Přehrát audio verzi
Domovní ČOV u novostavby: co sladit s projektantem domu dřív, než se kope
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Proč bývá čistírna v projektu domu okrajová
Projektant navrhuje dům, a domovní čistírna odpadních vod (ČOV) je pro něj jedna z mnoha položek na okraji pozemku. To není chyba projektanta, je to rozdělení rolí.
V praxi to vypadá takhle: v projektu domu je čistírna zakreslená jako kolečko u plotu s poznámkou „dle samostatné dokumentace“. Kanalizace končí u základů a její výšku zatím nikdo neřešil, protože „to se dořeší na stavbě“.
Jenže čistírna je vodní dílo s vlastním režimem povolení a vlastním projektem. Ten zpracovává projektant s autorizací pro vodohospodářské stavby a přichází k hotovému projektu domu, kterému se musí přizpůsobit.
A v projektu domu už je rozhodnuto hodně: v jaké hloubce a na které straně vychází splašková kanalizace, kde stojí dešťová nádrž, kudy vedou trubky a kabely tepelného čerpadla, kde jsou přípojky, plot a příjezd.
Každá z těch věcí čistírnu omezuje. Když se k nim projektant čistírny dostane pozdě, zbývá mu nástavec, přečerpávání nebo hlubší jáma.
Výška nátoku: jedno číslo, které rozhoduje o hloubce jámy
Hloubka, ve které přijde odpadní potrubí k čistírně, určuje, jak hluboko bude čistírna stát a jak velká bude jáma. Proto se to nedá dořešit až na stavbě.
Potrubí od domu k čistírně musí mít spád, aby splašky tekly samospádem. Každý metr vzdálenosti tedy přidá hloubku. Čistírna má přitom výšku nátoku, tedy místo, kde do ní potrubí vstupuje, danou technickým listem, u některých typů s malou rezervou, u jiných s větší.
Když potrubí přijde hlouběji, než čistírna umí přijmout, musí celá čistírna níž. Pak se řeší nástavec, hlubší jáma, větší bagr, skladování vykopané zeminy a u jílu odvoz a návoz zásypu. Za čistírnou je navíc přepad ještě hlouběji, takže i vsak začíná níž.
Podle zkušenosti TRIGY ze stovek realizací je nástavec u čistírny s pevnou výškou nátoku spíš pravidlo než výjimka. Rozdíl mezi typy čistíren tak často nedělá cena technologie, ale to, co se kvůli ní musí vykopat navíc.
Z praxe: výšky se počítají od finálního terénu, ne od stavu při hrubé stavbě. Když se terén kolem domu ještě dosype, potrubí, které dnes vypadá mělké, skončí po dokončení zahrady výrazně hlouběji. Projektant domu tuhle výšku zná, projektant čistírny ji potřebuje vědět.
Pět otázek, které mají být zodpovězené před výkopem
Před výkopem má být jasných pět věcí: kam poteče voda, kde bude čistírna stát, v jaké výšce a kde vychází kanalizace z domu, kudy povede elektřina a jak se k místu dostane technika.
Pět otázek pro projektanta domu
Tyhle otázky patří projektantovi domu ještě ve fázi, kdy se kreslí základy a přípojky:
- Kam poteče vyčištěná voda? Vsak na pozemku, vodoteč, nebo kanalizace. Rozhoduje o tom, jestli je potřeba hydrogeolog, jaký typ čistírny úřad povolí a kolik místa zabere.
- Kde bude čistírna stát? S odstupem od hranice pozemku, od domu a od studní, které předepisuje úřad, a tak, aby k poklopu dojel servis i fekální vůz na odkalení.
- V jaké výšce a na které straně vychází kanalizace z domu? Od finálního terénu, ne od hrubé stavby. Na straně, kde má čistírna stát, ne na opačné.
- Kudy povede elektřina a kde bude technologie? Dmychadlo a řídicí jednotka potřebují přívod kabelem v zemi a u některých typů čistíren i místo v domě nebo samostatný sloupek. Dmychadlo je slyšet, pod okno ložnice nepatří.
- Jak se k jámě dostane bagr? Před plotem, fasádou a dlažbou. Jáma pro čistírnu není ruční práce a čím je hlubší, tím větší stroj potřebuje.
Na co se obvykle nikdo neptá
K tomu dvě věci, na které se obvykle nikdo neptá. První jsou studny na pozemku i u sousedů, protože odstup od nich bývá to, co úřad nebo soused v řízení napadne nejčastěji. Druhá jsou ostatní technologie domu.
Dešťová nádrž nebo tepelné čerpadlo mají v povolení domu zakreslené vlastní potrubí a kabely. Když se pak čistírna doplňuje „na stejné místo“, vzniká kolize, kterou projektant domu z projektu čistírny nevidí a naopak.
A ještě jedna drobnost pro návrh zahrady: u nových povolení se vyžaduje šachta na odběr vzorků. Na zahradě tedy nebude jeden poklop, ale poklop čistírny a odběrná šachta, u vsaku navíc vsakovací objekt. Kdo s tím počítá v projektu, nemá je později uprostřed trávníku.
Kam s vyčištěnou vodou: rozhodnutí, které ovlivní všechno ostatní
Vyčištěná voda má tři cesty: vsak na pozemku, vodoteč, nebo kanalizace. Volba určuje, jestli je potřeba hydrogeologický posudek, jaký typ čistírny úřad povolí a kolik místa zabere. Proto je to první otázka, ne poslední.
Buďme upřímní: pokud vede kolem pozemku splašková kanalizace a provozovatel připojení umožní, čistírnu nepotřebujete. Ptejte se projektanta na přípojku, ne na čistírnu. Přípojka znamená stočné, ale žádné povolení k vypouštění, žádné vzorky a žádnou technologii na zahradě.
Vsak na vlastním pozemku je papírově výjimka, v praxi ale nejčastější cesta u domů, kde v dosahu není potok. Vyžaduje posudek hydrogeologa: sondu na pozemku, posouzení propustnosti půdy, hladiny podzemní vody a studní v okolí.
Ne každý pozemek je pro vsak. Na jílu nebo s vysokou spodní vodou může posudek vyjít záporně a pak se hledá jiné místo, jiný typ vsaku, nebo cesta k vodoteči. Proto posudek dřív, než se koupí čistírna a než se vsak zakreslí pod terasu.
Vodoteč vypadá jako nejjednodušší řešení, má ale svoje podmínky: souhlas správce toku a povodí a zpravidla i požadavek na srážení fosforu, které zvládne jen čistírna s řídicí jednotkou. Přečerpávání přes cizí pozemky v praxi nikdo nepovolí.
U vsaku platí ještě jedna věc, na kterou se při výběru podle ceny zapomíná. Do vsaku patří čistírna s automatickým řízením, protože únik kalu při špatném nastavení trvale ucpe póry v půdě. Ucpaný vsak se zpravidla neopravuje, kope se nový, a místo podruhé často chybí.
Kdo s kým mluví a v jakém pořadí
Pořadí je: nejdřív stavebník s projektantem domu o odtoku a výškách, potom projektant čistírny a u vsaku hydrogeolog. Dodavatel technologie má mluvit dřív, než se v projektu zafixuje typ čistírny.
Stavebník a projektant domu
Stavebník rozhoduje o dvou věcech, které za něj nikdo neudělá: kam voda poteče a kdo čistírnu dodá. Dodá také počet ekvivalentních obyvatel (EO), tedy kolik lidí bude dům běžně užívat.
Ten počet má odpovídat skutečnému provozu, ne počtu ložnic. Při nadsazeném počtu vychází na papíře nereálné množství vody a vsak k čistírně zbytečně velký.
Projektant domu zakreslí vyústění kanalizace na správné straně a ve výšce od finálního terénu. K tomu chráničku pro kabel, místo pro technologii a ostatní zařízení domu tak, aby se s čistírnou nepotkala. Nic z toho není jeho práce navíc, jen to potřebuje vědět včas.
Projektant čistírny a hydrogeolog
Projektant čistírny pak zpracuje projekt sladěný se sítěmi a dalšími zařízeními na pozemku a vyřídí povolení u vodoprávního úřadu. Povolení čistírny je samostatná agenda, ať už se podává společně s domem, nebo zvlášť.
Hydrogeolog přichází typicky u vsaku. Udělá sondu, napíše posudek a jeho rozměry vsaku se propíšou do projektu. Bez kladného posudku vsak úřad nepovolí, takže tenhle krok nelze přeskočit ani odsunout na později.
Dodavatel technologie
Dodavatel technologie přináší to, co v projektu domu obvykle není. Technický list s výškou nátoku, zkušenost, který typ čistírny obstojí u vsaku a který u vodoteče, a odhad, jaký stroj se na pozemek dostane.
Z praxe: firmy, které čistírny instalují, zaměřují na místě dřív, než dají nabídku. Výšky, přístup a skutečná poloha přípojek se z výkresu domu nepoznají a každá z těch tří věcí umí změnit cenu víc než výběr značky.
Co se stane, když se to nesladí
Když se čistírna do projektu domu doplní pozdě, nic z toho není neřešitelné, ale všechno z toho stojí peníze a zásah do hotové stavby. V tabulce najdete nejčastější situace a jejich důsledky.
| Co se zanedbá | Co se stane na stavbě | Co to znamená pro Vás |
|---|---|---|
| Výška nátoku neodpovídá čistírně | nástavec, nebo čistírna hlouběji, větší jáma a bagr | vícepráce, zemina navíc, přepad a vsak hlouběji |
| Odtok není rozhodnutý | projekt čistírny čeká na posudek, vsak nevyjde tam, kde byl zakreslen | změna projektu, jiný typ čistírny, posun místa |
| Čistírna zakreslená „u plotu“ bez odstupů | úřad nebo soused napadne umístění (hranice, studna) | přepracování situace, nové stanovisko |
| Chybí přívod elektřiny a místo pro technologii | kabel se dodatečně kope hotovou zahradou, sloupek u čistírny | rozkopaný trávník, zásah do rozvaděče |
| Kolize s dešťovou nádrží nebo tepelným čerpadlem | dvě technologie na jednom místě, křížení potrubí | jedna z nich se posouvá, obvykle ta pozdější |
| Plot a dlažba hotové před čistírnou | větší bagr se k jámě nedostane | menší stroj a delší práce, nebo bourání |
| Vsak těsně u základů nebo pod terasou | riziko podmáčení základů, hydrogeolog navrhne jiné místo | přesun vsaku dál od domu, u hotové zahrady drahý |
Společný jmenovatel všech řádků je věta „to se dořeší na stavbě“. Na stavbě se dořeší jen to, co má v projektu domu připravené místo, výšku a cestu.
Čistírna u novostavby je jedna z přípojek domu, ne položka na konec seznamu. Když projektant domu ví včas, kam voda poteče a v jaké výšce potrubí vyjde, nic se nedohání. A pokud je v ulici kanalizace s volnou přípojkou, nejlepší čistírna je žádná.
Marek Roubíček vede TRIGY s.r.o., která navrhuje a instaluje domovní čistírny, septiky a nádrže na dešťovou vodu a řeší k nim projekt i povolení. Firma má za sebou stovky realizací po celé ČR, více na trigy.cz.




















Sdílet / hodnotit tento článek