Tunelový komplex Blanka se stane součástí Pražského okruhu. Měl by výrazně pomoci dopravě napříč metropolí a s délkou 6,4 km se zařazuje mezi nejdelší tunely v České republice. Jeho délka ho řadí dokonce jako nejdelší městský tunel v Evropě. Komplex Blanka drží také prvenství v nákladech vynaložených na stavbu projektu. Je totiž největší a zatím i suverénně nejdražším projektem (43 miliard korun), který Hlavní město Praha ve své novodobé historii zpracovávalo. Jak šel čas s tunelem Blanka se můžete podívat v následující infografice.
Náklady na výstavbu - Porovnání nákladů od začátku projektu
Červen 2001
16 miliard korun
Prosinec 2004
22 miliard korun
Září 2015
43 miliard korun
1993 - Varianty projektu
Na začátku plánování stavebního projektu byly plánovány tři varianty projektu. Jednalo se o:
- Hana - vedený pod Letnou a Holešovicemi
- Dana - vedený pod Dejvicemi, Císařským ostrovem a podél Vltavy
- Blanka - vedený pod třídou Milady Horákové a Stromovkou; tato varianta byla nejdelší
Vítězným projektem se stal projekt Blanka.
2006 - jako realizátor stavby byl vybrán Metrostav
Radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky. Stal se jím Metrostav, jenž nabídl cenu 21,2 miliardy korun s DPH. Další tři miliardy měly stát technologie či sledování pohybu domů. Práce měly být hotové v roce 2011. Výsledná cena projektu byla vyšší než o polovinu původního odhadu.
2007 - začátek prací
Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji. Rozsahem mohou Tunelovému komplexu Blanka konkurovat pouze projekty spojené s výstavbou pražského Metra. Jeho realizací vznikl souvislý tunelový komplex Blanka, zahrnující mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Trója u nového trojského mostu přes Vltavu tři tunelové úseky. Tyto úseky na sebe plynule navazují v mimoúrovňových křižovatkách Prašný most a U Vorlíků.
Tunelové úseky komplexu Blanka
TÚ Brusnice
Vede od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely. Za křižovatkou s ulicí Myslbekovou vstupuje trasa do raženého úseku, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 m ražených tunelů.
TÚ Dejvice
Začíná v křižovatce Prašný most a pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna budoucí křižovatka U Vorlíků. Celková délka úseku je 1,0 km.
TÚ Královská obora
Pokračuje od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavební kanál, Císařský ostrov, Vltavu a potom dalším hloubeným úsekem až k trojskému portálu. Celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 m ražených.
Tunelové úseky jsou označeny následovně: Modrá - Tunelový úsek Brusnice, Zelená - Tunelový úsek Dejvice, Červená - Tunelový úsek Královská obora
2008 - Hloubený tunel ve Stromovce se propadl
Propadů půdy bylo v roce 2008 více. Oba se udály v parku Stromovka. První propad nastal v květnu a oficiální příčinou byl déšť a nadvýlom o velikosti 2m. V konečném důsledku byl kráter velký 20 metrů v průměru a zkomplikoval stavbu. Dodatečné náklady činily 100 000 Kč na metr délky tunelu.
Téhož roku se v říjnu propadl tunel ještě jednou. Propad nastal 12. října v dopoledních hodinách. Kráter byl opět o průměru přes 20 metrů a byl hluboký 16 metrů do hloubky. Díky mimořádným opatřením proti propadům půdy se stavba celkem zdražila o 100 miliónů korun.
Tunelový komplex Blanka, často odkládaný projekt
2009 - Developer přiznal, že se stavba zdrží o 12 měsíců
Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování celého komplexu o 13 měsíců zpozdí. Termínem otevření měl být prosinec 2012.
Server Wikipedia uvádí, že důvodem tohoto časového skluzu v harmonogramu výstavby byla souhra ekonomické krize v období okolo roku 2009 a následné prodlevy ve výplatách za práce na tunelovém komplexu firmě Metrostav.
Pavel Bém2013 - Největší stavební projekt v Praze je černá stavba?
Další důvod, proč nedošlo k plánovanému otevření tunelového komplexu bylo napadnutí smlouvy mezi firmou Metrostav a pražským magistrátem. Smlouvu, kterou uzavřel magistrát pod vedením bývalého primátora Pavla Béma, nikdy neprojednalo zastupitelstvo města ani jeho rada. Soud nakonec rozhodl, že smlouva platná je a nařídil dokončení projektu do konce září 2014. Metrostav navíc měl dostat vyplacenou dlužnou částku za stavbu.
Nakonec nebyl dodržen ani termín na podzim roku 2014. Na vině byly zejména administrativní průtahy spojené se stavbou. Na konci září byl stanoven nový termín otevření, 2. prosince 2014.
Tomáš Hudeček2015 - přívalové deště a povodně poškodily kabeláž stavby
Zatím posledním oddálením otevření komplexu Blanka se stal problém s kabeláží. Jejich technický stav nevyhovoval z technických důvodů a uvedení tunelu do provozu bylo prý značně rizikové. Celá kauza okolo kabelů dodávaných firmou ČKD Praha DIZ byla mediálně sledovanou. Poslední termín otevření byl tedy stanoven na září 2015. Oproti předchozím odkladům práce probíhají bez problémů a mělo by k otevření dojít dokonce o jeden den dříve oproti původnímu plánu!
Adriana KrnáčováPrůjezd tunelem
Technické parametry stavby
| Místo: | Praha |
| Provozní délka: | 6,4 km |
| Počet dopravních tubusů: | 2 |
| Dodavatel: | Metrostav, Eurovia |
| Zahájení stavby: | 2007 |
| Termín dokončení: | Cca 2016 |
| Náklady na výstavbu: | cca 43 mld Kč |
Sdílet / hodnotit tento článek