s mohutnou architekturou prostoru.
Prostorové řešení
Kompozice plastiky je koncipována tak, aby přirozeně navazovala na wellness zónu a ladila s vodní hladinou bazénu. Při pohledu z vody či ze břehu bazénu působí světelný reliéf jako nebeská mapa nebo krajina nahlížená z ptačí perspektivy. Dílo se tak stává klíčovým vizuálním prvkem podzemního prostoru a zároveň volným pokračováním koncepce Vanguardu, jenž propojuje industriální minulost budovy s novou vrstvou designového a kulturně hodnotného bydlení.
Udržitelnost a energetická úspornost
Plastiku MEANDR charakterizuje vysoká trvanlivost díky použití skla jako hlavního materiálu. Sklo je recyklovatelný a stálý materiál, který si dlouhodobě uchovává své vlastnosti bez nároků na údržbu. Světelná složka díla využívá moderní LED technologii s nízkou energetickou náročností, což zajišťuje dlouhou životnost provozu i šetrnost k prostředí. Výsledkem je nejen umělecký a architektonický zisk pro rezidenční dům, ale také projekt, který v sobě spojuje principy udržitelného designu s vysokou estetickou hodnotou.
Doplňující informace
| Autor | Matěj Hájek [SKULL studio] |
| Umístění projektu | Čs. exilu 1888, 143 00 Praha |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2022 |
| Rok dokončení | 2025 |
| Náklady | materiál, výroba: 659 450 CZK instalace: 367 000 CZK |
| Klient | PSN |
| Fotografie | Bet Orten, www.betorten.com, bet@skullstudio.net |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Konstruktér: Bohouš Olšar Instalace: Adam Rejzek, Jakub Slunéčko Dodavatelé materiálu a výroba: TGK/Lasvit Fusing |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
sklo – plastika je vyrobena technologií lehání skla do formy LED světelné pásky – umístěné na strop nad plastikou
závitové tyče a matice – uchycení plastiky |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Matěj Hájek(*Praha) je český umělec a zakládající člen skupiny Ztohoven. Studia absolvoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se specializoval na sochařství pod vedením Jaroslava Róny. Jeho tvorba překračuje hranice mezi architekturou, sochařstvím a land artem. Dlouhodobě se věnuje zkoumání vztahu mezi sochou, hrou a učením, což se projevuje v rozsáhlých projektech zaměřených na dětská hřiště. V roce 2021 byl hlavním kurátorem Benátského bienále pozván k vytvoření instalace s názvem „OFF FENCE / PLOT“. Projekty, na nichž se podílel, získaly ocenění jako Grand Prix architektů, Timber Building of the Year a nominace na Czech Grand Design. Od října 2019 pokračuje ve svém doktorském studiu na alma mater, Akademii výtvarných umění v Praze. SKULL studio bylo založeno v roce 2020 sochařem Matějem Hájkem a vizuální umělkyní Bet Orten. Kreativní práce SKULL studia překračuje hranice mezi architekturou, sochařstvím a land artem. Studio se dlouhodobě věnuje zkoumání vztahu mezi sochou, hrou a učením, což se projevuje v rozsáhlých projektech zaměřených na dětská hřiště. V roce 2021 se SKULL studio účastnilo Benátského bienále architektury k vytvoření instalace s názvem OFF FENCE Projekty, na kterých studio pracuje a které získaly ocenění jako Grand Prix architektů, Timber Building of the Year a nominace na Czech Grand Design. |
Další informace
Plastika byla instalována v roce 2025, kdy jedna z nejslavnějších skladeb Bedřicha Smetany, symfonická báseň Vltava z cyklu Má vlast slaví výročí 150 let.
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Bet Orten, www.betorten.com, bet@skullstudio.net
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – Matěj Hájek – SKULL studio a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek