Svislá izolace suterénu od přilehlé zeminy
Největší pozornost se při sanaci vlhkosti zdí věnuje hlavně oddělení stěn od vlhkých základů, tedy vodorovnou izolaci. V případě, že se izoluje pod zemí, například nad podlahou suterénu je třeba zaizolovat i stěny přiléhající k zemině, aby vlhkost neprocházela ze strany. Vodorovnou izolaci je třeba s touto svislou nepropustně spojit.
Fólie nebo asfaltová lepenka
Na zeď se zvenčí navaří plastová fólie nebo asfaltová lepenka, slabým místem lepenky jsou spoje, slabým místem fóliových izolací pak prostupy vody nebo kanalizace. Tyto izolace potřebují rovný podklad.
Živičná stěrka
Nejúčinnější svislá izolace, nepotřebuje úplně rovný podklad. Aby byla funkční, je třeba dodržet technologickou kázeň, kdy je nutné provést několik vrstev stěrky o celkové tloušťce 3-4 mm. Problémem stěrky je také návaznost na další druhy izolací.
Injektáž
Pomocí chemické injektáže je možné buď vytvořit nepropustnou clonu přímo ve stěně, nebo provrtat celou zeď a natlačit chemickou suspenzi zevnitř na vnější stranu stěny. Podrobněji je systém injektáže popsaný ve vlastní kapitole.
Nopová folie
Jako ochrana hydroizolační vrstvy proti proražení a dalším vlivům od zeminy se používá nopová folie. Tato folie není vhodná jako samostatná hydroizolace, protože není v místě spojů vodotěsná. Neslouží ani jako větraná mezera, protože pod fólií vzduch neproudí. Nemá spodní nasávací otvor a vlhký vzduch uvnitř zůstává. V případě, že není shora zakryta, hrozí zatékání a tím se vlhkost v domě může ještě zhoršit.
© Fotolia.com - sonnee101
Sanační omítky: Pozor, izolací to nekončí!
Po provedení hydroizolační vrstvy bude zdivo nad ní stále vlhké a voda se může vypařovat ještě několik let. Z tohoto důvodu je nutné ze zdiva odstranit původní zavlhčené a zasolené omítky a ze spár částečně i zdicí maltu. Ideální by bylo nahodit novou omítku až po úplném vyschnutí objektu, což by však znemožnilo jeho okamžité využívání. Proto se pro omítnutí takovýchto zdí používají sanační omítky.
Sanační omítky mají odlišnou strukturu pórů v porovnání s běžnými omítkami. To umožňuje odvod vlhkosti ze zdiva formou difuze vodní páry a ke krystalizaci solí obsažených ve vodě dochází na rozhraní mezi zdivem a omítkou. Na povrchu omítek tak nevznikají solné výkvěty a vlhkostní mapy.
Omítky slouží jako dodatečné sanační opatření k dosušení vlhké zdi, ale není možné je použít jako jediné a samostatné sanační opatření. Životnost sanační omítky bude sice mnohem delší, než kdyby byla k omítnutí zdiva použita klasická omítka, ale pokud nebude odstraněna příčina zavlhání a zasolování objektu a bude pokračovat přísun vlhkosti, póry v omítce se po určité době ucpou a sanační omítka nebude správně plnit svoji funkci.
Sanační omítky je tak vhodné kombinovat s dalšími sanačními opatřeními a jejich společná funkce umožní rychlé a bezproblémové užívání objektu.
Sdílet / hodnotit tento článek