• ESTAV.cz
• Architektura
• Open plane neboli radikální otevření dispozice

Prohlédnout fotogalerii26 fotografií

„Myšlenka má unavená neví, kde se nasytí; aspoň hledá, kde je stěna, o kterou se opříti.“

Radikálním otevřením dispozice

Autoři proces, kterým došli k výsledné dispozici, nazvali radikálním otevřením dispozice. To vyjádření je velmi strohé a značně odosobněné. Jejich zásah je k zamyšlení, ale neříkám to proto, že ho chci soudit. Není to invektiva, ale úvaha nad smyslem řešení. Viděl jsem spoustu dispozic, které neskutečně prokoukly, když zmizel balast nadbytečných stěn, zákoutí a svazujících předělů, které dispozici činily nepřehlednou, obtížnou a nesnadno pochopitelnou. Při pohledu na půdorys to často nevypadá komplikovaně, ale pokud se pak reálně motáte ve složité dispozici a k návštěvě WC či koupelny potřebujete navigaci nebo různé mnemotechnické pomůcky a pokyny majitelů, pak většinou pochopíte. Analogií jsou urbanistické závislosti, tedy větší měřítko, kdy město, městečko nebo dědina jsou přehledné, pohyb zde je smysluplný a máte pocit, že to tady jaksi znáte. Jinde však tyto danosti postřehnete až s jejich absencí. Pak mudrujete nad nelogičností více náměstí, nesmyslných center a odboček, slepých uliček, které vás odvádějí od základních principů takového organismu. Často jste rádi, že z takového propletence, který vás irituje, můžete vyklouznout a jste potěšeni z normální konstelace a přehlednosti toho co funguje, a tudíž dává smysl.

Průhled interiérem ke kuchyni. Foto: Filip Beránek

Otevření dispozice neboli open plane

S podobným náhledem můžete nazírat i zmíněnou radikalizaci v otevření dispozice. Není to až tak nic nového, kdy řešením zvaným open plane celou dispozici převedeme do flexibilního a plynulého prostoru. Pozor, nehovořím nyní o velkoprostorových sdílených kancelářích a pracovních prostorách zvaných open space, i když zde užíváme podobných principů a nástrojů. Jsme stále v bytě a jeho zónách pro vaření, odpočinek, spánek i hygienické zázemí. To poslední je svojí funkcí předurčeno pro určitou intimitu a jistý díl soukromí. Pokud se podíváte na dispozici, která řešení předcházela, zjistíte, že přemíra stěn, příček je velmi otravná a rozdělení bytu na malé místnosti s úporně oddělenými funkcemi je do očí bijící. Ta svázaná dispozice sama křičí po rozvolnění, otevření a jisté flexibilitě. Pochopitelně, že řešení je věcí majitelů, životního stylu, jejich filosofii a složení rodiny v té které době. Nicméně vyčlenit a oddělit kupříkladu dětský pokoj je vcelku banalita na rozdíl od přemíry stěn a oddělení funkcí. To totiž zároveň zapříčiňuje jistou separaci rodiny, která má žít pospolu, ale s možností dílčího soukromí a intimity dle potřeby.

Pohled z ložnice ke kuchyni. Foto: Filip Beránek

Reálné možnosti pro takové řešení

Otevření dispozice umožňuje využití maxima světla, je vzdušné a umožňuje sociální kontakt obyvatel. Zároveň je dispozice flexibilní, její dělení může být řešeno nábytkovými stěnami, nábytkovým ostrůvkem (s jednostranným nebo oboustranným využitím), posuvnou stěnou, posuvnými a flexibilními příčkami a polopříčkami, závěsy, různými drapériemi a textilními předěly, závěsy a záclonami, předěly výtvarným dílem, ale i oddělením funkcí barevností, světelnými efekty, různými podlahovými krytinami i rozdílnou výškou podlah a stropů. Pochopitelně, že svoji funkci zde hrají i vertikální a horizontální truhlíky se zelení, zelené stěny, vodní prvky, akvária, skleněné předěly, lamelové stěny, paravány, japonské posuvné stěny a další. Takové dispozice lze naroubovat na řešení, které umožní to otevření. Možné je to u některých staveb panelových, u skeletových systémů u konverzí industriální stavby na loftové bydlení. Těch příkladů je pochopitelně velké množství. Viděl jsem ve Španělsku původní halu slepičárny změněnou k nepoznání na obytný celek. Pokud máte peníze a chcete vytvořit sofistikovaný celek, pak existují skleněné stěny, které lze plynule zneprůhlednit nebo které mohou posloužit zároveň jako obrazovka televize nebo velkoplošná dotyková obrazovka počítače. Nalezneme tyto „špeky“ pod názvem smart glass, stmívatelné sklo, PDLC skla, elektrochromatické sklo nebo dodatečně instalované chytré fólie. A to ještě technologie neřekly své poslední slovo.

Přiznaný nosný systém a registry topení. Foto: Filip Beránek

Co ztrácíte takovým řešením

Zdánlivě tím ztrácíte určitý díl soukromí, ale ten možná dováží sociální kontakt. Může vás rušit hluk telefonování ostatních, televize, domácí kino, rozhlas, audio, domácí a kuchyňské spotřebiče, hluk pračky nebo šicího stroje. Někdo může trpět kuchyňskými pachy, pachy z barev nebo lepidel kutila nebo výtvarníka. Nicméně co až tak hrozného kde vaří, že by to nebylo akceptovatelné. Vše má svá řešení, tak jako v open space existují esteticky zdařilé „telefonní budky“ nebo „kapsle a akustické boxy“. Hluk lze eliminovat kvalitními nehlučnými spotřebiči, odhlučnění dnes můžete řešit akustickými panely, akustickými stěnami a podhledy i měkkými podlahovinami. Můžeme také využít určitého zónování, jež vymezí a oddělí funkce bytu. Stejně tak někomu může vadit průhled na neuklizenou část ložnice nebo dřez plný nádobí.

Vstup na hygienické zařízení. Foto: Filip Beránek

Vše je o úhlu pohledu

Nicméně tohle vše je věcí priorit, filosofie majitelů a taky úhlu pohledu na to, co považujete za problém a co ne. Stejně jako loftové bydlení obecně není pro každého, i takovéto řešení není pro každého. Nehovořím ve prospěch ani neprospěch této koncepce, ale jsem názoru, že je velmi zajímavá a je to jedna z cest. Ze subjektivního hlediska příliš neprožívám „vykostěný“ nosný systém nevzhledných betonových sloupů, průvlaků a stropů, i když chápu důvody. Domnívám se, že neplní svoji roli díky průměrné estetice. To je taky úhel pohledu, ale nikomu ho nenutím. Takto zvolené řešení bydlení dozajista prospělo a má svoji neoddiskutovatelnou estetiku i svůj smysl jako celek.

Základní popis

Rekonstrukce bytu pracuje s radikálním otevřením dispozice. Po odstranění téměř všech příček vznikl plynulý prostor organizovaný jediným centrálním nábytkovým blokem. Ten vymezuje jednotlivé funkční zóny, aniž by je uzavíral. Byt tak může být čten zároveň jako 1+kk i jako 4+kk – otevřený, flexibilní a připravený na budoucí proměny.

Vstup na hygienické zařízení. Foto: Filip Beránek

Architektonicko-výtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Odstranit z bytu téměř všechny stěny a dveře by pro většinu lidí bylo pošetilé, nepřijatelné nebo jednoduše absurdní. Znamenalo by to přijít o možnost se alespoň na chvíli uzavřít a odstřihnout se od okolního světa.

Práce, spánek, příprava jídla, hygiena nebo volný čas – to jsou základní lidské aktivity, kterým jsou v bytech tradičně vyhrazeny samostatné prostory. Ty si přizpůsobujeme tak, aby tyto činnosti probíhaly co nejefektivněji a nejpohodlněji. Konkrétní řešení vychází z vlastností lidského těla, ergonomie, potřeby světla a čerstvého vzduchu i z individuálních osobních preferencí.

Byty s klasickou dispozicí, kde se jednotlivé místnosti – podobně jako hrozny – napojují na centrální chodbu, nemusí vyhovovat každému. Pevně dané hranice prostorů a jasně definované možnosti jejich využití, osvětlení či větrání mohou být pro někoho limitující. Takový byt pak může působit stísněně a nesvobodně, bez ohledu na velikost jeho podlahové plochy.

Odstranění některých konzervativních pravidel otevírá prostor pro nový pohled na uspořádání i způsob užívání bytu. Jednotlivým pevným částem interiéru lze přiřadit odlišnou míru prostupnosti světla, zvuku či pohybu. Změna těchto parametrů umožňuje nahlížet na prostor z nové perspektivy – jako na otevřený, flexibilní a svobodný celek.

Polopropustná dělicí stěna. Foto: Filip Beránek

Tenká hranice mezi 1+kk a 4+kk

S výjimkou instalačního jádra a světlíku jsme z interiéru bytu odstranili všechny pevné příčky. Prostor jsme následně znovu strukturovali způsobem, který již klasické zděné stěny ani dveře (s výjimkou dveří na WC) nepotřebuje.

Do středu dispozice jsme vložili jediný kompaktní nábytkový blok. Jeho mírným pootočením vznikly jednotlivé funkční zóny bytu – jakoby 4+kk. Současně ale vzniká jeden plynulý, fluidní prostor – jakoby 1+kk, který pro vytvoření prostorové hierarchie nepotřebuje místnosti s jasně definovaným začátkem a koncem.

Základními stavebními prvky interiéru jsou vestavěný nábytek, sklobetonové tvárnice a závěsy. Vše ostatní tvoří volně vložené prvky vybavení, doplňky a osobní předměty. Důležitou roli zde hraje také čas. Byt v této podobě reaguje na aktuální potřeby svých uživatelů a jednotlivá řešení počítají s možností budoucích úprav či proměn.

Kuchyně. Foto: Filip Beránek

Dvě kuchyně

Byt dnes obsahuje dvě „kuchyně“. První, umístěná přímo v obytném prostoru, funguje spíše jako domácí kavárna. Není určena k vaření a v budoucnu ji lze snadno adaptovat na jinou funkci, kterou bude byt potřebovat.

Druhá, plnohodnotná kuchyně se všemi spotřebiči, je umístěna v zadní části dispozice. Navazuje na ni volně stojící pračka se sušičkou a systém otevřených regálů. Od zbytku prostoru je tato část oddělena závěsem, který lze během okamžiku odsunout a začít ji plně využívat podle aktuální potřeby.

Hygienické zázemí

Za centrálním nábytkovým blokem se nachází hygienické zázemí. WC, oddělené neprůhlednou – avšak světlo propouštějící – stěnou ze sklobetonových tvárnic, je jediným prostorem bytu s klasickými dveřmi.

Zvýšená část podlahy za nábytkovou sestavou obsahuje rozvody vody a kanalizace pro umyvadlo a dřez. Část funkcí koupelny je záměrně přesunuta mimo uzavřený prostor sprchy, díky čemuž je například umyvadlo využitelné mnohem univerzálněji a neslouží pouze hygienickým aktivitám.

Ložnice a hygienické zařízení. Foto: Filip Beránek

Materiály a atmosféra

Vizuální charakter bytu určuje několik základních principů. Především je to obnažený betonový skelet domu, kterému jsme navrátili jeho přirozenou materialitu surového betonu. Dále obvodové stěny s omítkou, flexibilní blackoutové závěsy umožňující okamžitou regulaci světla a zlepšující akustický komfort, tradiční dubová parketová podlaha nebo světlo propouštějící sklobetonové tvárnice oddělující hygienické prostory.

Interiér doplňuje bílý vestavěný nábytek, několik ikonických kusů volně stojícího nábytku, pokojové rostliny a osobní předměty.

Světlo

Světelná elektroinstalace je záměrně velmi jednoduchá. Celý byt je napojen na jediný světelný okruh, jehož jednotlivá svítidla jsou ovládána digitálně – buď přímo z mobilních telefonů obyvatel bytu, nebo z domácího tabletu. Některá svítidla jsou zároveň spárována s vlastními digitálními kolébkovými vypínači umístěnými na obvyklých místech.

Detail stropů. Foto: Filip Beránek

Byt ve městě

Vybavení bytu reaguje také na bezprostřední dostupnost městských služeb. V docházkové vzdálenosti do deseti minut se nachází obchody s potravinami i dalším zbožím, restaurace a kavárny, sportoviště, parky, kulturní instituce, velká knihovna i stanice metra s přímým napojením na mezinárodní letiště.

V praxi to znamená, že byt potřebuje pouze základní skladovací kapacitu pro potraviny a může si dovolit zůstat prostorově velkorysý a otevřený.

Otevřenost jako rozhodnutí

Vyšší míra otevřenosti je vědomým a informovaným rozhodnutím. Budoucnost však může přinést nové priority a potřeby. Dispoziční řešení proto počítá s možností snadno realizovatelných úprav – výměnou některých prvků vybavení nebo doplněním dalších dělicích elementů, pokud by se v budoucnu ukázaly jako potřebné.

Detail stropů. Foto: Filip Beránek

Doplňující informace

Použité podklady:

• Citáty – www.citaty.net
• Fotografie – Filip Beránek, www.filipberanek.com, info@filipberanek.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO RDTH architekti a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata