Přehrát audio verzi
Příběhy domů mohou vyprávět také archivy, umí sledovat i různé formy bydlení v blízkém či vzdáleném čase
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Generální ředitel NTM Karel Ksandr při zahájení výstavy uvedl, že reprezentativní příklady různých typů nemovitostí a konkrétní příběhy domů ukazují kromě rychlého vývoje v oblasti stavebnictví také rychlý vývoj nových možností v oblasti archivního a historického bádání. To vše vede, podle jeho slov, k daleko citlivějšímu vnímání našeho okolí, kde domov není chápán pouze jako obyčejný prostor pro bydlení, ale jako součást historie, kterou má smysl chránit a dále ji dle svých možností rozvíjet. Zároveň zdůraznil potřebu podpory a uznání všem, jež mají zájem cenné objekty restaurovat nebo jim vracet jejich bývalou krásu.
Nemovitosti jakožto hmotní nositelé historické paměti
Národně technické muzeum a Státní oblastní archiv chtějí v rámci společných projektů prezentovat veřejnosti cenné archiválie k danému tématu a podporovat kromě stavitelů a restaurátorů i kulturní, umělecké a sociální hodnoty ve společnosti. Podle těchto zásad je koncipován takřka celý program NTM. Spoluautorka výstavy Příběh mého domu: Archivy vyprávějí Hana Králová představuje různé typy nemovitostí na území Středočeského kraje a rozděluje je do čtyř kategorií: bydlení, práce, veřejné stavby a volný čas.
Foto: Národně technické muzeum (NTM)
„Šestnáct objektů je na výstavě prezentováno na speciálních panelech – vždy čtyři budovy v jedné sekci. Devětadvacet objektů je představeno v badatelně, kde si návštěvníci mohou vytáhnout příslušnou krabici a přečíst si text, načíst QR kód do aplikace a prohlédnout si kopie archivních materiálů,“ vysvětluje spoluautorka výstavy a dále popisuje jednotlivé formy bydlení v různém čase a sociálním prostředí – od těch nejznámějších, až po ty méně známé.
Ve dlouhém výčtu se objevují například dělnické domky v Martiněvsi s odkazem na tematický webový portál a další spřátelené projekty, které se věnují dělnickým koloniím. Zajímavá je rovněž historie nájemních domů pro vyšší společenskou třídu – například secesní dům v Mladé Boleslavi spojený s rodinou herečky Adiny Mandlové. Zde se můžeme v širších informacích dočíst, že z architektonického hlediska reprezentuje dům běžnou městskou výstavbu své doby, kdy se secese promítala i do každodenní architektury – v detailech fasády, oken či dekorativních prvcích. Nejde tedy o solitérní dominantu, ale o součást širšího urbanistického celku. Text dále připomíná, že Mladá Boleslav nebyla pouze průmyslovým a historickým centrem, ale také místem, odkud vzešly významné osobnosti, které ovlivnily českou i světovou kulturu. Nepřehlédnutelnou osobností této éry byl rovněž architekt, designér, malíř a sochař Jiří Kroha, jehož konstruktivisticko-funkcionalistické stavby patří stále k dominantám města. A samozřejmě i celá řada dalších významných osobností a staveb.
Foto: Národně technické muzeum (NTM)
Zajímavé průmyslové, hospodářské a veřejné stavby
Samostatnou kapitolou této výstavy jsou kromě proslulých vil a honosných domů také průmyslové a hospodářské stavby připomínající významné selské rody. Veřejné budovy pak ilustrují, jak fungovalo v dané době uspořádání společnosti. Hana Králová takto představuje například Podskalský mlýn v Kolíně, továrnu RUPA v Modřanech či Hospodářský dvůr v Měšicích u Prahy, na němž navíc dokládá funkční propojení potřeb zemědělství, správy statku, pracovního zázemí i bydlení. Městskou správu zastupuje ve výčtu staveb radnice v Kolíně, která dále odkazuje na místní nemocnice a školy. Stranou samozřejmě nezůstávají ani kostely, synagogy, místní sbory a sokolovny a vůbec celý duchovní a spolkový život v daném období a na daném místě v celém Středočeském kraji. Téma volného času se promítá ve stavbách určených pro kulturu a zábavu: Kupříkladu Kino Modrý kříž ukazuje nástup filmu, divadlo v Kolíně veřejnou kulturní iniciativu a sokolovna v Rakovníku rušný spolkový život. Městské lázně ve Mšeně pak dokládají rozvoj rekreace a hygieny v meziválečném období. A tak bych mohli ještě pokračovat dál a dále…
„Zájem o dějiny nemovitostí patří dlouhodobě k nejčastějším badatelským tématům v archivech a hned po genealogii představuje druhý hlavní důvod, proč se badatelé na archivní instituce obracejí. Nemovitosti, jakožto hmotní nositelé historické paměti, mnohdy skrývají mimořádně cenné příběhy, ať již v podobě autorství významných architektů, nebo vazeb na osobnosti kulturního, politického, hospodářského či regionálního života. Právě tento potenciál archivních pramenů se stal klíčem k příběhům ukrytým v domech a byl jedním z hlavních impulzů ke vzniku této výstavy,“ dodává na závěr spoluautor výstavy Martin Sovák a zve do pražského Národně technického muzea. Výstava Příběh mého domu: Archivy vyprávějí potrvá až do 27. září 2026.
Sdílet / hodnotit tento článek