Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Univerzální chemické kotvy fungují v jakémkoliv stavebním materiálu

Jedním z nejčastějších požadavků většiny řemeslníků je připevnění dvou rozdílných materiálů k sobě s nárokem na vysokou pevnost. Jako kotevní prvek přitom může být použita celá řada materiálů a jednou z možností je také použití chemické kotvy.
Univerzální chemické kotvy fungují v jakémkoliv stavebním materiálu

Co je to chemická kotva?

Chemická kotva, označována také jako chemická malta či hmoždinka, je speciální dvousložková malta obsahující pryskyřice nebo hybridní směsi. Chemická kotva se většinou skládá z následujících složek:

  • pryskyřice,
  • aditivum,
  • plnivo,
  • pigment,
  • reaktivní složka.

V současnosti jsou nejpoužívanější systémy chemických kotev na následujících chemických bázích:

  1. polyester (obsahující styren i bez styrenu),
  2. vinylester (obsahující styren i bez styrenu),
  3. epoxyakrylát (obsahující styren i bez styrenu),
  4. epoxid
  5. speciální hybridní malty

Kde se chemické kotvy především využívají?

Velkým pozitivem chemických kotev je univerzálnost jejich použití pro většinu materiálů. Chemické kotvy lze použít do většiny stavebních materiálů, jako je například cihla, beton, přírodní kámen a podobně, s výjimkou dřeva, izolací nebo sypkých materiálů.

Své uplatnění nalezly především v narušeném zdivu a tam, kde by hrozilo poškození zdi od pnutí z klasických hmoždinek, například blízko rohů. Také se hojně používá tam, kde se předpokládá styk s vodou, jako je zábradlí u bazénů, apod. Řemeslníci chemickou kotvu s oblibou využívají na hodně namáhané spoje, například zavěšení umyvadel, závěsných klozetů, zábradlí či schodů.

Použití chemických kotev je opravdu široké. Uplatňují se například při:

  • kotvení nosných ocelových konstrukcí,
  • kotvení konstrukcí u dřevostaveb,
  • kotvení nábytku nebo stavebně-truhlářských výrobků,
  • kotvení schodišťových konstrukcí a zábradlí,
  • zavěšování různých nosných prvků,
  • kotvení u střešních konstrukcí:
  • kotvení pozednic do betonových věnců,
  • kotvení vazebních vzpěr;
  • kotvení zahradních pergol, altánů a podobně,
  • kotvení zimních zahrad,
  • kotvení ozdobných prvků.

Pracujeme s chemickou kotvou

Práce s chemickou kotvou neboli hmoždinkou či maltou je opravdu jednoduchá.

  1. Aplikace do tvrdých materiálů - Aplikace chemické hmoždinky do tvrdých materiálů je poměrně jednoduchá. Vyvrtá se otvor do daného materiálu, který se následně vyčistí od prachu a poté vyplní chemickou maltou neboli chemickou hmoždinkou. Dále už stačí jen do otvoru vešroubovat šroub. Než se hmota začne vytvrzovat, je možné polohu šroubu upravit a vycentrovat.
  2. Aplikace do dutých materiálů - Otvor vyvrtejte bez příklepu, aby nedošlo k rozbití komůrek materiálu a bylo do čeho kotvit. Vyvrtaný otvor vyčistíme a následně do něj vložíme speciální plastové nebo kovové sítko, které se posléze vyplní chemickou maltou.

Sítko nám zajistí větší únosnost lepeného spoje po celé své délce a pomáhá tak regulovat množství lepidla vtlačeného do otvoru. Ve chvíli, kdy vsunete šroub do sítka, dojde k vytlačení chemické malty do okolního materiálu. Ta po zatvrdnutí udrží sítko i šroub spolehlivě na daném místě.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Články

Foto: Nate Cook

Dům ztracený v lese. Obyvatelé se v něm ale hledat nebudou

Vytvořit budovu, která zapadá do svého okolí. To nevypadá jako nějaký nestandardní cíl práce architektů. Jenže k výsledku je možné se ubírat různými cestami. Sopotští Kruk Architekci se nevydali tou nejpřímější. Zvolili místo toho postup, který přinášel lepší výsledek.

Ilustrační obrázek, zdroj fotolia, kletr

MMR couvá od povinné grafiky územních plánů. Odborníci žádají reformu obsahu

Novela vyhlášky č. 157/2024 Sb. ruší povinný grafický standard územních plánů a obcím i krajům má ušetřit miliony korun. Zůstává pouze závazný datový standard, který zajistí digitální transformaci plánování. Podle České komory architektů ale hlavní problém stavebního zákona – obsahová kvalita a srozumitelnost…

Kaple svaté Máří Magdalény - Praha. Zdroj: Adobestock – Badahos

Od Stalinova pomníku po těžbu železné rudy. Proč musely kostely cestovat

Ve švédské Kiruně přesouvali starý dřevěný kostel do pět kilometrů vzdáleného místa, aby vznikl prostor pro rozšíření největšího dolu na železnou rudu v Evropě. U nás je zřejmě nejznámějším přesunem kostel v Mostě. Ale není jediným. A ani ve světě to není ojedinělá záležitost, i když…

REKLAMA