Větrání se k odvodu vlhkosti používalo hlavně v minulosti, kdy nebyly k dispozici technicky náročnější metody. Základem této metody je požadavek, aby vzduch stále proudil. Rychle se totiž nasytí vodní parou a tu je třeba odvést ven. Pokud se dostatečně nepřivádí čerstvý vzduch, nasytí se vlhkostí a další nenabírá, tedy nefunguje pro odtah vlhkosti. Prouděním se ke konstrukcím stále přivádí nový chladný vzduch zvenčí nebo teplý zevnitř, tím ale přicházíte o teplo v domě, buď odvádíte teplý vzduch z místností, nebo vnitřní konstrukce ochlazujete novým chladným vzduchem. Větrání se proto používá převážně jako doplněk k jiným sanačním metodám jako je podřezání nebo injektáž.
Větrat můžete dvěma způsoby, jednak odvádět vlhkost od konstrukcí formou kanálků nebo větrat místnosti v domě.
Odvádění vlhkosti od konstrukcí
Předstěna v místnosti, která má přívod vzduchu u podlahy a odvod pod stropem. Vzduch se do prostoru přivádí buď z vnější strany, nebo zevnitř a proudění zajišťuje komínový efekt. Velikost, počet a rozmístění větracích otvorů pro správnou funkci předstěny je potřeba nechat navrhnout projektanta.
- Snadná instalace
- Ztráty tepla z domu
- Malá účinnost, musí dobře fungovat komínový efekt
- Není možné kontrolovat prostor za příčkou
Otevřený prostor zvenčí (Anglický dvorek, dutina u soklu, průběžná po celé délce stěny),
- Odděluje vlhkou zeminu od stěny (když je pod zemí).
- Je nutný odvod vody ze dna šachty nebo chránit proti zatečení.
- Šachtu je nutné překrýt pochozí mříží či jinak zabránit pádu do dutiny
Dutiny v podlaze, buď kanálky pod podlahou, nebo vzduchová mezera pod celou podlahou vytvořená pomocí tvarovek nebo samonosné konstrukce. Velikost, počet a rozmístění větracích otvorů pro správnou funkci odvětrání je potřeba nechat navrhnout projektanta.
- Úplné oddělení podlahy od vlhkého podloží
- Je možné využít i jako protiradonovou ochranu
- Je nutno zajistit, aby vzduch proudil např. komínovým efektem
- Není možné kontrolovat prostor pod podlahou
Ve starém domě se může nacházet původní nepoužívaný větrací systém s ucpanými větracími kanálky, ten je možné (pokud to konstrukce ještě umožňuje) opět zprovoznit.
„Všeobecně se vzduchoizolační systémy nepoužívají moc často. Využívány jsou spíše u historických objektů, kdy jsou vyloučeny všechny ostatní přímé technologie z důvodů památkové péče. Případně tam, kde není možný přístup z druhé strany sanovaného zdiva. Jedná se o tradiční metodu vhodnou k užití do tradičních staveb. V dnešní době jsou kladeny na sanace vysoké nároky, které se pouze vzduchoizolačními metodami se obtížně docilují. Proto se ve většině případů volí progresivnější metody,“ komentuje představenou sanační metodu Zbyněk Kudlička z firmy Sanace a vysoušení staveb s. r. o.
Větrání místností
Současným trendem je místnosti co nejvíce utěsnit, aby teplo neutíkalo ven. Zároveň s teplem se ale v místnostech hromadí vlhkost. V bytech se také v současnosti používá velmi mnoho nenasákavých materiálů, jako jsou plasty, dýhy nebo nepropustné omítky. Ty neumožňují vyrovnávat vlhkost v místnostech. Přibylo také mnoho zdrojů vlhkosti, jako je vaření, koupání nebo sušení prádla. K těmto zdrojům vlhkosti se přidává vzlínající vlhkost ze země a tak je často těžké určit, zda je zeď vlhká kvůli závadě konstrukcí nebo provozu bytu.
Do vzduchu se za hodinu uvolní velké množství vody:
| Sprchování a koupání | 600-2600 g/h |
| Vaření | 500 - 1000 g/h |
| Sušení prádla | 300 g/h |
| Dýchání | 30 - 300g/h |
Sdílet / hodnotit tento článek