Už od dob kolonizace spoléhá Austrálie na síť páteřních dopravních tepen, která se napříč osídlenými teritorii postupně zahušťuje. První zpevněná silnice tu byla vybudována už v roce 1792, a spojovala tzv. Dawes Battery s guvernérským palácem, a posléze byla protažena až do Sydney. V Austrálii je prý budování silnic existenční nutností, protože více jak 50 % rozlohy celé země zůstává i dnes dopravně nedostupný. V současnosti má sice vzhledem ke své obrovské rozloze „relativně řídkou“ silniční síť v přepočtu na počet obyvatel (300 metrů zpevněné vozovky na obyvatele, tedy polovinu toho co například Kanada), ve skutečnosti má však jednu z nejdelších dopravních sítí na světě.
Napříč celým kontinentem vedou silnice v délce 800 000 kilometrů. Prakticky 85 % této délky tvoří silnice „nižší třídy“, kterou slouží k zajištění dopravní infrastruktury na regionální úrovni. S jejich pomocí se přepravuje na 90 % obyvatel a 20 % veškerých nákladů. Ještě donedávna to ale neplatilo o „vesnici“ Shire of Morra v Západní Austrálii. Zdejších 2500 obyvatel se mohlo na 180 kilometrů dlouhou cestu do Perthu vydat jen po nezpevněné prašné cestě. Místní proto velmi přivítali záměr na úpravu cesty, její napřímení a vyasfaltování.
Ze stavby tzv. Airstrip Road se brzy stala senzace, díky tomu, že radní vesnice sdíleli krátké video natočené s pomocí dronu. Pohled na něj je prostě svým způsobem uspokojivý. I když se životnost takové cesty, nepodložené penetračním makadamem, odhaduje na zhruba 7-15 let, v australských podmínkách to prý není nic neobvyklého. Většina neudržovaných cest tu zmizí z povrchu země do deseti let. Buď je o jejich údržbu zájem, nebo ne. Náklady na vybudování 4,9 kilometrů dlouhého úseku se přitom blíží sumě 443 000 australských dolarů.
Sdílet / hodnotit tento článek