Diskusní fórum zvané OTTA, neboli open think tank architektů, se uskutečnilo na konci měsíce ledna. Přineslo celou řadu zajímavých statistik a prostřednictvím místopředsedy ČKA Petra Leška i soubor možností popularizace architektonických soutěží. Z jeho zprávy mimo jiné vyplývá, že v době, kdy se ČKA začala výrazným způsobem angažovat v popularizaci soutěží, vzrostl jejich počet za posledních 15 let téměř šestkrát. Na diskusním fóru byla oznámena také reorganizace architektonických soutěží. Představil ji předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky (PSS) Mirko Lev. Její součástí je vytvoření pozice pěti stálých konzultantů s možností zrychleného posouzení soutěžních podmínek, dále příprava a sjednocení interaktivních soutěžních podmínek s aktivitami evropské platformy pro soutěže Arch-E a s aktuální situací v oblasti architektonických soutěží v Portugalsku [1].
Statistika soutěží s ukázkami vítězných děl
Samotnou statistiku za posledních deset let (509 soutěží), včetně analýzy dalších procesů, přednesl člen PSS Tomáš Zdvihal. Na příkladech ukázal, že hlavní motivací investorů k vypisování soutěží není samotný marketing, ale především snaha získat vysoce kvalitní projekt. „Téměř 80 % soutěží ve sledovaném období pokračuje navazujícími projekčními fázemi nebo realizací,“ uvedl a ukázal některé úspěšné projekty.
Zajímavé jsou i grafy, které ukazují růst soutěží. Je patrné, že i v roce 2025 dominovaly otevřené jednofázové a dvoufázové soutěže. Tvořily 53 %, přičemž jejich počet je dlouhodobě konstantní. Užší soutěže představují zhruba čtvrtinu z celkového počtu 72 soutěží. Tomáš Zdvihal poukazuje na to, že v roce 2025 výrazně vzrostl podíl soukromých investorů, kteří se rozhodli postupovat formou regulérní architektonické soutěže (19 % všech soutěží).
„Vzhledem k tomu, že se nemusejí striktně řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek, mohou častěji volit odlišné, zpravidla neanonymní formy soutěžních procesů – zejména workshopy (22 %). Mezi veřejnými investory nadále výrazně převažují obce a města, které stojí za 62 % všech soutěží. Ze státních organizací lze vyzdvihnout zejména Správu železnic (5 soutěží) a Správu Pražského hradu (2 soutěže),“ dodává Tomáš Zdvihal.
Velice zajímavý je také přehled týkající se realizací vzešlých z architektonických soutěží. I v tomto byl rok 2025 rekordní, bylo jich dokončeno celkem šestnáct. Analýza dále uvádí, že dominovaly realizace v oblasti krajinářské architektury a veřejných prostranství – patří mezi ně například Rullerovo nábřeží v Brně, Komenského park v Kolíně, náplavka a okolí sídla Libereckého kraje a další. Výrazně jsou zastoupeny také školské stavby, konkrétně trojice svazkových škol ve Středočeském kraji (ZŠ VIDA v Chýni, ZŠ Lošbates v Louňovicích a ZŠ Pod Beckovem v Bašti), mateřská škola Vokovická v Praze 6 a přístavba školy se sportovní halou ve Starém Plzenci. Dokončena byla rovněž historicky největší sportovní stavba vzniklá na základě architektonické soutěže – Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Patří sem i český pavilon na výstavě EXPO 2025, který se navíc dočasně stal největší stavbou z dřevěných CLT panelů v Japonsku. V pražském Slivenci byl dokončen obecní sál s knihovnou, který navázal realizovaný obecní bytový dům. Po 12 letech byl rovněž dokončen a schválen územní plán Mělníka.
„Aktuálně je rozestavěno dalších téměř 50 projektů. Mnoho z nich ovšem svědčí o tom, jak složité je v českém prostředí stavby úspěšně zrealizovat. Najdeme mezi nimi totiž příklady projektů, u nichž architektonická soutěž skončila před více než dvaceti lety – jako je například Moravskoslezská knihovna v Ostravě (2004), rekonstrukce Václavského náměstí v Praze (2005) nebo areál Údolní 53 pro VUT Brno (2006),“ uzavřel přehled projektů Tomáš Zdvihal.
Památkáři a města
Diskusní setkání OTTO se věnovalo také metodice zapojení Národního památkového ústavu (NPÚ) do architektonických soutěží v návaznosti na memorandum uzavřené mezi NPÚ a ČKA v roce 2024 [2]. Náměstek ředitelky NPÚ František Chupík a vedoucí územního odborného pracoviště v Praze David Měska představili praktický návod určený zadavatelům soutěží, jejichž záměry se dotýkají i prvků chráněných památkovou péčí. Metodika upřesňuje roli NPÚ ve třech hlavních bodech – ve fázi přípravy soutěže, při schvalování soutěžního zadání a v průběhu samotného soutěžního procesu prostřednictvím přizvaného odborníka. Cílem je dle přednášejících definice způsobu zapojení experta památkové péče a získání jednoznačného vyjádření NPÚ již v raných fázích architektonických soutěží.
Důležité pro praxi jsou i zkušenosti měst. Hovořil o nich Jakub Chuchlík, náměstek primátora pro rozvoj a digitalizaci Jablonce nad Nisou. Zaměřil se na objem realizovaných soutěží, způsoby jejich přípravy a organizace a na praktické dopady soutěžního zadávání z pohledu veřejného zadavatele. Upozornil také na přínosy soutěží pro kvalitu řešení i na problémy, které se v praxi objevují, včetně nároků na procesní přípravu, kapacity zadavatele a koordinaci jednotlivých aktérů.
Doporučená literatura a zdroje:
- Přehled všech architektonických soutěží připravovaných, probíhajících i ukončených včetně praktické mapy naleznete na webu ČKA zde: https://www.cka.cz/souteze
- Memorandum uzavřené mezi NPÚ a ČKA v roce 2024 na portálu TZB-info zde a vzorové podmínky a návod zadavatelům soutěží zde
Sdílet / hodnotit tento článek