Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

K čemu to bylo? Nenápadná nika u vstupu měla praktický účel. Souvisela s koňmi a deštěm

Přehrát audio verzi

K čemu to bylo? Nenápadná nika u vstupu měla praktický účel. Souvisela s koňmi a deštěm

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x
Boot scrapers vznikly jako odpověď na každodenní problém: jak si před vstupem očistit podrážky. Nešlo o luxusní doplněk, ale o utilitární prvek městského bydlení.
Foto: Ing. arch. Eliška Kopačková

Při procházce staršími částmi Londýna – zejména v georgiánských a raně viktoriánských čtvrtích – si lze všimnout nenápadných otvorů u paty fasád, často hned vedle vstupních dveří. Na první pohled mohou působit jako poškození zdiva, technický otvor nebo zbytek neznámého zařízení. Ve skutečnosti se však často jedná o historické boot scrapers – čističe bot, někdy řešené jako nika ve zdi, které byly běžnou součástí městských domů na přelomu 18. a 19. století.

Město bláta a koní

Až do poloviny 19. století byl Londýn městem, kde se ulice potýkaly s chronickým znečištěním. Většina komunikací byla nezpevněná nebo jen provizorně dlážděná, kanalizace byla nedostatečná a hlavním dopravním prostředkem byli koně. Déšť proměňoval ulice v bahno smíšené s odpadem a koňským trusem. Vstup do domu tak znamenal riziko, že si návštěvník zanese špínu přímo do interiéru.

Boot scrapers vznikly jako odpověď na každodenní problém: jak si před vstupem očistit podrážky. Nešlo o luxusní doplněk, ale o utilitární prvek městského bydlení. Foto: Ing. arch.Eliška Kopačková

Podoba: nika ve zdi

Zatímco dnes jsou boot scrapers často v podobě samostatné litinové škrabky zapuštěné do chodníku, v Londýně existovala i varianta integrovaná přímo do fasády. Tato forma měla několik výhod:

  • Nika chránila okolí dveří před rozstřikem bláta.
  • Špína zůstávala částečně „uvnitř“ otvoru, nikoli na prahu.
  • Kovová škrabací lišta byla chráněna zdivem a déle vydržela.

Typicky šlo o malý výklenek těsně nad úrovní chodníku, do něhož byla osazena železná nebo litinová tyč, případně tvarovaný oblouk. Člověk zasunul špičku boty do niky a několika pohyby o lištu odstranil nánosy bláta.

Kde se ve městě vzaly?

Boot scrapers byly běžný řemeslný a stavební detail. Za návrhem nestojí patent ani vynálezce. Kovové části vyráběli místní kováři a slévači (známí jako ironmongers).

Boot scrapers, Londýn. Foto: Ing. arch.Eliška Kopačková

Zedníci je zabudovávali přímo do fasád při výstavbě domu nebo při pozdějších úpravách. Architektonické příručky 19. století je zmiňují jen okrajově, jako samozřejmou součást vstupu. Teprve na konci 19. století se objevují patenty na mechanické nebo složitější čističe bot, ale ty už představují jinou vývojovou fázi a netýkají se klasických nik ve zdi.

Sociální a kulturní rozměr

Boot scrapers také odrážejí dobovou představu o čistotě a společenském chování. Očistit si boty před vstupem nebylo jen praktické, ale i otázka slušnosti.

Boot scrapers, Londýn. Foto: Ing. arch.Eliška Kopačková

V domech vyšších vrstev tuto roli později přebíral sluha, ale ve městských řadových domech byla mechanická škrabka standardem. Některé niky byly dimenzovány tak, aby se do nich vešla i vysoká jezdecká bota, což naznačuje, že sloužily nejen pěším chodcům, ale i jezdcům sesedajícím z koně.

Úpadek a mizení

S postupnou modernizací městské infrastruktury – zavedením asfaltu, lepší kanalizace a ústupem koňské dopravy – boot scrapers ztratily svou funkci.

Boot scrapers, Londýn. Foto: Ing. arch.Eliška Kopačková

Ve 20. století byly mnohé odstraněny při opravách fasád nebo zazděny. Ty, které přežily, dnes fungují spíše jako archeologický detail městské každodennosti.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Věž bývalého Telecomu. Zdroj: Ústav dějin umění AV ČR a Wikipedia/Dezidor

Nový architektonický a umělecký manuál provází Prahou, pamatuje i na děti

Ústav dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR) otevřel část svých archivů a vytvořil veřejně dostupnou internetovou databázi architektonického dědictví Prahy. Provází zájemce po nejrůznějších koutech města, ukazuje stavby, umělecká díla a památky, obsahuje i řadu historických…

Foto: Radek Úlehla

Rekonstrukce a modernizace vily z 30. let 20. století na Vinohradech

Projekt se zabývá kompletní rekonstrukcí a modernizací vily z 30. let 20. století v pražské čtvrti Vinohrady. Záměrem řešení bylo v dialogu starého a nového postavit proti sobě původní a současné prvky a nechat je vést dialog o nadčasovosti českého i evropského…

Průmyslový palác, archivní snímek, zdroj fotolia.com: milkovasa

V Průmyslovém paláci se dokončují interiéry, otevřít by se měl na konci září

V Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti se dokončují interiéry a technologické vybavení, venku se pracuje na terénních úpravách. Kolaudace je naplánovaná na léto a otevření na konec září. První akci by měl palác hostit začátkem října. Sdělila to mluvčí městské firmy Výstaviště Praha Linda Antony. Rekonstrukce…