REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Kýč má své jméno: V ČR podnikatelské baroko, v USA McMansion

Architektura by alespoň z definice měla být nositelem nějakého uměleckého pojetí či názoru, ale nad některými ztvárněními přeci jen zůstává rozum stát. Ve Spojených státech amerických bychom jistě našli dlouhou řadu staveb mimořádných v kladném slova smyslu, ale stejně tak tu jako houby po dešti rostou i tzv. McMansion, které má hodně blízko k našemu takzvanému podnikatelskému baroku, které vznikalo v devadesátých letech minulého století. A někteří se jej drží dodnes.

Těchto staveb si s velkým gustem a osobním zápalem všímá anonymní blogerka, známá jen jako „Kate“, která provozuje webové stránky McMansionHell. Za podívání to určitě stojí, a klidně můžete připojit svůj hlas k hodnocení jedné ze 100+1 nejvýživnějších kýčovitých staveb. O Kate se zatím ví zhruba tolik, že se už šest let profesně věnuje stavebnictví (jejím oborem je akustika domů), a podivné vilky a zámečky od Kalifornie po New York jí právě tak dlouho nedají spát. Její aktivity si už všimly už i profesionální designérské a archi-weby. To, co na daných stránkách můžete shlédnout, je totiž stejně tak dobré pro pobavení, jako varování, kam až je možné v oboru prakticky uplatněné architektury klesnout.

Odkud se vlastně vzal ten všeobjímající termín McMansion? Poprvé jej znalci z oboru staveb a stavebnictví začali používat v devadesátých letech, ale již dříve jej prý používali realitní makléři pro obecný hovorový popis „domů bez jakéhokoliv zřejmého architektonického stylu, respektive obsahující celou řadu stylu splácaných dohromady“. V roce 1990 zazněl tento termín i ve fejetonu otištěném v deníku Los Angeles Times, a od té doby víceméně zlidověl. Toto pejorativum je prostě synonymem pro obydlí, vybudované z nepříliš kvalitních materiálů, obsahujících celou řadu vizuálně zřejmých nedostatků a funkčních pochybení, zahalených do hávu okázalého luxusu. Předpona „Mc“ zřetelně odkazuje McDonald, a je příkladem fastfoodové výroby projektů obydlí.

Podstatné na rozdíl od McDonalda není nezapomenout na okurku, ale přihodit tu a tam nějakou věžičku, masivní dveře do dvojgaráže, nepřístupné naznačené balkóny, slepá okna a podobně. Zástupné termíny jsou například „garáž Mahal“, „zámek pro začátečníky“ či „Perský palác ze středozápadu“. Čím jsou ještě McMansions typické? Tím, kde vznikají. Obvykle na předměstích se zástavbou malých obytných domů, mezi kterými rozhodně kontrastně vyniknou. Často pak vznikají celé čtvrtě, kde se podobné kýčovité stavby objevují ve shlucích en masse. Rozlehlé nevyužívané prostory jsou členěny sloupy, arkýři a nechybí tu většinou ani napodobenina křišťálového lustru. Je to prostě kýč dotažený k absolutní ne-dokonalosti.

Do nového roku 2016 vám přejeme, ať se takových podivností ve svých projektech i ve svém okolí vyvarujete. Věříme, že vydatnou pomocí vám budou i v příštím roce informace z ESTAV.cz.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Radek Úlehla

Dům s kavárnou v historickém centru města. Zahřeje na těle i na duši

Kompletní přestavba dala vzniknout městskému domu v Kamenici nad Lipou s kavárnou, jógovým studiem a bydlením. Dům je tradiční typologií maloměstského řadového stavení s průjezdem do hospodářského dvora. Rozmanité zadání si vyžádalo využít dispoziční možnosti původního domu na maximum

Brána ze 14. století, na kterou teď město může být opravdu hrdé

Brána ze 14. století, na kterou teď město může být opravdu hrdé

Architekti tu při „oživení“ historické památky využili původní receptury malty. Přesné té, jaká byla použita před více než šesti stoletími. Ovšem k tomu, aby s ní mohli pracovat, se nejdřív museli podívat pořádně do hloubky, z čeho je ona stará brána vlastně vystavěná.

Foto: Alex Shoots Buildings

Funkcionalistický byt s původními prvky a růžovým prasátkem

Jedná se o kompletní rekonstrukci vlastního dvoupokojového bytu ve funkcionalistickém bytovém domě v Praze. Dům i řešený byt si zachovaly řadu původních prvků z konce 30. let 20. století. Cílem bylo zachovat maximum původních prvků, repasovat je a doplnit o současnou vrstvu.

REKLAMA